Byli jste – nebo jste – typ dítěte, které rádo chodilo do přírody, manipulovalo s věcmi z přírody, aby se dozvědělo více o světě kolem sebe? Pak jste pravděpodobně někdy od rodičů nebo jiného dospělého slyšeli staré rčení, které vás varovalo před sbíráním mláďat ptáků nalezených na zemi, protože kdyby s nimi člověk manipuloval, jejich matky by je opustily. Zní to oprávněně, že? No, tohle ve skutečnosti není pravda, a to hned z několika důvodů.
Ptáci necítí lidský pach
Většina lidí na otázku ohledně tohoto obecně rozšířeného názoru odpovídá, že ptáci opustí svá mláďata poté, co se jich dotkne lidská ruka, protože na svých mláďatech cítí lidský pach. To pak způsobí, že se ptačí matka začne bát možných predátorů a nechá své děti napospas živlům. Jedním z největších problémů této představy je to, že ptáci nejsou nijak zvlášť známí svým ostrým čichem.
Jistě, existují druhy ptactva, které mají lepší čich než většina ostatních. Například supi krocanovití dokáží podle čichu najít rozkládající se hmotu. Většina ptáků si však pomocí svých čichových smyslů neporadí, protože prostě nejsou tak vyspělé. Pokud se tedy obáváte, že vás ptačí matka ucítí na svém mláděti, nemáte se čeho obávat.
Ptáci obvykle neopouštějí svá mláďata
Tato teorie také ignoruje přirozenost téměř každého živého zvířete, kterou je co nejvíce chránit své potomstvo. Jistě, existují případy, kdy zvíře může opustit svá mláďata, ale nestává se to příliš často. Ve skutečnosti si můžete rychle vyhledat „ptáci chrání svá mláďata“ a najdete spoustu článků a dokonce i videí, které tuto skutečnost potvrzují. Představa, že by se ptačí matka při sebemenším náznaku nebezpečí zvedla a odešla, vyvrací její instinkt chránit děti, jejichž výchově věnovala čas a úsilí.
Měli byste manipulovat s ptačím mládětem?“
Příběh o tom, že ptačí matky opustí svá mláďata, pokud s nimi někdo manipuluje, vznikl s největší pravděpodobností proto, že se rodiče snažili zabránit tomu, aby zvědavé děti ubližovaly křehkým a malým zvířatům. Pravdou však je, že i když jsou mláďata ptáků někdy viděna mimo svá hnízda na zemi, nemusí to být nutně špatně, ani to vždy nevyžaduje lidskou pomoc.
Ptáci, kteří se učí létat, budou pravděpodobně nějaký čas poskakovat, než se naučí ovládat křídla. To znamená, že pokud vidíte malého ptáka poskakovat nebo se pohybovat po zemi, daří se mu to dobře. Dalším dobrým ukazatelem, že pták je tam, kde má být, je to, že má peří. To znamená, že je dost starý na to, aby mohl létat, a pravděpodobně se teprve snaží naučit létat.
Ve vzácných případech, kdy uvidíte malého ptáčka s podivným, chomáčovitým peřím, které se mu ještě úplně nevyvinulo, nebo takového, který se nezdá být schopen samostatného pohybu, je to pravděpodobně ještě mládě. V takovém případě je v pořádku, když ho opatrně zvednete a umístíte zpět do hnízda, aniž byste se obávali, že ho matka opustí.
Podle Julie Tilfordové, přispěvatelky serveru Ripleys.com.
.
