Morův tým měřil hladinu lipidů nalačno a nalačno u více než 8 000 účastníků studie Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial-Lipid Lowering Arm (ASCOT-LLA), přičemž hodnoty měřil s odstupem čtyř týdnů bez jakéhokoli zásahu. Pacienti byli sledováni po dobu něco málo přes tři roky z hlediska závažných koronárních příhod, včetně srdečních infarktů, smrtelných koronárních onemocnění, cévních mozkových příhod a aterosklerotických CVD (ASCVD).
Autoři zjistili, že mezi 8 270 účastníky, z nichž většinu tvořili muži ve věku mezi padesáti a šedesáti lety, měly vzorky bez lačnění „mírně vyšší“ hladiny triglyceridů a podobné hladiny cholesterolu ve srovnání se vzorky na lačno. Souvislost mezi hladinami lipidů bez lačnění a koronárními příhodami byla podobná jako u hladin lipidů nalačno; pro skupinu primární prevence byly upravené poměry rizika 1,42 pro hladiny bez lačnění a 1,37 pro hladiny nalačno.
Mora a spol. uvedli, že jejich výsledky byly konzistentní podle randomizovaného léčebného ramene a podobné pro příhody ASCVD, přičemž 94.
.8% shodou hladin lipidů nalačno a nalačno pro zařazení účastníků do příslušných kategorií rizika ASCVD.
„Doufáme, že tato studie bude posledním hřebíčkem do rakve a poskytne přesvědčivý důkaz, že v rámci jedné osoby nezáleží na tom, zda je hladina lipidů nalačno nebo ne před vyšetřením, pokud jde o predikci kardiovaskulárního rizika,“ řekl Mora. „To by mělo uklidnit poskytovatele zdravotní péče a pacienty, že je jedno, jestli se postíte nebo nepostíte, pokud je cílem předpovědět kardiovaskulární riziko.“
