ZÁKLADY
Neinvazivní prenatální testování (NIPT) je založeno na analýze bezbuněčné DNA (cfDNA) v krvi matky. Většina cfDNA v mateřské krvi pochází od samotné matky, přičemž fetální složka (cffDNA) se na celkovém množství podílí přibližně 10-20 %. cffDNA je přítomna v mateřské krvi od počátku těhotenství.1 Pochází z placenty, ale představuje celý genotyp plodu a je rychle odstraněna z mateřského oběhu s odstupem několika hodin po porodu, takže je specifická pro dané těhotenství. Pokud má plod Downův syndrom (DS), bude v mateřské cirkulaci o něco více DNA specifické pro 21. chromozom. Díky technologickému pokroku je možné zajistit vysoce přesné počítání jednotlivých molekul, a tím detekovat malé změny v počtu sekvencí na zájmovém chromozomu v krvi.2 Tento přístup tvoří základ NIPT pro aneuploidie, což je krevní test matky, který lze provést v časném těhotenství, aby se výrazně zpřesnilo riziko DS a snížila se potřeba invazivního testování, jako je odběr choriových klků (CVS) nebo amniocentéza.
NIPT se stal dostupným v Asii a USA v roce 2011 a po značném komerčním úsilí je nyní dostupný, převážně v soukromém sektoru, po celém světě.3 NIPT byl široce validován, včetně srovnání se standardním prenatálním screeningem aneuploidií,4 a ukázalo se, že jde o vysoce přesný screeningový test s vysokou senzitivitou (99 %) a specificitou (99,5 %),5 který lze použít od 10. týdne těhotenství ke stanovení rizika DS. NIPT lze použít ke screeningu dalších běžných chromozomálních aneuploidií, trisomie 18 (Edwardsův syndrom) a trisomie 13 (Patauův syndrom), i když s menší přesností.5
Jelikož NIPT testuje veškerou cfDNA v krvi matky (fetální i mateřské) a cffDNA pochází z placenty, mohou výsledky, které jsou nesouhlasné s karyotypem plodu, vzniknout v důsledku detekce chromozomálních přestaveb nebo mozaicismu matky, malignity matky, ohraničeného mozaicismu placenty nebo mizejícího dvojčetného těhotenství.6 K falešně negativním výsledkům může dojít také v důsledku nízké hladiny cffDNA nebo technických problémů laboratoře. NIPT jako takový není diagnostický a je nutné potvrzení pozitivního výsledku invazivním vyšetřením (CVS nebo amniocentéza).
NIPT má mnohem vyšší citlivost než tradiční screeningové metody a výrazně snižuje potřebu invazivního vyšetření.7 NIPT jako screeningový test byl schválen odbornými organizacemi z několika zemí, včetně Spojeného království.3 V roce 2016 po systematickém přehledu8 a studii NIPT v rutinní porodnické péči NHS9 doporučil Národní výbor pro screening ve Spojeném království (UKNSC) zavedení NIPT jako kontingenčního testu k upřesnění rizika aneuploidií u žen, které mají po současném screeningovém testu vysoce rizikový výsledek pro Downův, Edwardův nebo Patauův syndrom. Pozdějším ministerským rozhodnutím v roce 2016 bylo schváleno hodnotící zavedení v Anglii od roku 2018.
V klinické péči NHS již existují další využití analýzy cffDNA, včetně stanovení RhD statusu plodu u RhD negativních matek, určení pohlaví plodu u jednogenových poruch vázaných na pohlaví a diagnostiky jednogenových poruch, jako je cystická fibróza. Tyto aplikace jsou diagnostické, protože se zaměřují na specifické geny u vysoce rizikových těhotenství, ale těžištěm tohoto článku je místo NIPT ve screeningu DS.
