- Julie Chadwicková, autorka knihy The Man Who Carried Cash, říká pro DailyMail.com, že drogová závislost Johnnyho Cashe byla mnohem chmurnější, než jak ji líčí média
- Kniha podrobně popisuje, jak Cashův manažer Saul Holiff řešil Cashovu závislost; jednou ho našel „prakticky mrtvého“ na podlaze jeho obytného vozu
- Na jednom místě, Holiff musel Cashe doslova vynést na pódium poté, co omdlel
- Holiff zachránil noviny, které odhalily, že KKK zahájil kampaň proti Cashovi, protože si mysleli, že jeho žena je Afroameričanka
- Cash také napsal Holiffovi dopis 10-stránkový dopis o tom, jak se obával, že ho June Carterová opustí kvůli jeho drogové závislosti
- POSLOUCHEJTE SI telefonické rozhovory mezi Cashem a Holiffem, kteří se po hádce usmiřovali
Problém Johnnyho Cashe s drogami byl mnohem horší, než si mnozí lidé mysleli – a vedl k tomu, že nabourával auta, rušení celých turné a užívání více než 100 prášků denně, tvrdí autor nové bombastické knihy o country legendě.
Jednou dokonce rozbil cadillac své tehdejší milenky June Carterové o telefonní sloup, vyrazil si zuby a lékaři ho odmítli ošetřit, protože se domnívali, že zraněná hvězda je „špatná zpráva“.
Jindy byl Cash po vystoupení v Torontu v roce 1966 nalezen předávkovaný a „prakticky mrtvý“ na podlaze svého karavanu.
To jsou jen některá z odhalení v nové výbušné knize The Man Who Carried Cash od Julie Chadwickové, která popisuje život manažera Saula Holiffa a jeho nejslavnějšího klienta Johnnyho Cashe.
Přejděte dolů na EXKLUZIVNÍ AUDIO Johnnyho Cashe
S využitím zvukových deníků, nahraných telefonních hovorů, fotografií, dopisů a zápisníků, které byly objeveny ve skříňce patřící Holiffovi, kniha obsahuje obrovské množství nových vzácných materiálů o Cashovi. Holiffova skříňka byla otevřena poté, co v roce 2005 zemřel sebevraždou.
Mnoho z těchto dosud nikdy neviděných snímků a zvukových souborů bylo poskytnuto serveru DailyMail.com a poskytuje poučný vhled do života a vztahů problémového Cashe a jeho manažera.
Některé ze snímků ilustrují Cashův pád do drogové závislosti – jeden vzácný novinový výstřižek z Ottawa Journal ze září 1966 ukazuje zpěváka s prázdnýma očima a zchátralým vzhledem.
Jen několik hodin před pořízením snímků byl Cash nalezen Holiffem a místním promotérem v bezvědomí na podlaze svého karavanu a musel být přenesen do divadla a až k mikrofonu.
Další vzácný snímek ukazuje telegram, kterým bylo zrušeno Cashovo vystoupení na Texaské A&M univerzitě kvůli jeho zatčení v roce 1965 za pašování drog v El Pasu. Bylo zjištěno, že se pokoušel z Mexika do USA převézt 669 tablet dexedrinu a 475 prášků na uklidnění.
Autorka Julie Chadwicková pro DailyMail.com uvedla: „Johnnyho problémy s drogami byly mnohem intenzivnější, než jak je líčí filmy jako Walk The Line.
„Ve filmu jsou narážky na to, že bral prášky, byl mimo a hroutil se na pódiu, pil, pařil a tak, ale byly chvíle, kdy jsem psala knihu, zejména mezi lety 1965 a 1966, kdy jsem si říkala: ‚Nevím, jestli to tam mám všechno dát, protože mi to lidé nebudou věřit.
„V krátkém časovém úseku se toho stalo tolik – autohavárie, zmeškaná celá turné.“
„V jednu chvíli bral 100 prášků denně zapíjených bednou piva.
„V té době byl speed opravdu běžný, protože muzikanti museli cestovat na koncerty na obrovské vzdálenosti.
„Johnny říká, že měl pocit, jako by promotéři prostě vzali šipku, hodili ji na mapu a řekli: jdi sem, jdi sem.
„Jeho problémy s drogami začaly tímto způsobem a odtud se jen stupňovaly.
„Saul měl také své vlastní problémy s návykovými látkami – hlavně s alkoholem. Oba řešili své soukromé problémy, které si byly velmi podobné, oba měli panovačné otce, kteří je kritizovali a říkali jim, že z nich nic nebude. Oba měli zájem o práci v rádiu, oba byli v letectvu a oba přišli o sourozence. Byli super odlišní a z různých světů – ale měli i tyto podobnosti.“
V jednom úryvku z knihy převzatém z jednoho z Holiffových zvukových deníků z té doby vzpomíná dlouholetý manažer na to, jak Cash klepal na jeho dveře ve tři, čtyři a pět hodin ráno a ptal se: „Kde můžu dostat další prášky?“ spolu s chaotickými scénami, v nichž členové zpěvákova doprovodu „pobíhali po chodbě bez oblečení“.
V další poznámce z března 1965 Holiff podrobně popisuje, jak Cash zmeškal celé desetidenní turné a jak se ho zoufale snaží najít.
„Název knihy Muž, který nosil Cash má dvojí význam – na jedné straně to, že Saul chodil s kufříkem plným desítek tisíc dolarů a na konci večera z něj platil talentům v balíčcích peněz,“ vysvětluje Chadwick.
„Ale byly i chvíle, kdy Johnnyho nesl obrazně i doslova – třeba když ho po omdlení vynesl na pódium za lokty.“
„Jedna docela zajímavá Saulova poznámka je z března 1965, kde se chystají na desetidenní turné a o půlnoci mu volá kytarista Luther Perkins a říká: ‚Johnny má laryngitidu a turné nestihne.
„Pak to jde přes všechny následující dny a přes to, čím si musí projít, takže někdo říká, že Johnny omdlel u nich v kanceláři, pak zmizí a zase se objeví někde jinde, pak ho někdo viděl v Columbia records a nakonec mu volá June Carterová z nemocnice a říká, že Johnnyho stav je ‚podle popisu‘ – ať už to znamená cokoli.
„Kniha není jen vyprávěním o všech oplzlostech, které se staly – zabývá se také tím, jaké to je mít takového klienta, když jste manažer, a vidí to z pohledu manažera.“
„Mám kamarádku, která pracovala v hudebním managementu, a ta říkala, že když děláte svou práci dobře, jste neviditelní, ale když se to pokazí, je to vaše vina, a mám pocit, že to je i téma téhle knihy.“
„Je to také pohled na to, jaké to je jednat s někým, kdo se zmítá v závislosti.
„Často slyšíme o tom, jak měl Johnny všechny ty problémy, ale jak to ovlivnilo všechny kolem něj?“
Když Holiff vedl Cashe profesionálně, hluboce se angažoval i ve zpěvákově osobním životě – snažil se udržet pod pokličkou jeho nechvalně známý románek s June Carterovou v době, kdy mimomanželský poměr mohl zničit kariéru obou zpěváků -, než nakonec vyjednal jeho rozvod s první manželkou Vivian.
Holiff poprvé seznámil Cashe a Carterovou, alespoň profesně, tím, že je zařadil do stejného pořadu – zpočátku však jejich vztah neschvaloval a dělal vše pro to, aby Cashovo manželství udržel při životě.
„V knize je část o tom, jak si Saul a zbytek jeho okolí všimli, že se mezi Johnnym a June něco děje, a Saul říká Johnnymu: „Musíš to ukončit“ a velmi to neschvaluje,“ řekl Chadwick.
„Lidé měli na cestách úlety nebo románky, ale vždycky to bylo krátkodobé, když bylo jasné, že jde o něco vážnějšího, Saul se mu to snaží říct: „Tohle není dobrý nápad.“
„Rozhodně si Vivian vážil a musel to s ní řešit po telefonu, když Johnny nepřišel domů a ona nevěděla, kde je.“
„Byl to on, kdo jí musel volat a sbírat to za něj a slibovat, že přijde, když nepřišel.
„Existuje jeden incident po vystoupení v Hollywood Bowl, který Johnny Western popisuje v knize, kdy Vivian po vystoupení čekala na parkovišti na Johnnyho a on jen tak prošel kolem a pozdravil ji a jeho holky, pak šel ke svému autu, June nasedla a odjeli. Vivian tam prostě zůstala zničená.
„Pak je tam jednou situace, kdy Vivian podává žádost o rozvod a nemůže Johnnyho nikde najít, takže si musí dát inzerát do novin, což pro ni muselo být opravdu ponižující. Člověk s ní jako s katoličkou opravdu soucítí, když to musí udělat. Johnnyho účetní pak pošle Saulovi dopis: „Zřejmě to nechává na tobě.“
Kniha také podrobně popisuje šokující nenávistnou kampaň, kterou vůči Cashovi a Holiffovi rozpoutal KKK – a obsahuje i rasistický článek, který ji vyvolal – předpokládá se, že jde o jedinou existující kopii.
Vivian byla vyobrazena po Cashově boku po jeho soudním stání kvůli obvinění z pašování drog po jeho zatčení v El Pasu v říjnu 1965.
Obrázek, na němž se zdá, že Vivian italského původu má tmavší pleť, se později objevil v lednovém vydání bělošského supremacistického časopisu Thunderbolt z roku 1966 pod titulkem „Zatčení odhaluje černošskou manželku Johnnyho Cashe“.
V článku se dále tvrdí: „Nejlépe střeženým tajemstvím od atomových bomb byla skutečnost, že zpěvák Johnny Cash má za manželku černošku a mají spolu čtyři mongrelizované děti … peníze z prodeje desek jdou šmejdům, jako je Johnny Cash, aby je zásobovali drogami a černoškami.‘
Chadwick řekl: „Přestože Johnnyho manželství bylo v době, kdy byl zatčen za boj s drogami v El Pasu, na spadnutí, nakonec se vrátil domů k Vivian, aby se dobře ukázal na veřejnosti.
„Proto byla o několik měsíců později u jeho soudu, kde ji vyfotil fotograf agentury Associated Press a její fotka se dostala do novin.
„Pak se toho chopily krajně pravicové bělošské supremacistické noviny Thunderbolt, které si myslely, že Vivian je černoška, a zveřejnily tu fotku spolu s opravdu šokujícím článkem. Pokud vím, výtisk nalezený v Saulově skříňce je jediný existující.
„KKK, který ty noviny četl, pak přešel do útoku a skončilo to dvouletou nenávistnou kampaní KKK proti Johnnymu a Saulovi – bylo to dost neobvyklé.
„Byly tam hrozby bombou, tisíce letáků, protesty na jejich koncertech, výhrůžky smrtí Johnnymu.
„Saul opravdu pomáhal Johnnymu proti tomu bojovat a oni se odmítli nechat zastrašit a pokračovali v turné, ale byl to dvouletý boj.‘
Cash a Holiff měli blízký, ale někdy výbušný vztah a během svého profesionálního vztahu se třikrát rozešli.
Kniha dokumentuje tento vztah pomocí ručně psaných dopisů mezi Cashem a Holiffem a přepisů nikdy předtím neslyšených nahrávek telefonických rozhovorů.
Na jedné nahrávce telefonického rozhovoru mezi Cashem a Holiffem z roku 1972, kterou poskytl serveru DailyMail.com, je slyšet, jak se dvojice po roztržce snaží usmířit.
„Saul je k Johnnymu dost uctivý, je to slyšet v nahrávce, a bylo to pro něj něco velmi ponižujícího,“ prozrazuje Chadwick.
„Saul Johnnymu říká: „Nebude ti k ničemu, když ti budou lidi říkat, co chceš slyšet, je opravdu důležité, abych ti o věcech říkal pravdu.“ A Johnny souhlasí.
„Byl mezi nimi dobrý pracovní vztah a vedlo to k některým výbušně špatným a také výbušně dobrým věcem.
„Jednou z nejdojemnějších částí knihy je desetistránkový ručně psaný dopis Cashe Holiffovi, v němž si zpěvák vylévá srdce ohledně blížícího se rozvodu a vztahu s Carterem.“
Chadwick řekl: „Johnny byl na dně, když dopis psal.
„Mluví o tom, že se blíží rozvod s jeho první ženou Vivian a že už pět let sní o tom, že bude s June, což datuje jeho poměr s ní do roku 1962 – mnohem dál, než si většina lidí myslí, velmi brzy poté, co spolu začali koncertovat.“
„V podstatě spolu právě absolvovali turné a ona řekla, že ho opouští, že nezvládá ten chaos a jeho problémy s drogami, takže je ve velmi rozrušeném stavu, protože stres z manželství a bolest, kterou působil své rodině, a teď že po vší té bolesti a utrpení s ní ani nebude.
„Navíc byl jeho život pravděpodobně v nejchaotičtějším bodě, takže si sedne a napíše tento dopis Saulovi.
‚Je zajímavý tím, co prozrazuje o stavu jeho mysli, a ukazuje hloubku vztahu mezi Johnnym a Saulem.
‚Je dojemné, že si vybral svého manažera, aby si na něm vylil své pocity. Je dojemné, že se mu podaří vylít své pocity Saulovi, protože v té době to bylo obecně tak trochu vzácné a naznačuje to, že kromě June byl Saul jedním z jeho nejbližších lidí.‘
Muž, který nosil Cash od Julie Chadwickové vyjde v USA 20. června a koupit si ji můžete zde.
.
