Marbury v. Madison
John Marshall, portrét, hlava a ramena, pravý profil.
Saint-Mémin, Charles Balthazar Julien Fevret de, 1770-1852, umělec.
Richmond : 1808.
1 tisk : rytina.
Prints & Photographs Division.
Reprodukční číslo:
LC-USZ62-54940
Případ Nejvyššího soudu USA Marbury v. Madison (1803) ustanovil princip soudního přezkumu – pravomoc federálních soudů prohlásit zákonodárné a výkonné akty za protiústavní. Jednomyslné stanovisko napsal předseda Nejvyššího soudu John Marshall.
Prezident John Adams jmenoval 2. března 1801 Williama Marburyho jedním z dvaačtyřiceti smírčích soudců. Senát nominaci potvrdil následujícího dne, 3. března, což byl Adamsův poslední celý den ve funkci. Úřadující ministr zahraničí John Marshall však čtyři z pověření, včetně Marburyho, nedoručil. Když se 4. března ujal úřadu Thomas Jefferson, nařídil zadržet zbývající čtyři pověření. Marbury zažaloval nového ministra zahraničí Jamese Madisona, aby získal své pověření. Nejvyšší soud vydal své stanovisko 24. února 1803.
Webové stránky Kongresu | Externí webové stránky | Vybraná bibliografie
Digitální sbírky
Setletí zákonodárství pro nový národ:
Tato sbírka obsahuje kongresové publikace z let 1774-1875, včetně debat, návrhů zákonů, zákonů a časopisů.
Následující zmínky o Williamu Marburym lze nalézt v Annals of Congress a Senate Executive Journal.
- 2. března 1801 – prezident John Adams předložil Senátu dvaačtyřicet jmenování soudců, mezi nimi i Williama Marburyho do funkce smírčího soudce v District of Columbia. Marburyho jméno bylo v senátním výkonném věstníku chybně uvedeno jako Marberry.
- 3. března 1801 – Senát potvrdil všech čtyřicet dva jmenování soudců, která Adams předložil předchozího dne, včetně Marburyho.
- 28. ledna 1803 – Senát předložil a přečetl petici Williama Marburyho, Roberta Townsenda Hooe a Dennise Ramsaye, „v níž žádali, aby bylo tajemníkovi Senátu uloženo doručit jim ověřený opis jejich jmenování smírčími soudci pro okresy Washington a Alexandrie“.
- 31. ledna 1803 – Senát se zabýval návrhem z 28. ledna, „aby tajemníkovi Senátu bylo uloženo vydat ověřený opis jednání Senátu z 2. a 3. března 1801, pokud se týká jmenování Williama Marburyho, Roberta T. Hooe a Dennise Ramsaye smírčími soudci pro okresy Washington a Alexandria na území Kolumbie na základě jejich žádosti nebo žádosti jednoho z nich“.
- 31. ledna 1803 – Senát zamítl Marburyho žádost poměrem hlasů 13 pro a 15 proti.
Dokumenty Thomase Jeffersona, 1606 až 1827
Kompletní dokumenty Thomase Jeffersona z oddělení rukopisů Kongresové knihovny obsahují přibližně 27 000 dokumentů.
Výběr odkazů na případ Marbury v. Madison a soudní přezkum zahrnuje:
- Thomas Jefferson Henrymu Knoxovi, 27. března 1801: „…do třídy odvolání však neřadím nová jmenování, která pan A. B. provedl. křepčil s bičem & od 12. prosince, kdy byla známa událost voleb (a tedy že jmenuje nikoliv sebe, ale svého nástupce), až do deváté hodiny večerní, kdy měl ve 12 hodin odejít z úřadu. tato urážka slušnosti nebude mít vliv, s výjimkou doživotních jmenování, která jsou neodvolatelná. ale pokud jde o ostatní, považuji nominace za neplatné & nebudu na jmenované osoby pohlížet ani jako na kandidáty na svůj úřad, tím méně jako na osoby, které jej mají z nějakého titulu zasluhujícího úctu.“
- Thomas Jefferson Abigail Smith Adamsové, 11. září 1804, „ale názor, který dává soudcům právo rozhodovat o tom, které zákony jsou ústavní a které ne, a to nejen pro ně samotné v jejich vlastní sféře činnosti, ale i pro zákonodárnou & výkonnou moc v jejich sférách, by ze soudní moci učinil despotickou složku.“
- Thomas Jefferson Georgi Hayovi, 2. června 1807: „Pozoruji, že byl citován případ Marbury v. Madison, a myslím, že je podstatné zastavit se na prahu citace tohoto případu jako autority &, aby bylo popřeno, že je zákonem…“ „Dlouho jsem si přál vhodnou příležitost k tomu, aby byl bezdůvodný názor ve věci Marbury v. Madison předložen veřejnosti & odsouzen jako neprávní.“
- Thomas Jefferson Jamesi Madisonovi, 25. května 1810: „Jeho zvraty v případu Marbury, v případu Burr, & v nedávném případu Yazoo ukazují, jak obratně dokáže sladit právo se svými osobními předsudky“.
- Thomas Jefferson W. H. Torrancovi, 11. června 1815: „2. Otázka, zda je soudcům svěřena výlučná pravomoc rozhodovat o ústavnosti zákona, byla již dříve předmětem mých úvah při výkonu úředních povinností. jistě není v ústavě ani slovo, které by jim tuto pravomoc dávalo více než výkonné nebo zákonodárné moci.“
- Thomas Jefferson Spenceru Roaneovi, 6. září 1819: „V případě Marburyho a Madisona federální soudci prohlásili, že pověření podepsaná a zapečetěná prezidentem jsou platná, ačkoli‘ nebyla doručena. Považoval jsem doručení za nezbytné k dokončení úkonu, který, dokud zůstává v rukou strany, ještě není žádným úkonem, je pouze in posse, ale ne in esse, a doručení komisí jsem zadržel.“
- Thomas Jefferson Williamu Johnsonovi, 12. června 1823, „…mezi půlnočními jmenováními pana Adamse byly i provize pro některé federální smírčí soudce pro Alexandrii. ty byly jím podepsány a zapečetěny, ale nebyly doručeny. Při svém nástupu do úřadu jsem je našel na stole ministerstva zahraničí a zakázal jsem jejich doručení…. a v tomto případě jsem je měl skutečně v rukou, protože v době, kdy jsem je kontrasignoval, ještě neexistoval státní tajemník. přesto je tento případ Marburyho a Madisona neustále citován lavicemi a advokáty, jako by to bylo, ustálené, právo, aniž by se objevily nějaké animadverze o tom, že je to pouze obiter disertation předsedy Nejvyššího soudu.“
U.S. Reports
United States Reports je řada vázaných sborníků případů, které jsou oficiálními zprávami o rozhodnutích pro Nejvyšší soud Spojených států. Tato sbírka zahrnuje období 1754-2003, resp. svazky 1 až 542.
- U.S. Reports: Marbury v. Madison, 5 U.S. (1 Cranch) 137 (1803).
Congress.gov
Ústava Spojených států amerických: Analýza a výklad
Ústava Spojených států amerických: Analysis and Interpretation (populárně známá jako Constitution Annotated) obsahuje právní rozbor a výklad Ústavy Spojených států amerických, založený především na judikatuře Nejvyššího soudu. Tento pravidelně aktualizovaný zdroj je užitečný zejména při zkoumání ústavních důsledků určitého problému nebo tématu. Kapitola o článku III pojednává o případu Marbury v. Madison.
Průvodce právem online
Průvodce právem online, připravený oddělením veřejných služeb Kongresové knihovny, je komentovaný průvodce zdroji informací o vládě a právu dostupnými online. Poskytuje souhrn webových stránek pro soudnictví Spojených států, včetně odkazů na Nejvyšší soud a další federální soudy.
Externí webové stránky
To James Madison from William Marbury, 16. prosince 1801, Founders Online
Landmark Cases of the U.S. Supreme Court: Marbury v. Madison (1803),
Street Law and The Supreme Court Historical Society
Draft of Motion Rule for Marbury v. Madison, National Archives and Records Administration
Judicial Review and Legislative Power: Marbury v. Madison,
Plán výuky: John Marshall, Marbury v. Madison, and Judicial Review-How the Court Became Supreme, EDSITEment
Marbury v. Madison (5 U.S. 137),
Marbury v. Madison. Madison (1803),
Marbury V. Madison – případ „chybějících“ komisí,
Marbury v. Madison: The Supreme Court Claims its Power,
Our Documents, Marbury v. Madison (1803), National Archives and Records Administration
Supreme Court Landmark Case Marbury v. Madison,
Street Law and The Supreme Court Historical SocietySelected Bibliography
Clinton, Robert Lowry. Marbury v. Madison a soudní přezkum. Lawrence: University Press of Kansas, 1989.
Dewey, Donald O. Marshall versus Jefferson: The Political Background of Marbury vs. Madison. New York: Knopf, 1970.
Graberm Mark A., and Michael Perhac, eds. Marbury versus Madison: Dokumenty a komentáře. Washington, D.C.: CQ Press, 2002.
Nelson, William Edward. Marbury v. Madison: The Origins and Legacy of Judicial Review [Počátky a odkaz soudního přezkumu]. Lawrence: University Press of Kansas, 2000.
Sloan, Cliff a David McKean. Velké rozhodnutí: Jefferson, Adams, Marshall a bitva o Nejvyšší soud. New York: PublicAffairs, 2009.
Tushnet, Mark, vyd. Arguing Marbury v. Madison. Stanford: Stanford Law and Politics, 2005.
Mladší čtenáři
DeVillers, David. Marbury v. Madison: Pravomoci Nejvyššího soudu. Springfield, N.J.: Enslow Publishers, 1998.
Mountjoy, Shane. Marbury v. Madison: Madury: Založení moci Nejvyššího soudu. New York: Chelsea House, 2007.
Naden, Corinne J. a Rose Blue. Marbury v. Madison: The Court’s Foundation: The Court’s Foundation. Tarrytown, New York: Benchmark Books, 2005.
Randolph, Ryan P. Marbury v. Madison: New Supreme Court Gets More Power (Nový Nejvyšší soud získává více moci). New York: Rosen Publishing Group, 2004.
