Jste zvyklí setkávat se s přesvědčováním v mnoha podobách a možná snadno identifikujete příklady přesvědčování, ale dokážete vysvětlit, jak přesvědčování funguje? Osborn a Osbornová definují přesvědčování takto: „umění přesvědčit ostatní, aby věnovali příznivou pozornost našemu názoru“. Existují dvě složky, díky nimž je tato definice užitečná. Zaprvé uznává, že k přesvědčování druhých je zapotřebí umění nebo dovednosti. Ať už je vaším úkolem přesvědčit pětistovku posluchačů, že by měli prodat svá auta a zvolit pěší životní styl, nebo přesvědčit své přátele, aby místo hamburgerů jedli pizzu, přesvědčování se obvykle neděje jen tak. Spíše se plánuje a provádí promyšleně. Za druhé, tato definice vymezuje cíle přesvědčování – přesvědčit ostatní, aby smýšleli příznivě o našem názoru. Přesvědčování „zahrnuje širokou škálu komunikačních aktivit, včetně reklamy, marketingu, prodeje, politických kampaní a mezilidských vztahů“. Vzhledem ke své široké využitelnosti je přesvědčování všudypřítomnou součástí našeho každodenního života.
„Michael Bruno“ U.S. Fish and Wildlife Service Northeast Region. CC-BY.
Přestože se přesvědčování vyskytuje téměř ve všech aspektech našeho každodenního života, existují příležitosti, kdy jsou vhodné formálnější přesvědčovací akty – přesvědčovací projevy. Přesvědčovací projevy „mají za cíl ovlivnit přesvědčení, postoje, hodnoty a činy druhých“. Na rozdíl od informativního projevu, kdy má řečník za úkol sdělit posluchačům určitou informaci, se v přesvědčovacím projevu řečník snaží ovlivnit lidi, aby mysleli nebo se chovali určitým způsobem. Toto umění přesvědčit ostatní je poháněno zdůvodněnou argumentací, která je základním kamenem přesvědčovacích projevů. Zdůvodněné argumenty, které se mohou skládat z faktů, statistik, osobních svědectví nebo vyprávění, se používají k tomu, aby motivovaly posluchače k jinému myšlení nebo chování, než jaké měli před vyslechnutím projevu.
Existují zvláštní okolnosti, které odůvodňují přesvědčovací přístup. Jak zdůrazňují O’Hair a Stewart, má smysl zapojit strategie přesvědčování, když je vaším konečným cílem ovlivnit některou z těchto věcí – „přesvědčení, postoje, hodnoty a činy“ – nebo posílit něco, co již existuje. Například zastánci bezpečného sexu často předkládají zprávy o posílení již bezpečných sexuálních aktérů a připomínají jim, že nošení kondomů a vyžadování souhlasu jsou spolehlivé praktiky s žádoucími výsledky. Ze stejného důvodu obhájci bezpečného sexu také běžně šíří poselství populaci, která by se mohla zapojit do nebezpečného nebo nesouhlasného sexuálního chování.
Zjednodušeně řečeno, přesvědčovací projevy musí čelit složitému úkolu ovlivnit nebo posílit přesvědčení, postoje, hodnoty nebo činy lidí, což jsou všechno charakteristiky, které se posluchačům mohou zdát přirozené, zakořeněné nebo neměnné. Z tohoto důvodu musí rétoři (nebo řečníci) motivovat své posluchače k jinému myšlení nebo chování předkládáním odůvodněných argumentů.
Vítězství přesvědčování nad silou je znakem civilizované společnosti. – Mark Skousen
- Osborn, M., & Osborn, S. (1997). Veřejné vystupování (4. vyd.). Boston: Houghton Mifflin Company. ↵
- German, K. M., Gronbeck, B. E., Ehninger, D., & Monroe, A. H. (2004). Principy veřejného vystupování (15. vydání). Boston: Pearson. ↵
- O’Hair, D., & Stewart, R. (1999). Veřejné vystupování: Challenges and choices [Výzvy a volby]. Boston: Bedford/St. Martin’s. ↵