2020 nastavil světu zrcadlo a přinutil mnohé vidět realitu rasismu ve všech jeho podobách. Od neúměrně vysokého počtu úmrtí černochů v důsledku pandemie až po hrůznou vraždu George Floyda a žádnou spravedlnost pro Breonnu Taylorovou – 26letou pracovnici záchranné služby, kterou policie zabila v jejím vlastním domě.
Ve Velké Británii se obnažil rozsah a dopad institucionalizovaného rasismu – mladí černoši byli v Londýně během koronavírové výluky zastaveni a prohledáni 20 000krát (což odpovídá každému čtvrtému mladému černochovi), stejně jako černošští poslanci, advokáti, vysocí policejní důstojníci, sportovci a mnozí další.
Protesty #BlackLivesMatter po celém světě podnítily závazek mnoha jednotlivců a organizací vzdělávat se v oblasti černošské historie, dědictví a kultury – jako součást pochopení rasismu a solidarity proti němu.
Pokud má tento závazek přesáhnout sociální média a přerůst ve skutečnou změnu, musí všichni, ze všech komunit, přijmout měsíc černošské historie jako výchozí bod pro zkoumání, objevování a oslavu černošské historie, dědictví a kultury – jak minulé, tak současné. Od neuvěřitelných úspěchů a přínosu až po mnoho nevyřčených příběhů a překážek pokroku – každodenní realitu institucionalizovaného rasismu.
Je důležité, že letošní Měsíc černošské historie je časem, kdy si můžeme posvítit na naši společnou britskou historii a vyprávět celý příběh upřímně a pravdivě, dekolonizovat a znovu získat historii a vyprávět příběhy z pohledu všech lidí – nejen bohatých bílých mužů u moci. Kácení sporných soch a pomníků je jen začátek, nyní je čas ptát se komunit, jak jsou koloniální předměty a symboly využívány k vyprávění skutečného příběhu historie.
Měsíc černošské historie 2020 je také časem, kdy se můžeme dívat dopředu a oslavovat tady a teď – a možnosti budoucnosti. V minulých letech byl říjen jediným obdobím v roce, kdy se ve Velké Británii mluvilo o úspěších černochů v Británii. Doufejme, že události roku 2020 budou katalyzátorem toho, aby se černošská historie začala sdílet mnohem šířeji – v muzeích, galeriích, školách, univerzitách, na veřejných prostranstvích a v komunitách.
Černoši vždy tvořili historii a vždy ji tvořit budou – ale stejně důležité je, aby se černoši ujali vedení v tom, jak se tato historie objevuje, zkoumá, zkoumá, zaznamenává, archivuje, kurátorsky zpracovává, vystavuje a sdílí. To znamená podporovat organizace a odborníky na kulturní dědictví vedené černochy, zajistit, aby národní a místní instituce byly mnohem přístupnější a reprezentativnější, a umožnit komunitám definovat a sdílet, co pro ně černošská historie znamená.
Černošská kultura není jen zboží, které si lze přivlastnit a zpeněžit, a černošská historie není jen měsíc, který si lze odškrtnout v kalendáři, jemuž dominuje bělošská verze historie.
Měsíc černošské historie 2020 je časem, kdy se lidé mohou sejít a snad se poučit pro současnost i budoucnost. Je to čas, kdy je třeba uctít závazek učit se a jednotně se postavit proti rasismu. Je to čas, abychom se znovu přihlásili k historii a znovu si představili, jak bude naše společná historie vyprávěna v budoucnosti.
