Proč někteří lidé mluví sami se sebou? Jsou snad šílení? Jak víte, lidé se často baví, když slyší někoho mluvit nahlas bez partnera. Je to však zdravá praxe, kterou stojí za to čas od času provozovat.
Někteří tvrdí, že Einstein a Newton vedli hluboké a složité rozhovory sami se sebou. Když Conan Doyle vytvořil svou slavnou postavu Sherlocka Holmese, neváhal ho touto praxí vybavit také. Učinil tak proto, aby ukázal, že nejzkušenější mozky nebyly jen poněkud svérázné ve svých zvycích, ale měly také svůj vlastní způsob uvažování.
Ačkoli většina lidí žije v příliš hlučném světě a často volí ticho jako odpočinkový mechanismus, je dobré si čas od času dobře popovídat sám se sebou.
Nejen proto, že budete mít dobrou společnost, ale také proto, že zvážíte mnoho věcí, které vyžadují vaši pozornost. Navíc proto, že to ocení vaše emocionální zdraví.
„A až si příště budete chtít ublížit, abyste získali mou pozornost, vzpomeňte si, že trocha sladkých řečí dokáže zázraky.“
-Cassandra Clare-
Proč si někteří lidé povídají sami se sebou? Výhody a zajímavosti
Někteří tvrdí, že starší lidé mluví sami se sebou. Dále, že je to běžné u osamělých, kteří hledají útěchu ze svého zoufalství. To však není pravda. Je na čase tyto mýty o určitých skupinách odložit. Přemýšleli jste někdy o tom, proč mluvíte sami se sebou? Odpověď je jednoduchá: protože je to u lidí normální.
Možná jste se někdy překvapili a řekli jste si: „Jak můžeš být tak roztržitý? Zase jsi ztratil klíče. Dnes není tvůj den. Uvidíme, jak to dopadne.“
Tyto náhlé verbalizace jsou zcela běžné a stejně tak i řeč zaměřená na sebe sama (tj. zahájení dialogu, v němž se hlouběji zabýváte nějakým tématem).
Egocentrická řeč: děti si neustále povídají samy se sebou
Od dětí se kromě jejich nekonečné zvědavosti a ochoty experimentovat, objevovat a užívat si přítomného okamžiku můžeme naučit mnoho věcí. Je třeba se také poučit z jejich sebestředných řečí. Alespoň to doporučoval Lev Vygotskij. Byl si dobře vědom infantilní fáze, kdy dítě ještě nemá zvnitřněnou svou řeč.
Běžně je vidíme ponořené do svých světů, jak vedou dialogy. Nedělají to jen se svými hračkami. Ve skutečnosti je běžné, že nácvik samostatné řeči se později stává interním.
Lidé mluví sami se sebou, aby optimalizovali svůj mozek
Možná jste se ocitli uprostřed křižovatky. Možná máte nějaký problém a nemůžete najít jeho řešení. Zahájíte tedy vnitřní dialog. Protože to nepomáhá, začnete mluvit sami se sebou nahlas.
- Toto chování není jen rysem příčetnosti, ale také inteligence. Alespoň podle studie provedené na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Když přejdete z vnitřní řeči na vnější, mozková soukolí se upraví.
- Autoři této studie tvrdí, že když komunikujete sami se sebou, zlepšuje se vaše vnímání, paměť a schopnost řešit problémy.
- Lidé mají přece takovou komunikační kompetenci, která byla vždy pozoruhodnou výhodou oproti ostatním bytostem na této planetě. Využívat ji, a to i sám se sebou, je velmi prospěšné.
- Neurolog Alexander Luria (1980) upozorňuje, že jazyk plní více než jen sociální funkci. Podle něj také pomáhá usměrňovat kognitivní procesy.
Nejlépe se povzbudíte sami
Proč čekat na vnější posilu? Je opravdu nutné, aby vás ostatní povzbuzovali k určitým činnostem? Není, když máte sami sebe. Ve skutečnosti můžete být sami sobě roztleskávačem, pokud se k tomu odhodláte. Odpovědí na otázku, proč někteří lidé mluví sami se sebou, tedy může být, že mozek chce, abyste našli povzbuzení sami v sobě. Chce tedy slyšet věci jako:
„Jsem na tebe hrdý. Uvědomuješ si, jaký děláš pokrok? „Nedělej si starosti s tou chybou. Teď už víš, co nemáš dělat, takže po získání cenných zkušeností začni znovu. Je čas jít dál a ty to uděláš správně.“
Samostatný projev této osoby je dobrý a zdravý. Aktivizace vnějšího mluvčího má totiž vynikající vliv na váš osobní růst.
Navíc je tu ještě jedna pozoruhodná výhoda: mluvení k sobě samému vám pomáhá soustředit se na cíle a na to, co je důležité.
Lidé k sobě mluví, aby se spojili s emocemi
Vnější dialog má velkou schopnost seberegulace. Nepomáhá pouze posilovat kognitivní procesy při řešení problémů. Ve skutečnosti vám také umožňuje lépe si uvědomit věci a lépe se spojit se svými emocemi tím, že je odhalíte, vyjasníte a zvládnete.
Takže ptát se sám sebe, co cítíte, proč to tak cítíte a co můžete tváří v tvář této emoci udělat, může být spíše katarzní.
Nakonec, využívat psychologický odstup, který poskytuje sebedialog, bude vždy zdravé. Proto nyní máte další techniku, kterou můžete použít, když potřebujete do svého života vnést harmonii, rovnováhu a pohodu.
