Prodloužený víkend v New Yorku: Tři dokonalé dny v New Yorku

Přestože jsem v hotelu Plaza strávila jen jednu noc v duchu své vnitřní Eloise, prodloužili jsme si s SVV minulý měsíc prodloužený víkend v New Yorku, takže jsme měli další dny na to, abychom si užili jedno z mých nejcennějších měst.

Ale pro mě jako bývalou obyvatelku Manhattanu je i prodloužený víkend náročný na to, abych do něj vtěsnala všechny své oblíbené aktivity, i když jsme tomu určitě věnovali všechno.

Navíc díky pobytu v hotelu Plaza v Midtownu jsme to měli co by kamenem dohodil k mnoha turistickým atrakcím, které jsme s SVV nikdy neabsolvovali, a ještě k dalším, které jsem absolvovala až při své první návštěvě Velkého jablka před 20 lety. A i když tento itinerář nemusí nutně zahrnovat všechny turistické zastávky ve městě, doufám, že je to směs povinných a nových atrakcí, na které se můžete odvolat při své příští cestě do New Yorku.

Přijeli jsme z Bostonu vlakem Amtrak, z nádraží Penn Station jsme nasedli do žlutého taxíku a zavazadla jsme si nechali v Midtownu v hotelu Plaza. Zatímco jsme čekali, prošli jsme podzemní Plaza Food Hall a občerstvili se dobrotami od mnoha prodejců, pak jsme se prošli Central Parkem.

Jednou z největších předností hotelu Plaza je jeho poloha: Její vchod z 58. ulice se doslova otevírá do Central Parku. Procházka po Central Parku, kdy z větví a země vykukují první náznaky plného jara, je skvělý způsob, jak se zorientovat a také si trochu odpočinout od frenetické energie osmimilionového města, které nikdy neodpočívá.

Když nám konečně pozdě odpoledne zavolali, že náš pokoj je připraven, zdržovali jsme se nedaleko v parku a zamířili jsme k registrační přepážce, aniž bychom chtěli zmeškat chvíli v našem palácovém apartmá.

Po chvíli odpočinku v našem pokoji jsme se vydali až do spodního patra do Todd English Food Hall, což jsou v podstatě moje nejdivočejší sny pod jednou střechou: Nakonec jsem si nemusela vybírat, protože jsem měla na výběr z devíti různých jídelních stanic: Ocean Grill & Ústřicový bar, Noodle & Knedlíčkový bar, Pasta Bar, Sushi Bar, The Grill, Taqueria, Pizza, Cheese & Charcuterie, Wine Bar a Patisserie.

I přes model stanic máte stále k dispozici vyhrazený server, což zážitek ještě zlepšuje, protože nemusíte chodit od pultu k pultu a objednávat zvlášť. Dali jsme si od všeho trochu, od pirohů přes kalifornskou rolku, fíkový flatbread s prosciuttem až po wonton tacos s tatarákem z tuňáka a koktejly.

Po večeři jsme se stáhli do Rose Clubu nad lobby a dali si rundu manhattanů (apropos) a poslechli si živý jazz, než jsme se na noc uložili k spánku.

PÁTEK

Nedočkavě jsme se odhlásili z této palácové utopie a strávili jsme dopoledne užíváním si našeho apartmá v hotelu Plaza před odjezdem v poledne, kdy jsme si u poslíčka odložili zavazadla a vydali se do hotelového Palm Courtu na odpolední čaj.

Vysoký čaj je záležitostí každého hotelu Fairmont – mimochodem, věděli jste, že Plaza patří společnosti Fairmont Hotels & Resorts? Ano, až do této cesty jsem to nevěděla ani já!

Objednali jsme si ho celý: New Yorker Tea pro SVV a Champagne Tea pro mě. To, co jsem si opravdu chtěla objednat, byl Dětský čaj Eloise, ale řekla jsem si, že kdybych to udělala, možná bych se dočkala několika divných pohledů!

Chtěla jsem celé odpoledne sedět a pozorovat lidi – Plaza je na to vynikající – ale věděla jsem, že když se nezvednu a nebudu se hýbat, upadnu do nevyhnutelného potravinového kómatu.

Naše žaludky byly plné, odešli jsme od požitků a zamířili do Rockefellerova centra, kde jsme si předchozí den koupili lístky přímo na Top of the Rock (tip: kupte si je předem na internetu nebo si je vyzvedněte u pokladny, protože počet míst je omezený a často se vyprodají).

Když jsme byli nahoře, snažila jsem se vzpomenout si, jestli jsem na Top of the Rock už vlastně někdy byla. Pokud ano, tak si to nepamatuji a byl jsem ohromen výhledem, který je podle mého osobního názoru mnohem lepší než to, co nabízí Empire State Building.

Získáte mnohem širší 360stupňový rozhled a navíc pohled na Central Park z ptačí perspektivy. K dispozici jsou také tři různá podlaží, ze kterých si můžete prohlédnout okolí. Je to docela epické.

Po výletu na vrchol jsme se vrátili na náměstí Plaza, abychom se rozloučili a vyzvedli si zavazadla, a pak jsme se vydali dolů do finanční čtvrti, kde jsme se věnovali prohlídce Wall Street a nového Světového obchodního centra, do kterého jsem ještě nevstoupil.

Na této cestě jsem měl jednu hlavní prioritu, a tou bylo vidět nápadný bílý Oculus, památník 11. září a funkční vlakové nádraží, které navrhl Santiago Calatrava, světoznámý španělský architekt známý svými stavebními formami, které připomínají organické, vybělené organismy.

Projekt za 4 miliardy dolarů, který vznikal deset a půl roku, konečně znovu otevírá celou oblast Světového obchodního centra pěšímu provozu.

Navštívili jsme také muzeum 9/11 Memorial &, ačkoli jsme se neodvážili vstoupit dovnitř a raději jsme se rozhodli pozorovat lidi a vzpomínat; vyzývám vás, abyste našli dojemnější místo, než je právě toto, které u svých návštěvníků vyvolává tak rozmanité emoce. Těm, kteří mají více času, bych rozhodně doporučila zařadit muzeum do svých newyorských plánů.

K pozdnímu odpoledni jsme dostávali žízeň a rychlé vyhledávání na Yelpu mi prozradilo, že jsme jen pár bloků od Clinton Hall Beer Garden. Nikdy jsem o tomhle místě neslyšela, ale zřejmě jsem byla jediná, protože se to tu naprosto hemžilo finančníky a dalšími mladými lidmi, kteří čerstvě přišli z Wall Street.

Prodávají tu také Walter White’s Crystal Methadonuts, což jsou injekční kuličky dobroty podávané s náplní Nutella, maliny a slaný karamel.

Přátelé, u kterých jsme zůstali po zbytek víkendu, bydlí v Bushwicku, takže poté, co jsme u nich nechali zavazadla, jsme šli jen přes ulici na večeři do restaurace Roberta’s. Pokud bydlíte v hotelu Plaza – nebo kdekoli jinde na Manhattanu – je to sice trochu daleko, ale je to jedna z těch hipsterských cílových restaurací, která rozhodně stojí za cestu přes most, a musíte si objednat mimo menu a dát si koláč Bee Sting. Můžete mi poděkovat později.

SOBOTA

Když jsme se v sobotu ráno probudili, jeli jsme s naší hostitelkou Nicole a SVV do Village metrem L. Vystoupili jsme na Union Square a pak jsme šli do restaurace Dough, kde prodávají koblihy velké jako naše hlava s příchutí Dulce de Leche, Mocha-Almond Crunch a Hibiscus. Snědli jsme je v dalším skvělém centru pro pozorování lidí, na Union Square, které je hned poblíž a bylo mou první čtvrtí, kde jsem v roce 2005 bydlela.

Abychom vykompenzovali ranní cukr, poobědvali jsme ve Sweetgreen, což byla hudba pro můj žaludek se všemi těmi zdravými miskami z quinoy, a pak jsme se vydali přes Village. Village je už dlouho mou oblíbenou částí Manhattanu: tolik půvabných uliček a uliček zastrčených mezi vinárnami a tlačenici lidí. A psi, spousta a spousta psů. Pokud jsou kočárky segregovány do Upper West Side, Village je místem, kde žije newyorská psí populace.

Je tedy příznačné, že jsme se ocitli dole u Tompkins Square Parku, kde jsme se zastavili, abychom se podívali na hrající si štěňata, a pomysleli si, jak moc se Elle budou líbit všechny památky (a vůně) New Yorku.

Poté jsme pokračovali na jih dolů do špinavé chodby Lower East Side, kde jsme hledali pro SVV nějaká kvalitní trička, abychom rozšířili jeho sbírku.

Našli jsme prázdno – vážně, kde jsou v New Yorku všechny obchody s grafickými tričky, prosím vás?-ale našli jsme bar a nějaké pivo v Top Hops, takže to považuji za výhru.

Večeře toho večera byla v kultovním místě Village, Café Loup, na které by většina lidí mimo město nikdy organicky nenarazila. V tomto okouzlujícím bistru jsme se starými přáteli posnídali autentickou francouzskou kuchyni, než jsme se metrem vrátili zpátky do Brooklynu, abychom se vyspali.

SOBOTA

Protože jsme zůstávali venku v Brooklynu a čekal nás brzký odpolední odlet, strávili jsme poslední dopoledne vyzkoušením nové šumné restaurace, která byla tak nová a tak hipsterská, že ani neměla před vchodem ceduli. Jmenuje se Carthage Must Be Destroyed (jsou tu nějací milovníci klasiky?), a přestože značení trochu odrazovalo – „žádné fotografie,“ říkali; „nedotýkejte se žádných ozdob na stole,“ říkali -, jídlo bylo nakonec skvělé a já bych se sem v mžiku vrátila.

Bushwick je jen 20 minut od letiště LaGuardia, kam létáme z Nashvillu přes Southwest, takže jsme po brunchu naskočili do Lyftu na letiště a těšili se, že už máme na srpen naplánovaný další prodloužený víkend v New Yorku a jsme natěšení, že se pak pustíme do zbytku našeho manhattanského seznamu úkolů.

.