Ve výzkumu toho moc nezmůžete, pokud nebudete umět mluvit o proměnných. Proměnná je jakákoli entita, která může nabývat různých hodnot. Dobře, co to tedy znamená? Za proměnnou lze považovat cokoli, co se může měnit. Například věk lze považovat za proměnnou, protože věk může nabývat různých hodnot u různých lidí nebo u stejné osoby v různých obdobích. Podobně lze za proměnnou považovat zemi, protože zemi člověka lze přiřadit určitou hodnotu.
Proměnné nejsou vždy „kvantitativní“ nebo číselné. Proměnná město se skládá z textových hodnot jako New York nebo Sydney. Pokud je to užitečné, můžeme místo textových hodnot (nebo místo nich) přiřadit kvantitativní hodnoty, ale nemusíme přiřazovat čísla, aby něco bylo proměnnou. Je také důležité si uvědomit, že proměnné nejsou jen věci, které měříme v tradičním smyslu. Například ve většině sociálních výzkumů a při hodnocení programů považujeme léčbu nebo program za složený z jedné nebo více proměnných (tj. „příčinu“ lze považovat za proměnnou). Vzdělávací program může mít různé množství „času věnovaného úkolu“, „nastavení třídy“, „poměr žáků a učitelů“ atd. Takže i program lze považovat za proměnnou (která se může skládat z řady dílčích proměnných).
Atribut je konkrétní hodnota proměnné. Například proměnná Známka studenta má dva atributy: pass a fail. Nebo proměnná dohoda může být definována tak, že má pět atributů:
-
1= rozhodně nesouhlasím -
2= nesouhlasím -
3= neutrální -
4= souhlasím -
5= rozhodně souhlasím
Dalším důležitým rozlišením, které souvisí s pojmem „proměnná“, je rozdíl mezi nezávislou a závislou proměnnou. Toto rozlišení je důležité zejména při zkoumání vztahů příčina-následek. Trvalo mi nejdéle, než jsem se tento rozdíl naučil. (Samozřejmě jsem člověk, který si plete nápisy „přílety“ a „odlety“ na letištích – jdu na přílety, protože přilétám na letiště, nebo osoba, kterou vyzvedávám, jde na přílety, protože přilétá letadlem!) Původně jsem si myslel, že nezávislá proměnná je taková, která se bude volně měnit nebo reagovat na nějaký program nebo léčbu, a že závislá proměnná musí být taková, která závisí na mém úsilí (tj. je to léčba). Ale to je úplně obráceně! Ve skutečnosti je nezávislá proměnná to, čím vy (nebo příroda) manipulujete – léčba nebo program či příčina. Závisle proměnná je to, co je ovlivněno nezávisle proměnnou – vaše účinky nebo výsledky. Pokud například zkoumáte účinky nového vzdělávacího programu na výsledky žáků, je program nezávislou proměnnou a vaše měřítka výsledků jsou závislá.
Nakonec existují dva rysy proměnných, kterých by mělo být vždy dosaženo. Každá proměnná by měla být vyčerpávající, měla by zahrnovat všechny možné odpovědi. Například pokud je proměnnou „náboženství“ a jedinými možnostmi jsou „protestant“, „žid“ a „muslim“, je poměrně dost náboženství, která mě napadají a která nebyla zahrnuta. Seznam nevyčerpává všechny možnosti. Na druhou stranu, kdybyste vyčerpali všechny možnosti u některých proměnných – a náboženství je jednou z nich – měli byste prostě příliš mnoho odpovědí. Způsob, jak se s tím vypořádat, je explicitně uvést nejčastější atributy a pak použít obecnou kategorii, jako je „Jiné“, aby se zohlednily všechny zbývající. Kromě toho, že by měly být atributy proměnné vyčerpávající, měly by se vzájemně vylučovat, žádný respondent by neměl mít možnost mít dva atributy současně. Ačkoli se to může zdát samozřejmé, v praxi je to často dosti ošemetné. Například můžete být v pokušení reprezentovat proměnnou „Stav zaměstnání“ dvěma atributy „zaměstnaný“ a „nezaměstnaný“. Tyto atributy se však nutně nevylučují – osoba, která hledá druhou práci a zároveň je zaměstnaná, by mohla zaškrtnout oba atributy! Nepoužíváme však často v průzkumech otázky, které respondenta žádají, aby „zaškrtl vše, co se týká“, a poté vyjmenoval řadu kategorií? Ano, děláme to, ale technicky vzato je každá z kategorií v takové otázce samostatnou proměnnou a je s ní zacházeno dichotomicky buď jako se „zaškrtnutou“, nebo „nezaškrtnutou“, což jsou atributy, které se navzájem vylučují.
