WHO koordinuje mezinárodní úsilí o vytvoření standardů růstu dětí, které nahradí referenční standardy Národního centra pro zdravotní statistiku (NCHS)/WHO pro kojence a malé děti (ve věku 0-5 let).
Fáze 1 projektu spočívala v hodnocení současných antropometrických referencí, které odhalilo důležité biologické a technické nedostatky reference NCHS/WHO. To vedlo k vypracování plánu nových standardů, které by dokumentovaly, jak by měly děti růst ve všech zemích, a ne pouze popisovaly, jak rostly v určitém čase a na určitém místě.
Fáze 2, Multicentrická referenční studie růstu WHO, se zaměřila na sběr růstových a souvisejících údajů od přibližně 8 500 dětí v šesti zemích (Brazílie, Ghana, Indie, Norsko, Omán a Spojené státy americké). Tato fáze skončila v říjnu 2003.
Fáze 3 (analýza údajů a vypracování navrhovaných norem) začala v roce 2002. Na konci 3. fáze se počet růstových standardů rozšíří na 12 (ze současného souboru tří) a tyto budou propojeny s referencemi pro dosažené milníky motorického vývoje. Byly zahájeny plány pro 4. fázi (vývoj školicích materiálů, realizace školicích programů a celosvětové šíření nových standardů).
Tyto standardy stanoví kojené dítě jako biologickou normu pro růst. Nové antropometrické nástroje poskytnou přesnější odhady podvýživy a umožní identifikovat ohrožené děti namísto čekání na diagnostiku podvýživy po dosažení statického bodu. Propojení motorického vývoje s antropometrickými normami zdůrazní důležité poselství, že normální tělesný růst je nezbytným, ale sám o sobě nedostatečným prvkem normálního vývoje.
V současné době používá 99 zemí referenční hodnoty růstu NCHS/WHO. Cílem je, aby většina těchto zemí přijala nové standardy do roku 2010. Tento posun bude plně využit k posílení propojení hodnocení růstu a činností na podporu růstu v rámci podpory rozvojových cílů tisíciletí.
Kromě toho by růstový standard založený na celosvětovém vzorku a uznání, že rozdíly v prostředí – nikoli genetická výbava – jsou hlavními faktory určujícími rozdíly v růstu dětí, měly přispět k naplnění přijatých zásad lidských práv, zejména těch, které jsou stanoveny v Úmluvě o právech dítěte.
Práce dosažená od roku 1990, kdy byl projekt zahájen, je výsledkem úzké spolupráce mezi WHO a Univerzitou OSN, UNICEF, vládami a dalšími partnery (např, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí). Na všech aspektech projektu se doposud velkoryse podílely stovky vědců a partnerská základna se bude v nadcházejících náročných fázích dále rozšiřovat.
