I při rutinní prohlídce u rodinného lékaře existuje možnost chyby, ať už jde o uklouznutí jehly při odběru krve, nebo o nepovedený závažnější chirurgický zákrok. Někdy jsou tyto chyby důvodem k podání žaloby za zanedbání lékařské péče nebo nedbalost. Přestože hranice mezi těmito dvěma případy může být složitá (nedbalost je vlastně podkategorií lékařského pochybení), pacienti by si měli být vědomi některých klíčových rozdílů.
Pokud se domníváte, že jste se stali obětí poškození ze strany lékaře, pochopení rozdílu mezi lékařským pochybením a lékařskou nedbalostí vám může pomoci určit druh nároku, který byste mohli důvodně uplatnit v případě, že byste se obrátili na soud. Budete samozřejmě muset požádat o pomoc profesionálního právníka, ale je také dobré se seznámit se základy pojmů zanedbání péče a nedbalost.
Velká část rozdílu spočívá v úmyslu na straně zdravotnického pracovníka.
Lékařská nedbalost
Lékařská nedbalost nastává tehdy, když lékař způsobí pacientovi škodu nevědomky, a to buď prostou neznalostí, nebo tím, že nezakročí tam, kde je to třeba. Léky jsou běžnou oblastí, v níž dochází k nedbalosti. Lékař může například předepsat lék, aniž by si všiml škodlivé lékové interakce, což může vést k čemukoli od mírného nepohodlí až po život ohrožující účinky u pacienta.
Ještě závažnějšími příklady mohou být propíchnutí orgánu během operace, podání nesprávné dávky anestezie nebo neposkytnutí odpovídajících pokynů pacientovi po zákroku.
V žádném z těchto případů nemusí mít lékař nebo zdravotnický pracovník vůči pacientovi zlou vůli nebo přání mu ublížit, ale nerozpoznání určitých faktorů nebo neprovedení určitých opatření může vést k ohrožení života pacienta.
Zanedbání lékařské péče
Zanedbání lékařské péče se vyskytuje v mnoha stejných situacích. Na rozdíl od nedbalosti si je však v případě zanedbání lékařské péče zdravotnický pracovník vědom možných následků svého jednání (či nejednání), a přesto postupuje.
Známou kategorií, pokud jde o zanedbání lékařské péče, je chirurgie. Pokud chirurgický tým spěchá a neprovede řádnou sterilizaci chirurgického vybavení – což je v podstatě škrtání – jedná se o formu lékařského pochybení, které může u pacienta vést k infekci nebo něčemu horšímu. Nadměrné předepisování léků je zase formou nedbalosti, která v průběhu let zaznamenala několik známých případů týkajících se celebrit, jako je Prince, Elvis a další. Jinde se zase uvádí, že někteří lékaři nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby správně vyhodnotili, zda má pacient dostat léky proti bolesti, což může v některých případech vést k závislosti a předávkování.
Okolnosti, za kterých se pacient ocitl, nemusí být fatální, aby je bylo možné kvalifikovat jako nedbalost nebo nesprávný postup. Pacienti by však měli mít na paměti, že ne každá situace, kdy nejsou spokojeni se svou lékařskou péčí, se počítá jako jedna z nich.
Chcete-li prosadit jakýkoli nárok, vyhledejte pomoc důvěryhodného advokáta, který vám pomůže určit, zda vaše situace opravňuje k právním krokům, a jak v takovém případě postupovat.
