Sandra Arnette Bullock, známá jako Sandra Bullock, se narodila 26. července 1964 v Arlingtonu ve Virginii v USA matce operní pěvkyni Helze Meyerové a americkému učiteli zpěvu Johnu Bullockovi a svou kariéru zahájila nejprve účinkováním v dětském sboru v matčiných operách. Tam se v Německu, odkud její matka pochází, stala dětskou zpěvačkou a studovala také balet. Vystudovala Washington-Lee High School, kde se stala roztleskávačkou, a následně tato mladá dáma navštěvovala East Carolina University v Greenville v Severní Karolíně, obor drama. Rozhodla se zkusit štěstí, vrhla se na kariéru a se souhlasem rodičů opustila univerzitu o tři kredity dříve, než získala titul, sbalila se a odstěhovala do New Yorku. Ve Velkém jablku Bullocková navštěvovala kurzy herectví v proslulé Neighborhood Playhouse a na čas si přivydělávala prací barmanky. Práci v baru vykonávala tři roky, zatímco tvrdě pracovala na dosažení svého snu stát se herečkou. Později však dokončila studium a získala bakalářský titul na East Carolina University. Na všechny možné castingy a konkurzy se Bullocková dostala až v roce 1988, kdy si zahrála roli drzé jižanské krásky v mimobroadwayské inscenaci „No Time Flat“, která zřejmě zaujala kritika Johna Simona, jenž se pozitivně vyjádřil o jejím hereckém talentu. Díky pozitivním recenzím si sehnala agenta a režisér Alan J. Levi jí nabídl roli v televizním filmu Bionic Showdown: (The Six Million Dollar Man and the Bionic Woman, 1989). Po nějakém čase stráveném v televizi se Bullocková přestěhovala do Los Angeles a dostala řadu malých rolí v několika nezávislých filmech, než později získala svou první hlavní roli v adaptaci filmu „Working Girl“ (1990) stanice NBC. Seriál bohužel vydržel jen šest epizod a její další role už tak šťavnaté nebyly. Zoufalá, ale odhodlaná Bullocková se usilovně snažila podpořit svou kariéru, přijala roli v romantické komedii „Nápoj lásky č. 9“ z roku 1992. Samotný film byl propadákem, ale vedl herečku k tomu, že našla svou první lásku v hereckém kolegovi Tateu Donovanovi, s nímž zůstala v Los Angeles tři roky. Herecké nabídky poté přicházely pomalu, během roku 1993 se Bullockové podařilo získat pět filmových rolí, jednou z nejvýraznějších byla akční sci-fi „Demolition Man“, v níž si zahráli i významní herci Sylvester Stallone a Wesley Snipes. Producent filmu Joel Silver ji seznámil se svým přítelem a kolegou, režisérem Janem De Bontem, který Bullockové svěřil hlavní ženskou roli v kasovním trháku „Speed“ z roku 1994 po boku Keanu Reevese, což se zdálo znamenat průlom v její herecké kariéře. Film zaznamenal úspěch a získal Oscara za nejlepší zvuk a nejlepší zvukové efekty. Kde tedy pro herečku začala jízda ke slávě, která z ní koncem devadesátých let udělala filmovou hvězdu vysoké úrovně, takový předpoklad, který jí prokazatelně zajistil další filmové role, včetně té v romantické komedii „Zatímco jsi spal“ z roku 1995, kde měla nahradit Demi Moore, a v bestselleru Johna Grishama „Čas zabíjet“ z roku 1996, za který začala pobírat sedmimístný plat. Poté bohužel herecká kariéra Bullockové zažila menší útlum, když se objevila v řadě nepříliš úspěšných filmů, jmenujme alespoň „Zamilovaní a válka“ (1996) Richarda Attenborougha, romantickou komedii „Dva když u moře“ (1996), „Sbohem zbrani“ (1996) a pokračování „Rychlosti“, „Rychlost 2: Cruise Control“ (1997). Založila vlastní produkční společnost Fortis Films, jejím prvním projektem byl v roce 1998 film „Hope Floats“, který nebyl příliš úspěšný, přesto pomohl Bullockové získat další roli ve filmu „Practical Magic“ (1998), kde si společně s Nicole Kidmanovou zahrála sestry, které pomocí kouzel řeší své milostné problémy. Role v tomto snímku ji ostatně přivedla k dalšímu velkému hitu, když jí byl přidělen hlas Miriam v animované biblické sáze „Princ Egyptský“ (1998). Dále si zahrála v romantické komedii „Síly přírody“ (1999) po boku Bena Afflecka a ve filmu „28 dní“ (2000), kde hraje vyléčenou alkoholičku. Bullocková, která prokázala, že umí zapůsobit na filmové diváky svou hlavní rolí, si opět zahrála v další romantické komedii „Miss Congeniality“ (2000), kde si zahrála s Benjaminem Brattem. Po posledním filmu přišel v roce 2002 thriller „Vražda podle čísel“, kde spolu s Benem Chaplinem ztvárnila detektivy z oddělení vražd pronásledující dva chytré a vraždící mladé studenty. Vrátila se ke kořenům romantických komedií, Bullocková pokračovala v hlavní roli s Hughem Grantem ve filmu „Two Weeks Notice“ z roku 2002, kde ztvárnila roli chytré, ale neurotické právničky. To udělal hit, po kterém známá herečka zopakovala svou roli v „Miss Congeniality“ pokračování, „Miss Congeniality 2: Armed and Fabulous“ (2005), zatímco stále přidávat další filmové projekty do své již dlouhé filmografii, včetně „Crash“ (2004), „The Lake House“ (2006), a „Infamous (2006).“. Její milostný život je bohužel poměrně složitý. Po rozchodu s dlouholetým přítelem Tate Donovanem se Bullocková opět vrátila do sedla svobodné ženy, chodila s fotbalistou Troyem Aikmanem, bluesovým kytaristou Guyem Forsythem, hercem Stevem Buscemim a austinským hudebníkem Bobem Schneiderem. Rozešla se s o 15 let mladším přítelem Ryanem Goslingem, s nímž se seznámila při natáčení filmu „Murder by Numbers“, a krátce byla spojována s Matthewem McConaugheym. V roce 2004 chodila se svým budoucím manželem, stavitelem motocyklů a moderátorem televizní show „Monster Garage“ Jessem G. Jamesem, za kterého se provdala 16. července 2005. V roce 2007 přišel další thriller s názvem „Předtucha“ a Bullocková plynule pokračovala ve své cestě hollywoodským filmovým průmyslem na několik let dopředu. Do roku 2009 měla na svém kontě již tři herecká vystoupení, vždy ve filmech „All About Steve“, „One of the Guys“ a „Kiss & Tango“, což byly komediální snímky, které také produkovala.
