Séamus je irská podoba jména James. James je nakonec odvozen ze starohebrejského „Yaakov“, z něhož vzniklo jméno Jákob. Jaakov je s největší pravděpodobností odvozen od hebrejského slova „akev“ (což znamená „na patě“). Z Genesis 25,26 se dozvídáme, že Jákob a Ezau byli dvojčata Izáka a Rebeky. Při jejich narození Jákob „vyšel s rukou držící Ezauovu patu, a proto se jmenoval Jákob“. Odtud pochází etymologie jména. V příběhu Hospodin říká Rebece, že mladší dvojče bude silnější a že starší bude sloužit mladšímu. Jak biblický příběh postupuje, lstivý Jákob nakonec vytlačí svého staršího bratra Ezaua tím, že mu ukradne prvorozenství a otcovo požehnání. „Copak se nejmenuje Jákob právem?“ ptá se Ezau v Genesis 27,36. „Vždyť mě už dvakrát vytlačil.“ Proto se jméno Jákob také pojí se slovesem „vytlačit“. Řecká podoba jména Jákob (Iakobos) přešla do latiny (Iacomus), která se nakonec poangličtila na Jakub. Po christianizaci Irska se z Jakuba stal v irsko-galském jazyce Séamus. Zní to podivně, ale takto jazyky mutovaly v čase a geografickém prostoru. Historicky se mělo za to, že Jakub a Jákob jsou dvě různá jména, ale většina etymologů by se dnes shodla na tom, že Jakub pochází z Jákoba (i když v Novém zákoně vystupují dva Kristovi učedníci se jménem Jakub). Používání jména Séamus bylo obecně omezeno na Irsko, ale nakonec ho převzaly i další anglicky mluvící země, protože zájem o irská/galská jména v pozdějším 20. století prudce vzrostl. Za všech okolností je však Séamus i dnes poměrně neobvyklé.
