Třešňové švestky

Cherry plum (Prunus cerasifera) popisuje Andrew Lear (alias Appletreeman) jako „nejpodceňovanější ovoce Skotska“ a já s ním naprosto souhlasím. Jen je trochu moc velká na to, abych ji měla na svém pozemku, ale na větší lesní zahradě bych ji určitě měla. V Aberdeenu si je naštěstí nemusím pěstovat sama, protože v mém okolí jsou všude. Je to jedna z prvních švestek, které kvetou, takže se často vysazuje jako okrasná a tvoří dobrý živý plot (i když od jejího pěstování tímto způsobem nečekejte žádné plody) a opuštěné živé ploty se někdy rozrostou v husté řady plodících stromů. Ať už je důvod jakýkoli, v mém místním parku a za nedalekou botanickou zahradou rostou dlouhé řady třešňových švestek.

Plody třešňových švestek jsou velmi variabilní. U některých je jasně vidět důvod jejich obecného názvu, protože nejsou větší než třešně, jiné mají spíše velikost švestky. Barva se pohybuje od žluté přes skvrnitě červenou až po tmavě švestkově fialovou. Chuť a konzistence se také liší, ale obecně jsou příjemné, ale na švestky nevýrazné chuti. Obecně se švestky špatně udržují a mají ve zvyku spadnout ze stromu hned, jakmile jsou zralé (i když se to opět liší). To znamená, že nejsou nejlepšími jedlíky, ačkoli jsou šťavnaté a poněkud chutnější, když se chroupou přímo ze stromu.

Když jsou opravdu dobré, je třeba je tepelně upravit. Zdá se, že tím se jejich chuť obohatí a připraví se z nich krásný džem. Obvykle jich každý rok uvařím desítky sklenic a je to můj nejoblíbenější džem. Často velmi silně plodí, takže nasbírat kbelíky netrvá dlouho. Jsem si jistá, že nepotřebujete, abych vám říkala, jak džem připravit, a tak vám předám jen pár tipů. Zralé třešňové švestky jsou měkké a masité, takže je snadné z nich před vařením džemu vyjmout pecky. Buď použijte škrabku na třešně, nebo prostě ostrým nožem nařízněte horní část pecky a vytlačte ji ven. Ušetříte si tak práci s odstraňováním pecek z vrchu vařícího se džemu. Dalším tipem je nepřidávat do receptu vodu. Stačí dát cukr (já používám asi polovinu váhy ovoce) na ovoce (rozkrojené napůl) v míse a nechat přes noc: cukr vytáhne vodu ze švestek a ráno budou plavat ve vlastní šťávě.

Třešňové švestky v našem parku se staly velmi oblíbenými a v těchto dnech musím o podíl bojovat. Tady je recept na chutney z třešňových švestek ze stránky parku na Facebooku.

Ingredience: Švestkové povidla z třešní a švestkových povidel:

• 900g švestek
• 2 střední cibule – nahrubo nakrájené
• 700g rozmixovaných sultánek a rozinek
• 600ml kořeněného sladového octa (nebo sladového octa s špetka nového koření)
• 500g hnědého cukru
• 15g mletého zázvoru
• ½ lžičky kajenského pepře
• 45g soli

Všechno dejte do velké pánve. Nechte to 40 minut vařit, dokud to nezhoustne a neudělá se marmeláda. Odstraň pecky ze švestek, jakmile vystoupí na povrch směsi. Lžící plňte do horkých sklenic a uzavřete víčky. Vznikne asi 5x 450g sklenic lahodného chutného čatní!

Zdá se, že dochází k velkému zmatení mezi třešňovými švestkami a jiným druhem švestek zvaným mirabelka. Tomu nepomáhá ani podobnost alternativního názvu pro třešňovou švestku – myrobalánová švestka – s mirabelkou. Těžko říci, zda tato podobnost odráží, že obě slova pocházejí ze společného zdroje, což představuje dlouholetou záměnu, nebo zda jde jen o podobně znějící názvy z různých zdrojů (pro myrobalan se uvádí etymologie ze starořeckého μυροβάλανος (murobálanos), což znamená něco jako „šťavnaté datle“, a pro mirabelle z latinského „mirabilis“). Oba druhy jsou si skutečně velmi podobné, ale pravá mirabelka, Prunus domestica ssp. syriaca, je mnohem jižněji rostoucí rostlina, které se na tomto ostrově daří především v jižní Anglii. Bohužel se tato záměna rozšířila i do školkařství, takže je obtížné si být jistý, zda se jedná o třešňovou švestku nebo mirabelku. Existuje několik pojmenovaných odrůd třešňové švestky, například „Gypsy“, „Countess“ a „Golden Sphere“. ‚Countess‘ je volně rostoucí odrůda, což znamená, že semena nejsou přilepená k dužině plodu, ale snadno se oddělují.

Višňové švestky se snadno pěstují ze semen a já jsem na sídlišti, kde bydlím, vysazoval sazenice, abych zajistil další generaci sběračů. Pokud vypěstujete semeno ze stromu, který se vám líbí, máte velkou šanci získat dobrý strom, i když bohužel existuje také velká šance, že se vám zkříží s okrasnou odrůdou, jako je ‚Atropurpurea‘, která málokdy dává dobré plody. Zdá se, že se také snadno kříží s mou japonskou švestkou (P. salicina), která má stejné číslo chromozomů (2n=16). Pokud jste našli strom s dobrými vlastnostmi, můžete vytvořit přesný klon roubováním řízků. Sazenice třešňových slivoní jsou běžně dostupné jako podnože pro živé ploty a lze je použít jako podnože nebo můžete použít standardní podnože slivoní, například St Julien. Švestky lze také klonovat oddělováním odnoží (výhonů vyrůstajících z kořenů), ale podle mých zkušeností je třešňové švestky vytvářejí méně ochotně než jiné švestky.

Koneckonců, dříve se mělo za to, že domácí švestky (P. domestica) vznikly křížením třešně a trnky (P. spinosa), ale nyní zřejmě existují důkazy, že jediným předkem všech našich domácích švestek je P. cerasifera.

.