By Alyssa Fowers and

Alyssa Fowers

Graphics reportérka zaměřená na vizualizaci a analýzu dat

William Wan

Národní zpravodaj zabývající se zdravotnictvím, vědu a zprávy

26. května 2020

Na každých 100 dospělých Američanů vykazuje 34 příznaky úzkosti, deprese nebo obojího

20 má příznaky úzkostné i depresivní poruchy

10 vykazuje příznaky pouze úzkosti

4 vykazuje příznaky pouze deprese

Na každých 100 dospělých Američanů vykazuje 34 příznaky úzkosti, deprese nebo obojího

20 vykazuje příznaky úzkosti i deprese

10 vykazuje příznaky pouze úzkosti

4 vykazuje příznaky pouze deprese

Na každých 100 dospělých Američanů vykazuje 34 příznaky úzkosti, deprese nebo obojího

20 vykazuje příznaky úzkosti i deprese

10 vykazuje příznaky pouze úzkosti

4 vykazuje příznaky pouze deprese

Na každých 100 dospělých Američanů, 34 vykazuje příznaky úzkosti, deprese, nebo obojího

20 vykazuje příznaky úzkosti i deprese

4 vykazuje pouze příznaky deprese

10 vykazuje pouze příznaky úzkosti

Třetina Američanů vykazuje příznaky klinické úzkosti nebo deprese, Vyplývá to z údajů Úřadu pro sčítání lidu, což je zatím nejpřesnější a nejznepokojivější známka psychické zátěže způsobené pandemií koronaviru.

Při pokládání otázek, které se běžně používají k vyšetření pacientů na psychické problémy, vykazovalo 24 % z nich klinicky významné příznaky velké depresivní poruchy a 30 % příznaky generalizované úzkostné poruchy.

Zjištění naznačují obrovský skok oproti době před pandemií. Například u jedné otázky týkající se depresivní nálady bylo procento uvádějící tyto příznaky dvojnásobné oproti tomu, co bylo zjištěno v celostátním průzkumu v roce 2014.

Není normální, aby se tolik

Američanů cítilo depresivně

Jak Američané odpovídali na otázku „Jak často vás trápí pocit skleslosti, deprese nebo beznaděje?“. Někdo, kdo odpověděl „několik dní“ nebo „více než polovinu dní“, by musel vykazovat další příznaky, aby byl screening pozitivní na klinickou depresi.

Vůbec ne

Nejméně několik dní

Téměř každý den

Více než polovinu dní

4%

.

10%

4%

10%

17%

30%

76%

50%

7. května-12, 2020

Studie z let 2013-2014 odráží příznaky za období dvou týdnů, zatímco průzkum z roku 2020 odráží příznaky za období jednoho týdne.

Není normální, aby se tolik Američanů cítilo depresivně

Jak Američané odpovídali na otázku „Jak často vás trápí pocit skleslosti, deprese nebo beznaděje?“. Někdo, kdo odpověděl „několik dní“ nebo „více než polovinu dní“, by musel vykazovat další příznaky, aby byl screening na depresi pozitivní.

Vůbec ne

Několik dní

Více než polovinu dní

Téměř každý den

Před pandemií bylo v USA 25 % dospělých. pociťovalo depresivní náladu

Během pandemie, 50 % pociťovalo depresivní náladu

10 %

10 %

17 %

.

30%

76%

50%

7.5.12, 2020

Průzkum 2013-2014 odráží příznaky za období dvou týdnů, zatímco průzkum 2020 odráží příznaky za období jednoho týdne.

Znepokojivé statistiky byly zveřejněny minulý týden v tranši údajů Úřadu pro sčítání lidu. Tento úřad zahájil koncem dubna mimořádný týdenní průzkum amerických domácností s cílem zjistit dopady pandemie na zaměstnanost, bydlení, finance, vzdělání a zdraví. Při posledním zveřejnění údajů byl mezi 7. a 12. květnem osloven 1 milion domácností a odpovědělo jich více než 42 000.

V tomto dvacetiminutovém průzkumu američtí úředníci zahrnuli čtyři otázky, které byly téměř doslovně převzaty z formuláře používaného lékaři k vyšetření pacientů na depresi a úzkost. Tyto odpovědi poskytují v reálném čase pohled na kolektivní duševní zdraví země po třech měsících strachu, izolace, prudce rostoucí nezaměstnanosti a pokračující nejistoty.


Olivia Grantová objímá svou babičku Mary Grace Sileo přes plastovou zábranu na rodinném setkání o víkendu Memorial Day ve Wantaghu ve státě N.Y.Y. (Al Bello/Getty Images)

New York, kde propukla nejhorší epidemie koronaviru v zemi, se umístil na 12. místě v celé zemi, pokud jde o podíl dospělých, u nichž se projevily příznaky. Téměř polovina obyvatel Mississippi měla pozitivní screening na úzkost nebo depresi, což je ohromující číslo. Naproti tomu v Iowě byla pozitivní jen o něco více než čtvrtina.

Úzkost a deprese se šíří

nerovnoměrně napříč státy

Procento dospělých s příznaky úzkosti nebo depresivní poruchy

25%

30%

.

35%

45%

40%

50%

ME

WI

VT

NH

AK

WA

ID

MT

ND

MN

IL

MI

NY

MA

OR

NV

WY

SD

IA

IN

OH

PA

NJ

CT

RI

CA

UT

CO

NE

MO

KY

WV

VA

MD

DE

AZ

NM

KS

AR

TN

NC

SC

DC

HI

OK

LA

MS

AL

GA

TX

FL

48 % dospělých v Mississippi vykazovalo příznaky úzkosti nebo deprese

.

Úzkost a deprese jsou ve státech rozšířeny nerovnoměrně

Procento dospělých s příznaky úzkostných nebo depresivních poruch

25%

30%

35%

45%

40%

50%

ME

33%

WI

VT

NH

AK

36%

30%

36%

35%

WA

ID

MT

ND

MN

IL

MI

NY

MA

35%

29%

28%

29%

27%

42%

33%

37%

31%

NEBO

NV

WY

SD

IA

IN

OH

PA

NJ

CT

RI

30%

38%

28%

30%

26%

35%

33%

32%

40%

36%

34%

CA

UT

CO

NE

MO

KY

WV

VA

MD

DE

34%

30%

32%

33%

41%

38%

39%

31%

35%

32%

AZ

NM

KS

AR

TN

NC

SC

DC

28%

33%

35%

28%

33%

41%

38%

40%

OK

LA

MS

AL

GA

HI

27%

31%

43%

48%

31%

34%

TX

FL

36%

34%

Téměř polovina dospělých v Mississippi vykazovala příznaky úzkosti nebo deprese

Úzkost a deprese byly ve státech rozloženy nerovnoměrně

Podíl dospělých s příznaky úzkosti nebo deprese. poruchami

25%

30%

35%

40%

45%

50%

ME

33%

WI

VT

NH

AK

30%

36%

35%

36%

WA

ID

MT

ND

MN

IL

MI

NY

MA

37%

31%

28%

29%

27%

42%

33%

35%

29%

NEBO

NV

WY

SD

IA

IN

OH

PA

NJ

CT

RI

30%

38%

28%

30%

26%

35%

33%

32%

40%

36%

34%

CA

UT

CO

NE

MO

KY

WV

VA

MD

DE

34%

30%

32%

33%

41%

38%

39%

31%

35%

32%

AZ

NM

KS

AR

TN

NC

SC

DC

28%

33%

35%

28%

33%

41%

38%

40%

OK

LA

MS

.

AL

GA

HI

27%

31%

43%

48%

31%

34%

FL

TX

34%

36%

Téměř polovina dospělých v Mississippi. vykazovala příznaky úzkosti nebo deprese

Některé skupiny byly zasaženy více než jiné. Míra úzkosti a deprese byla mnohem vyšší u mladších dospělých, žen a chudých. Horší výsledky u mladých dospělých byly obzvláště pozoruhodné vzhledem k tomu, že virus častěji zabíjel starší lidi nebo je zanechával v kritickém stavu.

Tyto výsledky odrážejí prohloubení stávajících trendů: nárůst depresí, stresu a sebevražd u mladých dospělých. „Je to problém, který mnozí zkoumali bez jasných odpovědí – ať už jsou to sociální média nebo způsob, jakým byla tato generace vychovávána, nebo jen větší ochota mluvit o svých problémech,“ uvedla Maria A. Oquendo, profesorka psychiatrie na Pensylvánské univerzitě. „Znepokojující je, jaký vliv má tato situace zjevně na mladé dospělé.“

Starší lidé uvádějí méně

příznaků úzkosti nebo deprese

.

Příznaky úzkosti

Všichni dospělí

30%

42%

34%

32%

31%

22%

16%

80+

11%

Symptomy deprese

24%

Všichni dospělí

36%

28%

26%

24%

18%

12%

80+

9%

Starší lidé jsou více ohroženi koronavirem, ale méně často uvádějí příznaky úzkosti nebo deprese

Příznaky úzkosti

Příznaky deprese

Všichni dospělí

30%

24%

42%

36%

28%

34%

26%

32%

31%

24%

22%

18%

16%

12%

80+

11%

9%

Jak se univerzity a školy snaží znovu otevřít, musí brát ohled na duševní zdraví, řekl Paul Gionfriddo, prezident skupiny na podporu duševního zdraví Mental Health America. „Hodně se mluví o rozestupech mezi lavicemi a poměrech ve třídách, ale vůbec ne o podpoře duševního zdraví,“ řekl Gionfriddo. „Za prvé, musíme mnohem více provádět screening duševního zdraví mezi mladými lidmi.“

Mýtné také podle údajů Úřadu pro sčítání lidu mnohem více zasáhlo chudé – což ještě více zvýraznilo rozdíly v duševním zdraví, které již dlouho existují.

Nejvyšší příjmová skupina

se trápí o polovinu častěji než nejnižší

„Jak často vás během posledních sedmi dnů trápilo, že se nemůžete ovládnout nebo přestat trápit?“

Nejméně

několik dní

Vůbec ne

.

32%

68%

36%

$25 – 34K

64%

43%

$35 – 49K

57%

48%

$50 – 74K

51%

47%

$75 – 99K

53%

53%

$100 – 149K

47%

40%

60%

$150K +

Nejvyšší příjmová skupina se obává o polovinu častěji než nejnižší

„Za posledních sedm dní, jak často Vás trápilo, že se nemůžete ovládnout nebo přestat dělat starosti?“

Několik dní

Téměř každý den

Nejméně polovinu. dnů

Vůbec ne

Aspoň několik dnů

32%

Méně než 25 tisíc

68%

64%

36%

$25K – $34K

43%

$35K – $49K

57%

48%

$50K – $74K

51%

.

47%

$75K – $99K

53%

53%

100K$ – 149K$

47%

60%

150K$ a více

40%

Jen 6% v nejvyšší příjmové skupině se nekontrolovaně obávalo téměř každý den, oproti 23 % v nejnižší příjmové skupině

Na otázku, jak často si například v uplynulém týdnu dělali nekontrolovatelné starosti, odpovědělo 60 % těch, kteří vydělávají 150 000 USD a více, že s tím vůbec nebojují. Naproti tomu mezi lidmi vydělávajícími méně než 25 000 dolarů ročně byla tato čísla téměř obrácená – pouze 32 procent z nich uvedlo, že s nekontrolovatelnými obavami nebojují, a 23 procent uvedlo, že se nekontrolovatelně obávají téměř každý den.

V průběhu krize se lidé s nižšími příjmy více potýkali s nezaměstnaností, nedostatkem potravin a nízkopříjmovými zaměstnáními, která jim neumožňovala pracovat z domova a která jim poskytovala jen malou finanční a fyzickou ochranu.


Lidé čekají ve frontě na bezplatné potraviny v potravinové zásobárně ve čtvrti Queens v New Yorku. (Bryan Thomas/Getty Images)

Zjištění Úřadu pro sčítání lidu jsou ozvěnou rostoucího počtu důkazů o hromadících se psychických škodách mezi Američany. Podle průzkumu nadace Kaiser Family Foundation zveřejněného v dubnu téměř polovina Američanů uvedla, že krize způsobená koronavirem zhoršuje jejich duševní zdraví. Průzkum Americké nadace pro prevenci sebevražd zjistil, že lidé prožívají úzkost a smutek častěji než před pandemií a častěji hovoří o duševním zdraví. Výzkumníci předpokládají, že bez zásahu je země připravena na nárůst počtu sebevražd, zneužívání návykových látek a úmrtí na předávkování.

„Je to pochopitelné vzhledem k tomu, co se děje. Bylo by divné, kdybyste necítili úzkost a depresi,“ řekl Oquendo. „Tento virus není jako hurikán nebo zemětřesení nebo dokonce teroristický útok. Není to něco, co můžete vidět nebo na co si můžete sáhnout, a přesto je strach z něj všude.“

Otázky týkající se duševního zdraví byly převzaty ze dvou screeningových nástrojů nazvaných PHQ-2 a GAD-2, které používají někteří lékaři primární péče k vyšetření pacientů na depresi a úzkost. Byly zařazeny do projektu Úřadu pro sčítání lidu – jeho oficiální název je Průzkum pulsu domácností 2020 – na doporučení Národního centra pro zdravotní statistiku při Centru pro kontrolu a prevenci nemocí, uvedli úředníci.

Ne každý, kdo má pozitivní výsledky těchto testů, má klinickou depresi nebo úzkost. Analýza výzkumných studií na toto téma, kterou provedl deník Washington Post, zjistila, že přibližně polovina těch, kteří mají v normální době pozitivní výsledek testu PHQ-2, trpí závažnou depresivní poruchou. U testu GAD-2 je toto procento nižší.


Sestry Jessica Holguinová a Natalie Holguinová oplakávají smrt svého otce Josého Holguina, který zemřel na komplikace spojené s koronavirem v New Yorku. (Andrew Kelly/Reuters)

Úřad pro sčítání lidu plánuje provádět průzkum každý týden po dobu tří měsíců, což by mohlo přinést cenné údaje o tom, jak se mohou změnit zkušenosti Američanů s touto pandemií. První výsledky však vyvolávají otázky ohledně toho, co vláda plánuje dělat s hrozící krizí duševního zdraví.

Pokud se takovéto screeningové nástroje používají v nemocnici nebo v ordinaci lékaře, lékaři jsou obvykle povinni pacienty, kteří mají pozitivní výsledky, sledovat tím, že provádějí hloubkové testy a spojují je s terapií a psychiatry.

Na dotaz ohledně následného sledování respondentů průzkumu Úřadu pro sčítání lidu CDC v e-mailovém prohlášení uvedlo: „Není možné a ani by nebylo vhodné poskytovat respondentům na základě jejich odpovědí jakékoli zdravotní rady.“

Podle odborníků na duševní zdraví je povinností vlády řešit v širším celostátním měřítku problémy, na které průzkum poukázal.

Již před pandemií byla péče o duševní zdraví v zemi značně podfinancovaná a provázená problémy s dostupností, rozdíly a překážkami v pojištění. Po pandemii koronaviru Kongres vyčlenil biliony dolarů na nouzové financování, ale téměř nic z toho nešlo na programy a kliniky duševního zdraví.

„Pokud měříte nějaký problém, pravděpodobně je to proto, že s ním chcete něco dělat,“ řekla Oquendo, bývalá prezidentka Americké psychiatrické asociace.

Lékaři například nediagnostikují pacientům rakovinu jen proto, aby je poslali dál, uvedla. „Teď, když vláda ví, jak široce lidé trpí, je otázkou, co s tím hodlá dělat.“

Pokud vy nebo někdo, koho znáte, potřebujete pomoc, zavolejte na Národní linku prevence sebevražd 800-273-TALK (8255). Krizová textová linka také poskytuje bezplatnou, nepřetržitou a důvěrnou podporu prostřednictvím textových zpráv lidem v krizi, pokud zašlou textovou zprávu na číslo 741741.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg