Třetina Američanů nyní vykazuje známky klinické úzkosti nebo deprese, Úřad pro sčítání lidu zjišťuje uprostřed pandemie koronavirů

Starší lidé uvádějí méně

příznaků úzkosti nebo deprese

.

Příznaky úzkosti

Všichni dospělí

30%

42%

34%

32%

31%

22%

16%

80+

11%

Symptomy deprese

24%

Všichni dospělí

36%

28%

26%

24%

18%

12%

80+

9%

Starší lidé jsou více ohroženi koronavirem, ale méně často uvádějí příznaky úzkosti nebo deprese

Příznaky úzkosti

Příznaky deprese

Všichni dospělí

30%

24%

42%

36%

28%

34%

26%

32%

31%

24%

22%

18%

16%

12%

80+

11%

9%

Jak se univerzity a školy snaží znovu otevřít, musí brát ohled na duševní zdraví, řekl Paul Gionfriddo, prezident skupiny na podporu duševního zdraví Mental Health America. „Hodně se mluví o rozestupech mezi lavicemi a poměrech ve třídách, ale vůbec ne o podpoře duševního zdraví,“ řekl Gionfriddo. „Za prvé, musíme mnohem více provádět screening duševního zdraví mezi mladými lidmi.“

Mýtné také podle údajů Úřadu pro sčítání lidu mnohem více zasáhlo chudé – což ještě více zvýraznilo rozdíly v duševním zdraví, které již dlouho existují.

Nejvyšší příjmová skupina

se trápí o polovinu častěji než nejnižší

„Jak často vás během posledních sedmi dnů trápilo, že se nemůžete ovládnout nebo přestat trápit?“

Nejméně

několik dní

Vůbec ne

.

32%

68%

36%

$25 – 34K

64%

43%

$35 – 49K

57%

48%

$50 – 74K

51%

47%

$75 – 99K

53%

53%

$100 – 149K

47%

40%

60%

$150K +

Nejvyšší příjmová skupina se obává o polovinu častěji než nejnižší

„Za posledních sedm dní, jak často Vás trápilo, že se nemůžete ovládnout nebo přestat dělat starosti?“

Několik dní

Téměř každý den

Nejméně polovinu. dnů

Vůbec ne

Aspoň několik dnů

32%

Méně než 25 tisíc

68%

64%

36%

$25K – $34K

43%

$35K – $49K

57%

48%

$50K – $74K

51%

.

47%

$75K – $99K

53%

53%

100K$ – 149K$

47%

60%

150K$ a více

40%

Jen 6% v nejvyšší příjmové skupině se nekontrolovaně obávalo téměř každý den, oproti 23 % v nejnižší příjmové skupině

Na otázku, jak často si například v uplynulém týdnu dělali nekontrolovatelné starosti, odpovědělo 60 % těch, kteří vydělávají 150 000 USD a více, že s tím vůbec nebojují. Naproti tomu mezi lidmi vydělávajícími méně než 25 000 dolarů ročně byla tato čísla téměř obrácená – pouze 32 procent z nich uvedlo, že s nekontrolovatelnými obavami nebojují, a 23 procent uvedlo, že se nekontrolovatelně obávají téměř každý den.

V průběhu krize se lidé s nižšími příjmy více potýkali s nezaměstnaností, nedostatkem potravin a nízkopříjmovými zaměstnáními, která jim neumožňovala pracovat z domova a která jim poskytovala jen malou finanční a fyzickou ochranu.

Lidé čekají ve frontě na bezplatné potraviny v potravinové zásobárně ve čtvrti Queens v New Yorku. (Bryan Thomas/Getty Images)

Zjištění Úřadu pro sčítání lidu jsou ozvěnou rostoucího počtu důkazů o hromadících se psychických škodách mezi Američany. Podle průzkumu nadace Kaiser Family Foundation zveřejněného v dubnu téměř polovina Američanů uvedla, že krize způsobená koronavirem zhoršuje jejich duševní zdraví. Průzkum Americké nadace pro prevenci sebevražd zjistil, že lidé prožívají úzkost a smutek častěji než před pandemií a častěji hovoří o duševním zdraví. Výzkumníci předpokládají, že bez zásahu je země připravena na nárůst počtu sebevražd, zneužívání návykových látek a úmrtí na předávkování.

„Je to pochopitelné vzhledem k tomu, co se děje. Bylo by divné, kdybyste necítili úzkost a depresi,“ řekl Oquendo. „Tento virus není jako hurikán nebo zemětřesení nebo dokonce teroristický útok. Není to něco, co můžete vidět nebo na co si můžete sáhnout, a přesto je strach z něj všude.“

Otázky týkající se duševního zdraví byly převzaty ze dvou screeningových nástrojů nazvaných PHQ-2 a GAD-2, které používají někteří lékaři primární péče k vyšetření pacientů na depresi a úzkost. Byly zařazeny do projektu Úřadu pro sčítání lidu – jeho oficiální název je Průzkum pulsu domácností 2020 – na doporučení Národního centra pro zdravotní statistiku při Centru pro kontrolu a prevenci nemocí, uvedli úředníci.

Ne každý, kdo má pozitivní výsledky těchto testů, má klinickou depresi nebo úzkost. Analýza výzkumných studií na toto téma, kterou provedl deník Washington Post, zjistila, že přibližně polovina těch, kteří mají v normální době pozitivní výsledek testu PHQ-2, trpí závažnou depresivní poruchou. U testu GAD-2 je toto procento nižší.

Sestry Jessica Holguinová a Natalie Holguinová oplakávají smrt svého otce Josého Holguina, který zemřel na komplikace spojené s koronavirem v New Yorku. (Andrew Kelly/Reuters)

Úřad pro sčítání lidu plánuje provádět průzkum každý týden po dobu tří měsíců, což by mohlo přinést cenné údaje o tom, jak se mohou změnit zkušenosti Američanů s touto pandemií. První výsledky však vyvolávají otázky ohledně toho, co vláda plánuje dělat s hrozící krizí duševního zdraví.

Pokud se takovéto screeningové nástroje používají v nemocnici nebo v ordinaci lékaře, lékaři jsou obvykle povinni pacienty, kteří mají pozitivní výsledky, sledovat tím, že provádějí hloubkové testy a spojují je s terapií a psychiatry.

Na dotaz ohledně následného sledování respondentů průzkumu Úřadu pro sčítání lidu CDC v e-mailovém prohlášení uvedlo: „Není možné a ani by nebylo vhodné poskytovat respondentům na základě jejich odpovědí jakékoli zdravotní rady.“

Podle odborníků na duševní zdraví je povinností vlády řešit v širším celostátním měřítku problémy, na které průzkum poukázal.

Již před pandemií byla péče o duševní zdraví v zemi značně podfinancovaná a provázená problémy s dostupností, rozdíly a překážkami v pojištění. Po pandemii koronaviru Kongres vyčlenil biliony dolarů na nouzové financování, ale téměř nic z toho nešlo na programy a kliniky duševního zdraví.

„Pokud měříte nějaký problém, pravděpodobně je to proto, že s ním chcete něco dělat,“ řekla Oquendo, bývalá prezidentka Americké psychiatrické asociace.

Lékaři například nediagnostikují pacientům rakovinu jen proto, aby je poslali dál, uvedla. „Teď, když vláda ví, jak široce lidé trpí, je otázkou, co s tím hodlá dělat.“

Pokud vy nebo někdo, koho znáte, potřebujete pomoc, zavolejte na Národní linku prevence sebevražd 800-273-TALK (8255). Krizová textová linka také poskytuje bezplatnou, nepřetržitou a důvěrnou podporu prostřednictvím textových zpráv lidem v krizi, pokud zašlou textovou zprávu na číslo 741741.