Teorie společenské smlouvy říká, že lidé žijí společně ve společnosti v souladu s dohodou, která stanoví morální a politická pravidla chování. Někteří lidé věří, že pokud žijeme v souladu se společenskou smlouvou, můžeme žít morálně na základě vlastního rozhodnutí, a ne proto, že to vyžaduje božská bytost.
V průběhu staletí se filozofové již od Sokrata snažili popsat ideální společenskou smlouvu a vysvětlit, jak se vyvíjely stávající společenské smlouvy. Filosof Stuart Rachels navrhuje, že morálka je soubor pravidel upravujících chování, která rozumní lidé přijímají za podmínky, že je přijmou i ostatní.
Společenské smlouvy mohou být explicitní, jako jsou zákony, nebo implicitní, jako je zvednutí ruky ve třídě, když chceme mluvit. Jako explicitní příklad části americké společenské smlouvy se často uvádí americká ústava. Stanoví, co vláda může a nemůže dělat. Lidé, kteří se rozhodnou žít v Americe, souhlasí s tím, že se budou řídit morálními a politickými závazky uvedenými v ústavní společenské smlouvě.
Nehledě na to, zda jsou společenské smlouvy explicitní nebo implicitní, poskytují cenný rámec pro harmonii ve společnosti.
.
