Slyšeli jste o požáru ve veganské sýrárně? Sýr se neroztavil!“
Tak zní jeden z běžných vtipů o veganských sýrech. Před několika lety to společnost Daiya Foods se sídlem ve Vancouveru změnila a jako první uvedla na trh sýr, který se skutečně, ale skutečně tavil.
Ale tento týden přišlo… drama Daiya! Společnost Daiya Foods oznámila, že ji kupuje japonská společnost Otsuka. Otsuka není jen velkou farmaceutickou společností (pro mnohé je to samo o sobě dost špatné), ale také, jako všechny farmaceutické společnosti, stále testuje na zvířatech. Výsledkem je, že mnoho veganů je naštvaných, prohlašují, že budou společnost Daiya bojkotovat, výrobky Daiya už nepovažují za veganské a nadávají lidem ze společnosti Daiya, že jsou pokrytci, kteří v tom jedou jen kvůli penězům.
Procházel jsem některá vlákna na Facebooku a snažil se zorientovat v argumentech používaných proti společnosti Daiya a její akvizici a v tomto příspěvku se krátce podívám na to, proč takové obchody nejsou špatné. Uvedu také několik nápadů, jak za takových okolností lépe komunikovat. Je samozřejmé, že se mi testování na zvířatech nelíbí stejně jako dalšímu veganovi a byl bych rád, kdyby se co nejdříve stalo minulostí.
Nejprve fakta. Z čeho máme vycházet?“
Dva zakladatelé společnosti Daiya ve videu, které nedávno zveřejnili na své stránce na Facebooku, říkají, že vždy chtěli, aby se společnost Daiya stala světovou jedničkou na poli rostlinných potravin. Uvědomili si, že k tomu potřebují partnera. Ve společnosti Otsuka našli společnost, „jejíž základní hodnoty se dobře shodují s hodnotami společnosti Daiya“. Partnerství podle slov zakladatelů ve videu „v konečném důsledku umožní více spotřebitelům na celém světě užívat si rostlinný životní styl“. Společnost Daiya zůstane nezávislou dceřinou společností. Společnost Otsuka skutečně provádí testy na zvířatech – toto prohlášení si můžete ověřit na jejich webových stránkách.
Takže Daiya bude nadále fungovat samostatně, ale nyní je vlastněna farmaceutickou společností, která provádí určité množství testů určitého druhu na zvířatech. To je to, co víme. Jak moc je to špatné?“
Velmi špatné, pokud se můžeme řídit mnoha komentáři nebo pokud se podíváme na petici, kterou podepsalo přes čtyři tisíce lidí. Mám pocit, že se lidé cítí zrazeni. V petici se hovoří o „ohromující ráně pro lidi, kteří si mysleli, že mezi hodnoty společnosti Daiya nepatří testování na zvířatech“. Současným odpůrcům společnosti Daiya se zřejmě zdá, že zatímco si mysleli, že společnost Daiya v tom jede ze správných důvodů, nyní mají pocit, že se společnost Daiya zaprodala, a to z důvodů chamtivosti. K tomu se ještě vrátím.
Čeho lze dosáhnout bojkotem?
Bojkot má obvykle za cíl vyvinout na společnost tlak. Někdy bojkot funguje a společnosti nebo vlády se pod tlakem změní (zejména pokud je tomu věnována velká pozornost médií). Často je však bojkot symbolický: neexistuje reálné očekávání, že se společnost skutečně změní, ale bojkotování společnosti dává bojkotujícím čistší svědomí. Myslím, že v tomto případě je malá nebo žádná šance, že by malá skupina veganů mohla pomoci zvrátit prodej. Stejně tak není velká šance, že by zakladatelé společnosti Daiya mohli vyvinout tlak na společnost Otsuka, aby přestala testovat na zvířatech – pokud chtějí i nadále dodávat na trh nové léky, je to bohužel něco, co jsou povinni dělat.
Navíc, i kdyby se prodej společnosti Daiya podařilo zvrátit nebo kdyby společnost Daiya koupila bezproblémová firma, pokud vím, nevedlo by to k tomu, že by bylo zabíjeno nebo testováno na zvířatech více nebo méně. Ruce společnosti Daiya by v očích některých mohly být méně špinavé, ale dělala by Otsuka méně pokusů na zvířatech? Pokud vím, tak ne. Představa, že by prodej společnosti Daiya skutečně přispěl k utrpení zvířat, mi připadá přitažená za vlasy.
Výhody koupě velkých podniků
Zakladatelé společnosti Daiya uvádějí, že doufají, že akvizice společnosti Daiya společností Otsuka umožní společnosti oslovit více lidí a pomoci jim dodržovat rostlinný životní styl. Vezměme prozatím toto tvrzení za bernou minci. Je to absurdní? Samozřejmě že ne.
Už dříve jsem psal o výhodách toho, že se velké firmy pustily do rostlinné stravy (viz Beyond Meat a Tyson a zde), a zde je jen stručně shrnu. Velké společnosti mají k dispozici mnohem více prostředků než malé společnosti. Mají větší a širší distribuční kanály a větší zákaznickou základnu. Se svými penězi mohou samozřejmě zvýšit reklamu a vystavovat Daiyu nebo jakýkoli veganský výrobek stále většímu počtu lidí. Mohou zvýšit výzkum a vývoj; mohou tedy vyvíjet nové výrobky a ty staré ještě vylepšovat. A v neposlední řadě: jakmile bude společnost z prodeje rostlinných výrobků profitovat, je logické předpokládat, že se sníží její antagonismus vůči veganství/rostlinným alternativám.
Hra na definici
Část veganské komunity si žárlivě střeží definici veganských výrobků a veganství (iniciátor petice se nazývá „udržet veganství veganským“). Jsou výrobky Daiya stále veganské? Pro mě je to nudná otázka, ale uvidíme. Je možné definovat pojem „veganský“ tak striktně, že vyloučíme téměř cokoli. Dá se říci, že podmínkou pro to, aby byl výrobek veganský, je, aby neobsahoval žádné živočišné složky. S tím jsem jako s definicí dostatečně spokojený.
Dalším krokem je říci, že při výrobě výrobku nesmělo být ublíženo žádnému zvířeti. To stále dává smysl, ale otázka zde zní: :jak daleko zajít? V tomto případě mateřská společnost provádí nějaké povinné pokusy na zvířatech (všimněte si, že nevíme, o jaké pokusy se jedná – ne všechny pokusy samozřejmě způsobují stejný druh utrpení). Vylučuje to, aby výrobky Daiya byly veganské? A pokud někdo z tohoto důvodu bojkotuje společnost Daiya, neměl by bojkotovat také jakýkoli podnik, který prodává veganské výrobky, ale zároveň do jisté míry profituje z nějakého druhu (ab)užití zvířat? Zdá se mi, že neveganské supermarkety by podle této definice nepřicházely v úvahu. Stejně jako jakákoli neveganská restaurace. A zapomeňte na konzumaci jakéhokoli skvělého veganského výrobku od společnosti, která vyrábí i cokoli neveganského.
Pro jistotu jsem napsal do Vegan Action, která certifikuje Daiyu a mnoho dalších výrobků jako veganské, abych se zeptal na jejich názor. Dostal jsem tuto odpověď:
„Společnost Daiya skutečně stále považujeme za veganskou. Celá řada výrobků/značka je veganská – neobsahuje žádné živočišné produkty a není testována na zvířatech. To jsou kritéria, která používáme. Kdybychom nedovolili společnostem, které jsou vlastněny mateřskými společnostmi, žádat o logo Certified Vegan a používat je, neexistovaly by žádné certifikované veganské výrobky!“
Takové prosazování se zdá být iracionální a nepraktické. Myslím, že se zde jedná o rozčarování a zmařená očekávání: lidé očekávali, že společnost Daiya bude veganská (ať už právem, nebo neprávem). Mysleli jsme si, že jsou jedni z nás, a teď se cítíme zrazeni. A na zrádce se díváme dvojnásob! Jsou to černé ovce. Zatímco většina z nás nemá výčitky svědomí při nakupování v neveganském supermarketu, v kdysi veganském supermarketu, který z ničeho nic zavedl živočišné produkty, nakupovat nemusíme. Stejně tak nám může být bývalý vegan mnohem nesympatičtější než někdo, kdo veganem vůbec nebyl. Zmařená očekávání. Lidské, ale ne zcela racionální.
Nyní se podívejme na část komunikace na toto téma. Většina lidí (sebe nevyjímaje) nestojí v komunikaci za nic. Vegani a další lidé, kteří jsou součástí nějaké ideologie a jsou pro ni velmi zapálení, jsou na tom možná ještě hůř než průměr. Jsme si velmi, velmi jistí sami sebou. To nám někdy brání přemýšlet. Nebo nás to nutí věřit, že už máme všechny odpovědi, že my jsme ti dobří a ti ostatní udělali chyby. A že je za tyto chyby můžeme pokárat. To je tak trochu problém světa.
Tady je několik věcí, které můžeme udělat pro lepší komunikaci:
Praktikovat pomalé vyjadřování
Sociální média nás nutí reagovat velmi rychle. Než začneme reagovat, mohli bychom si klást otázky, zkusit se vžít do perspektivy druhé strany, zamyslet se, zda máme všechny informace, které potřebujeme. Můžeme o věcech přemýšlet hlouběji a déle než obvykle. Rychlé názory často nevytvářejí žádný smysluplný doplněk diskuse a jen přidávají hněv a nenávist. Toho máme dost, a pokud chceme změnit způsob, jakým komunikujeme s ostatními, musíme šlápnout na brzdu, nadechnout se a znovu se zamyslet. Více o pomalém názoru jsem psal zde:
Pamatujte, že nikdo z nás neumí číst myšlenky
Tolik lidí ve svých komentářích uvedlo, že zakladatelé společnosti Daiya prodali svou firmu, protože byli chamtiví. Pravděpodobně jsou tito vegani čtenáři myšlenek, protože jak jinak by mohli tvrdit, že znají skutečné záměry zakladatelů, které stály za prodejem? Pokud pochybujeme o jejich uvedených záměrech, jsme si natolik jisti, že máme pravdu, abychom mohli vyslovovat takováto hrůzná obvinění?“
Řekněme, že motivace zakladatelů společnosti Daiya k prodeji společnosti je finanční. Víme, co plánují s penězi udělat? Možná je použijí na investici do jiné velké rostlinné společnosti? Možná chtějí věnovat významné dary? Jde o to, že to nemůžeme vědět.
Vůči korporátnímu světu obecně panuje spousta cynismu (dalším snadným terčem tohoto druhu cynismu jsou politici a celebrity). Zvláště když náš názor může být mylný, je velmi choulostivé nazývat ostatní zrádci, zaprodanci nebo čímkoli jiným. Zakladatelé společnosti Daiya jsou také lidé, stejně jako všichni zaměstnanci společnosti Daiya. Není nepochybně příjemné číst všechny ty sh#t, které o nich lidé píší. A navíc je to nemotivuje, spíš je to může od veganského hnutí odradit. Dobrým pravidlem na sociálních sítích je nepsat o někom něco, co byste mu neřekli tváří v tvář. Tak často zapomínáme na lidi, kteří stojí za konverzacemi na sociálních sítích.“
Myslím si, že to, že velké společnosti chtějí získat rostlinné společnosti, je úžasné znamení. Věřím, že partnerství s velkou společností může společnosti Daiya skutečně pomoci oslovit více lidí. Je to skutečná motivace zakladatelů? Dávám jim za pravdu. Je to ideální partnerství? Pravděpodobně ne, ale ideální svět to také není. Takto bude vypadat úspěch. Nebude probíhat po cestě čistoty, ale může být občas trochu chaotický a smíšený. Měli bychom si na to zvyknout.“
Neříkám, že by společnosti měly být bezúhonné jen proto, že nabízejí skvělé veganské výrobky. Jako spotřebitelé rozhodně máme právo zůstat kritičtí. Třeba mi Otsuka a Daiya někdy v budoucnu dokáží, že jsem naivní. Do té doby se budu snažit být spíše otevřený a racionální než cynický a budu se snažit mít trochu důvěry v lidi, včetně těch z firemního světa.
Chcete si přečíst více o tom, jak se naše hnutí může vypořádat se světem obchodu? Přečtěte si mou novou knihu Jak vytvořit veganský svět.
