DĚDEČEK:
Před několika lety jsme přišli o syna. Zpochybňuji představu jednoho nebe, kde jsou všichni lidé, kteří žili od počátku lidstva, pohromadě na jednom místě – biliony lidí. Bude to jako sen? (Když například chcete někoho vidět, stačí si na něj vzpomenout.) Spojí se v nebi rodiny? – Pete
DĚDEK PETE:
S lítostí jsem se dozvěděl o smrti vašeho syna. Chápu, proč se tváří v tvář tak významné ztrátě chcete dozvědět více o Bohu a tajemství nebe. I když vám nemohu dát konkrétní odpovědi, mohu vás ujistit, že naše víra nám poskytuje vodítka, která nás mohou vést na naší cestě k Bohu.
Náš Bůh je vše milující, všemocný, nevyzpytatelný, velkorysý a milosrdný. V Bohu neexistují žádná omezení, stejně jako v nás. Jsme omezeni svým tělem, prostorem a časem. Měli bychom si být vědomi svých omezení, ale nepřipisovat je Bohu. To, že některé věci nemůžeme dělat my, neznamená, že je nemůže dělat Bůh. Proto bychom se měli snažit vnímat Boha jako Otce, který nás miluje a má moc nám pomoci. Navázáním hlubšího vztahu s Otcem se naučíme ještě více důvěřovat jeho milosrdné lásce k nám.
Jak nedostatečný a neuspokojivý je náš jazyk, když mluvíme o Bohu! Přesto můžeme říci, že díky tomu, že budeme v nebi všichni spojeni s Bohem, budeme spojeni i se svými blízkými. Budete opět se svým synem. Tento pozemský život je jen první etapou našeho věčného života. Jako údy Kristova mystického těla spočívá náš každodenní úkol v udržování a rozvíjení láskyplného vztahu s naším nebeským Otcem a mezi sebou navzájem. Tohoto cíle můžeme dosáhnout pouze modlitbou – tedy dialogem s Bohem a nasloucháním tomu, co nám říká.
Nikdo se ještě nevrátil z nebe a nepodal nám jeho popis. Nejblíže k takové zkušenosti máme mystickou zkušenost svatého Pavla, který byl „uchvácen do ráje“, kde „slyšel nevyslovitelné věci, které nikdo nemůže vyslovit“ (2 Kor 12,4). Napsal to také v 1. Korintským 2,9-10:
„Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a co nevstoupilo do lidského srdce, co Bůh připravil těm, kdo ho milují,“ to nám Bůh zjevil skrze Ducha.
Ráj tedy není fyzické místo, které lze změřit nebo umístit v nějaké části vesmíru. Všichni jeho lidští obyvatelé jsou vzkříšená těla. Ježíš říká, že budeme jako andělé neboli duchovní bytosti, a proto nebudeme obývat žádný fyzický prostor. Nebude třeba, abychom byli naskládáni jeden na druhého. Pokud vám to zní divně, vzpomeňte si, že první velikonoční ráno svatá Máří Magdaléna a učedníci na cestě do Emauz Ježíše nepoznali. Nyní tento způsob bytí nedokážeme popsat, ale budeme ho prožívat po celou věčnost.
Takže, co je nebe? Svatý Jan Pavel II. říká, že je to „živý, osobní vztah se Svatou Trojicí. Je to naše setkání s Otcem, které se uskutečňuje ve vzkříšeném Kristu prostřednictvím společenství Ducha svatého“ (generální audience, 21. července 1999).
Katechismus katolické církve učí, že „tento dokonalý život s Nejsvětější Trojicí – toto společenství života a lásky s Trojicí, s Pannou Marií, anděly a všemi blaženými – se nazývá ‚nebe‘. Nebe je konečný cíl a naplnění nejhlubších lidských tužeb, stav nejvyššího, definitivního štěstí“ (1024).
Svatý Augustin to říká jednoduše a krásně těmito slovy: „Naše srdce jsou neklidná, Pane, dokud nespočinou v tobě“. Nebe je místo, kde zcela a navždy spočineme v Bohu.
Kristovo učení nám dává základ pro naši víru v nebe. V tomto ohledu nemůže být 6. kapitola evangelia svatého Jana jasnější:
Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den (v. 40). …
Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe; kdo jí tento chléb, bude žít navěky; a chléb, který dám, je mé tělo za život světa (v. 51).
V Novém zákoně je mnoho dalších míst, která označují naše spojení v Kristu také jako spojení s Otcem v Duchu svatém. Sjednocení s Kristem začíná naším křtem a pokračuje v tomto životě naším úsilím vyhýbat se hříchu a zejména milovat bližního slovy i skutky. Naše začlenění bude stále silnější a láskyplnější a důvěrnější, jak se budeme snažit zůstat věrní jeho vůli. Svého dokonalého stavu dosáhne až v nebi.
Bůh si přeje shromáždit k sobě všechny své syny a dcery roztroušené po celém světě a dějinách. Tím, že se nám zjevuje jako milosrdná láska, nás zve, abychom doširoka otevřeli svá srdce a přijali jeho dar věčného života.
