Vím, že bych neměla' být posedlá tím, že po potratu znovu otěhotním, ale nemůžu' přestat

Před dvěma měsíci jsem čekala jednovaječná dvojčata. Dvojčata byla naprostým překvapením, ale já i můj manžel jsme byli nadšeni z hozené rukavice. Několikanásobná vyšetření ukázala, že jsou zdraví a vyvíjejí se dobře, a my jsme se tak těšili, jaký bude život s našimi novými přírůstky.

A pak se jednoho dne všechno zhroutilo. Při rutinním vyšetření ve 14. týdnu jsme se dozvěděli, že se miminkům zastavilo srdíčko. Nebylo žádné varování. Dokonce jsem týden předtím absolvovala skvělý sken. Byly prostě… pryč.

Je těžké popsat, jaké to je, když potratíte. Nejlepší, co mě napadá, je „zničující“ – a i to slovo mi připadá banální.

S následky jsem se vyrovnala docela dobře, ale není dne, kdy bych na naši ztrátu někdy nemyslela, a stále s tím občas bojuji. Při nějaké písničce si vzpomenu na život, který jsem si představovala, že budeme mít s dvojčaty, a při odvozu synů do školky se rozbrečím. V náhodných chvílích se rozbrečím při pomyšlení na to, jak daleko bych byla v této fázi těhotenství, kdyby všechno šlo podle plánu.

Zobrazit více

Tak moc chci mít ty děti zpátky, až to bolí. Ale nemůžu. Racionální část mého mozku tuto skutečnost chápe a já jsem se s ní smířila, jak nejlépe dovedu. Teď prostě chci být znovu těhotná a s manželem se o to aktivně snažíme.

Shodli jsme se, že počkáme několik cyklů, než se do toho pustíme. Nejdřív jsem na sebe byla pyšná, že jsem se k tomu postavila poměrně vlažně. Nepoužívala jsem žádné speciální nástroje na sledování plodnosti, neplánovali jsme si sex, prostě jsme se nechali unášet proudem a měli jsme sex, když jsme cítili, že je to správné.

Koncem měsíce šel tento pohodový přístup stranou – a já začala být úplně posedlá.

V jednu chvíli, sedm dní před termínem menstruace, jsem sama sebe přesvědčila, že jsem těhotná.

Bolela mě prsa, byla jsem unavená a měla jsem chuť na cheeseburgery se slaninou – stejné příznaky jako během minulého těhotenství. Musím být těhotná, říkala jsem si.

Začala jsem tedy googlit své příznaky. To byla moje první chyba. Objevila jsem spoustu internetových diskusních fór a propadla se do králičí nory, kde jsem si přečetla všechny triky, které ženy (údajně) používají k odhalení raného těhotenství, jako například použití soupravy na předpovídání ovulace, abyste zjistili, jestli zažíváte nějaký hormonální vzestup. Podle malého močového proužku jsem skutečně měla hormonální nárůst, který jsem si narychlo vyložila jako těhotenství.

Moje nálada okamžitě stoupla. Byla jsem nadšená představou, že máme další šanci, a navíc tak brzy. Zbytek dne jsem proplouvala na obláčku. Druhý den jsem si udělala časný těhotenský test, abych zjistila, zda bude pozitivní. Byl negativní a moje nálada klesla. Ale usoudila jsem, že na test je nejspíš ještě příliš brzy. Vyčůrala jsem si tedy další ovulační tyčinky a začala jsem znovu číst mezi řádky.

Dva dny před termínem menstruace jsem si udělala další těhotenský test. Byl negativní. Uběhlo dalších pár dní a menstruace stále žádná, tak jsem si udělala další test, jenže opět negativní. Uvízla jsem v kolotoči emocí a teprve když jsem celý den střídavě brečela a byla naštvaná, došlo mi, že to není v pořádku. Nebyla jsem v pořádku.

Když se ten večer vrátil domů můj manžel, brečela jsem mu v náručí. „Už jsme byli těhotní,“ vzlykala jsem. „Připadá mi tak nespravedlivé, že si tím musíme projít znovu.“

Moje menstruace se nakonec dostavila se čtyřdenním zpožděním (pravděpodobně proto, že se mi po potratu ještě nevrátily hormony do normálu) a byla to téměř úleva. Konečně jsem měla jasné znamení, že nejsem těhotná, definitivní vodítko, které mi zabránilo v posedlosti. Přesto mi bylo jasné, že tentokrát musím změnit způsob, jakým jsem k cestě za těhotenstvím přistupovala.

Zřejmě nejsem jediná, kdo se po potratu cítí zdrceně a úzkostlivě kvůli snaze znovu otěhotnět.

„Je neuvěřitelně běžné, že po ztrátě je člověk zcela pohlcen snahou znovu otěhotnět,“ říká doktorka Tamar Gur, Gur, odbornice na ženské zdraví a reprodukční psychiatrička z The Ohio State University Wexner Medical Center, říká pro SELF. Dokonce i lidé, kteří v minulosti netrpěli úzkostí nebo depresí, mohou podle ní propadnout obsesivnímu myšlení.

Způsob, jakým lidé přistupují ke snaze o početí po potratu, obvykle závisí na tom, jak na potrat reagovali v první řadě, říká pro SELF doktorka Catherine Birndorfová, zakladatelka The Motherhood Center v New Yorku. Pro některé je tato zkušenost rozrušující, pro jiné je to úplné trauma. „V závislosti na tom, jaká byla vaše zkušenost, můžete být více či méně připraveni cítit úzkost,“ říká doktorka Birndorfová.“

Abych byla upřímná, jsou také chvíle, kdy jsem cítila vlny viny kvůli své touze být znovu těhotná tak brzy po ztrátě. Ale v určitém okamžiku jsem se musela smířit s tím, že nic z toho, co jsem řekla nebo udělala, nezpůsobí, že se ty děti vrátí, i když jsem si přála, aby to těhotenství vyšlo.

Podle všeho jsou i takové pocity normální, ujistil mě doktor Gur a zároveň mi připomněl, že jedno těhotenství nemusí nutně souviset s druhým. “ není nutně nahradit to dítě, o které jste přišla, ale splnit si ten sen,“ vysvětluje.“

Jestliže jste zdravá, neexistuje žádná správná nebo špatná doba, kdy se po potratu začít znovu pokoušet o dítě. Záleží jen na vás a na tom, zda se cítíte emocionálně připravená.

„Pokud proděláte potrat, který nevyžaduje žádný chirurgický zákrok, obecně se doporučuje počkat, až uplyne jedna normální menstruace, než se pokusíte znovu otěhotnět,“ říká pro SELF certifikovaná gynekoložka Shannon M. Clarková, docentka mateřsko-fetální medicíny na University of Texas Medical Branch a zakladatelka webu BabiesAfter35.com. Čekání na menstruaci usnadňuje výpočet termínu dalšího těhotenství, vysvětluje. Je však možné otěhotnět ještě před návratem menstruace.

Pokud nechcete čekat na normální menstruaci, doporučuje se alespoň počkat dva týdny, aby se váš děložní čípek mohl opět uzavřít a snížilo se tak riziko infekce, říká dr. Clarková.

Pokud však váš potrat zahrnoval chirurgický zákrok, například D&C nebo D&E, lékař vás pravděpodobně požádá, abyste počkala několik cyklů, aby se děložní hrdlo mohlo uzavřít a děložní sliznice zahojit, říká Dr. Clarková. „O doporučené době čekání byste se měla poradit se svým poskytovatelem porodnické péče, který zná vás a vaši anamnézu,“ vysvětluje.

Vzhledem k tomu, že jsem měla D&E, můj lékař mi doporučil, abychom počkali dva cykly, aby se mé tělo mohlo uzdravit. Takže to, že to tento měsíc nevyšlo, mohlo být vlastně požehnání v přestrojení.

Není snadné zůstat klidná a vyrovnaná, když se snažím znovu otěhotnět, ale přijala jsem několik kroků, které mi pomohou zachovat si během tohoto procesu chladnou hlavu.

Při procházení touto jedinečnou situací je důležité určit, které chování je užitečné a které jen zvyšuje stres, říká doktorka Birndorfová – a každý je jiný. Osobně jsem se zařekla, že si nebudu dělat těhotenské testy, dokud se mi menstruace nezpozdí alespoň o den, a že přestanu používat soupravy pro předpovídání ovulace k jinému než určenému účelu. (Dr. Clarková říká, že celá koncepce používání soupravy pro předpovídání ovulace ke zjištění časného těhotenství je stejně neověřená.)

Doktorka Gurová sice říká, že je v pořádku používat soupravu pro ovulační testy, abyste se pokusila zjistit, kdy máte ovulaci, ale těhotenské testy doporučuje nepoužívat doma. „Rychle se to vymkne kontrole,“ říká. „Prostě se na něj začnete soustředit a to, že k němu nemáte okamžitý přístup, vás přiměje soustředit se na jiné věci.“

Jakkoli je to těžké, možná stojí za to pokusit se nečíst v každém tělesném příznaku nebo změně hlenu děložního hrdla, pokud vám to dává jen prchavý pocit naděje, po kterém následuje zklamání, pokud se tyto indicie neukážou jako slibné známky. „Měli byste se vyhnout všemu, co v konečném důsledku zvyšuje váš stres nebo trápení,“ říká Dr. Birndorf.

Také v případě internetu: Vyhledávání příznaků na Googlu je pro mě špatný nápad, takže jsem s tím přestala. „Jen se chytáte stébla a hledáte příznaky, že se to stane tento měsíc,“ říká Dr. Gur. „To všechno dává falešnou naději.“ Místo toho doporučuje snažit se zaměřit na celkové zdraví a pohodu a investovat energii do přátel a rodiny.

A pro některé může být užitečné vést průběžné rozhovory s poskytovatelem zdravotní péče o možnosti dalšího těhotenství. V mém případě doktorka Clarková říká, že je pravděpodobné, že s manželem budeme moci mít další děti. „Pokud první potrat nelze přičítat zdravotním, genetickým nebo děložním potížím, je velmi pravděpodobné, že další těhotenství bude úspěšné,“ říká.“

Na těhotenství už nemám takový pohled jako kdysi.

Už se nepodívám na pozitivní těhotenský test – pokud budu mít to štěstí a vyjde mi – a automaticky si pomyslím: „Budu mít další dítě!“

Přeji si, abych se tohoto poněkud pesimistického pohledu dokázala zbavit, ale zároveň chci být sama k sobě realistická a upřímná.

Přesto bych tak moc chtěla udělat ten další krok k rozšíření své rodiny. Nemohu zaručit, že příští měsíc budu naprosto uvolněná a rozumná, protože se blíží doba, kdy mě čeká menstruace, ale jsem si zatraceně jistá, že se budu snažit ze všech sil.

RELEVANTNÍ:

• Ne, nemám „štěstí“, protože jsem potratila v 6. týdnu
• Když potratíte, ale stejně musíte jít do práce
• Prosím, přestaňte lidem říkat, aby nesdělovali zprávy o svém těhotenství, dokud to nebude „bezpečné“

.