Jak si asi pamatujete, většinu genů máme ve dvou kopiích – jednu od maminky a druhou od tatínka. Totéž platí i pro psy. Geny se také vyskytují v různých formách, kterým se říká alely. Například gen pro strukturu vlasů u lidí se vyskytuje ve dvou formách, rovné a kudrnaté. Pokud má někdo dvě kudrnaté alely, má kudrnaté vlasy. Pokud má dvě rovné, má rovné vlasy. A jedna z nich vede ke zvlněným vlasům. Totéž platí pro gen myostatinu u vipetů. Dvě kopie normální verze a máte vipeta. Dvě verze mutantní kopie a máte buldočího vipeta. A jedna z nich vede k velmi rychlému vipetovi. Oba tyto příklady se liší od dominantních a recesivních druhů genů, na které je většina lidí zvyklá. A skutečně, v případě whippeta je tento gen podobný spíše něčemu, jako je srpkovitá anémie. U lidí vystupuje jak srpkovitá anémie, tak malárie. Srpkovitá anémie je bolestivé onemocnění, které dříve končilo velmi brzkou smrtí. Dnes se mnoho pacientů se srpkovitou anémií dožívá čtyřicítky nebo padesátky. Obvykle se podobné genetické choroby nedrží dlouho, protože lidem s chorobnou verzí genu se nedaří nijak zvlášť dobře. To však není případ srpkovité anémie. Srpkovitá anémie vzniká, když mají lidé dvě kopie srpkovité verze genu pro hemoglobin. Jedna kopie z vás dělá přenašeče. A co je důležité, jedna kopie je mnohem odolnější vůči malárii. To znamená, že v případě výskytu malárie se lidem s jednou kopií srpkovitého genu daří lépe než lidem bez kopie. Jsou na tom o tolik lépe, že gen zůstává v populaci. To je podobné tomu, co se mohlo stát s vipetem. Až na to, že lidé mají srpkovitou anémii a malárii. Nejrychlejší whippetové byli nejúspěšnější a měli nejvíce štěňat. Tito psi měli jedinou kopii genu pro rychlý myostatin. Psi, kteří neměli žádnou kopii, nebyli příliš rychlí, a tak se nedostali do chovu. Lidé v tomto případě jako malárie likvidovali psy bez kopií rychlého genu. A psi se dvěma kopiemi genu byli bully whippets. Byli vyřazeni, protože nevypadali dostatečně jako whippet. V tomto případě jsou chovatelé psů jako chovatelé srpkovité anémie, kteří vybíjejí psy se dvěma kopiemi rychlého genu. Takže v tomto případě nejlépe přežili psi s jednou kopií rychlého genu. Podobně jako lidé v oblastech zamořených malárií, kterým se nejlépe dařilo s jednou kopií srpkovitého genu.
