V srdci komunity: V srdci komunity: Jak pracovat s komunitními organizacemi

Výbor bývalého generálního tajemníka OSN na vysoké úrovni pro financování humanitární pomoci navrhl Velkou dohodu (Grand Bargain), kterou definoval jako jedno z řešení, jak řešit prohlubující se rozdíl mezi humanitárními potřebami a dostupnými zdroji. Velká dohoda je v podstatě dohoda mezi více než 30 největšími dárci a poskytovateli pomoci, která uvádí řadu závazků, z nichž nejvýznamnější je, že dárci a humanitární organizace poskytnou do roku 2020 25 % celosvětového financování humanitární pomoci místním a národním subjektům. Stejně tak inovační služba věří v důležitost lokalizace; investovat čas a zdroje do budování a posilování kapacit na místě je smysluplný cíl.

Ačkoli směřování zdrojů do komunitních organizací není pro rozvojové agentury a humanitární sektor novým přístupem, uskutečnění takového cíle v praxi se často zdá být obtížné. Těchto obtíží si všimneme zejména tehdy, když si připomeneme, že operace jsou často pod neustálým tlakem, trpí nedostatkem zdrojů během mimořádných událostí a podléhají byrokratickým pravidlům a předpisům humanitárních organizací. Pevně však stojíme za tím, čeho se Velká dohoda snaží dosáhnout, a pro katalyzování a uvolnění stávajícího, místního potenciálu doporučujeme budovat nová místní partnerství, pečovat o již existující místní partnerství a rozšiřovat je a pracovat na řešení problémů, které takový proces zastavují.

CTEN; důvod nám věřit

Než se hlouběji ponoříme do konkrétních způsobů, jakými bychom se mohli zabývat spoluprací s komunitními organizacemi (CBO), je třeba rozvést konkrétní hodnoty, které by taková spolupráce mohla přinést. A není lepší způsob, jak se na takové hodnoty podívat, než se anekdoticky zamyslet nad prací organizace CTEN – Community Technology Empowerment Network.

CTEN je organizace, která se věnuje zvyšování dostupnosti a zlepšování využívání informačních a komunikačních technologií v uprchlické osadě Rhino Camp v severozápadní Ugandě. Jak popisuje Peter Batalli, zakladatel a výkonný ředitel CTEN, cílem organizace je „poskytnout větší hlas, informovanost, posílení postavení a mír uprchlíkům a hostitelským komunitám v severní Ugandě“. Organizace nejenže sídlí v komunitě a má k ní přímý přístup, ale je také vedena členy komunity; CTEN založili jihosúdánští uprchlíci a organizace zaměstnává jak uprchlíky, tak členy hostitelské komunity. Především věří v sílu komunikace a v posílení gramotnosti lidí v oblasti moderních komunikačních technologií.

Během naší mise v severní Ugandě jsme se setkali s Peterem a jeho kolegy a na vlastní oči viděli, jak skvělou práci organizace odvádí. V srdceryvně anekdotickém pojetí příběhu o vzniku CTEN Peter popisuje, jak se spolu se svými kolegy zmocnil notebooku (později pojmenovaného „babička“ kvůli jeho dlouhotrvajícím a stále spolehlivým službám) a několika dalších zařízení, když utíkali z Jižního Súdánu a hledali útočiště v Ugandě. Ihned poté, co si postavili vlastní domy, začali ve své komunitě instalovat notebooky a vyučovat informační a komunikační technologie. Přestože se na své cestě potýkala s několika problémy, organizace se rozrostla ve stabilní subjekt, který si zajistil finanční partnery a realizuje širokou škálu aktivit. Tato stabilita vyrostla na základě partnerství s členy komunity, jihosúdánskou diasporou, úřadem ugandského premiéra, UNHCR a prováděcími partnery. Upřímně řečeno, zaujalo nás také odhodlání našich vlastních kolegů a partnerů podporovat tyto menší místní organizace.

Proč pracovat s organizacemi občanské společnosti?“

Připomínáme CTEN ze dvou důvodů: Za prvé, musíme oslavovat inovace vedené uprchlíky a CBO vedené uprchlíky při každé příležitosti, a za druhé, naše partnerství s CTEN, spolu se zkušenostmi a perspektivou, kterou nabízejí do probíhající diskuse, nám umožňuje pochopit hodnotu, kterou práce s CBO přináší. Na základě naší interakce s CTEN v Ugandě a na základě našich předchozích zkušeností a rozhovorů s různými kolegy v terénu jsme identifikovali neodmyslitelné výhody spolupráce s CBO. Mějte však prosím na paměti, že tento seznam není vyčerpávající, a jakékoli opomenuté výhody bychom velmi ocenili, protože jen posilují hlavní argument, který předkládáme: pracujte s CBO!

• Nejlepší z obou světů: Spolupráce s menšími komunitními organizacemi vám umožní vyvinout širší osvětové úsilí s mnohem menšími prostředky. Tím, že se sníží možnost zdvojování úsilí mezi organizacemi CBO a snahami větších mezinárodních organizací a financováním menších organizací, mohou větší mezinárodní organizace snížit náklady na řízení a umožnit menším organizacím převzít odpovědnost za proces tvorby řešení. Protože tyto menší organizace s velkou pravděpodobností sídlí ve fyzickém prostoru komunity, které slouží, zasahují širší publikum s vynaložením mnohem menšího úsilí.

• C je nejdůležitější písmeno: V CBO členové často žijí v rámci komunity, což přináší řadu výhod, které mezinárodním organizacím často nejsou poskytovány. Mezi tyto výhody patří to, že členové často hovoří jazykem (jazyky) komunity, důvěrně znají problémy, zvláštnosti, normy a zvyklosti komunity, rozumějí strukturám komunity a nastavené dynamice moci a jsou ostražití vůči stávajícím kapacitám v komunitě.

• Podobně jako LinkedIn, ale ne doopravdy a mnohem lépe: Vzhledem k tomu, že znají komunitu, jejíž jsou součástí, a zároveň jí slouží, jsou místní OOS vybaveny lépe pro vhodnou komunikaci prostřednictvím svých stávajících sítí. Tyto sítě jsou nesmírně cenné a mohou být buď posíleny, nebo se mohou stát vstupní branou pro vytvoření dalších sítí.

• Inovace vedené komunitou: Vzhledem k prožitým zkušenostem, kterými členové komunit v organizacích pracujících pro komunitu prošli, prostředí, kterým jsou členové komunit v organizacích pracujících pro komunitu často obklopeni, a nutnosti, s níž se potýkají, jsou organizace pracující pro komunitu často tvořeny inovátory, kteří jsou ochotnější pracovat na nových, účinných nápadech. Jsou také náchylnější k přijetí mentality experimentování metodou pokusů a omylů.

• Nechte proudit pozitivní šťávy: Spolupráce s CBO poskytuje jak metafyzický pocit naděje na změnu, tak možnosti obživy pro uprchlíky a členy hostitelské komunity. Vysílá také pozitivní zprávu o aktivní snaze o zlepšení místním i mezinárodním komunitám, což vede k dalšímu růstu CBO, protože tyto komunity se snaží být partnery v procesu humanitární pomoci.

Jsme si vědomi, že tento výčet není vyčerpávající, a také si uvědomujeme, že tyto výhody a hodnoty neplatí pro každou CBO, nicméně jsou to ty, které jsme při práci s CBO vzali na vědomí. Je důležité pokusit se odpoutat od snahy o tokenizaci CBO jako jediného subjektu s naprosto stejnými charakteristikami.

Jaké jsou výzvy při práci s CBO?

Souhrn výzev vzniká, když se velké humanitární organizace a menší komunitní organizace pokoušejí podpořit vzájemnou spolupráci. Zajímavou případovou studii pro další zkoumání takových výzev máme na vlastním dvorku – práci UNHCR s organizacemi občanské společnosti.

Při spolupráci s CBO bude muset operace vstoupit do procesu uzavírání partnerských dohod – v rámci UNHCR se většinou jedná o „malé“ partnerské dohody s omezeným stropem financování. S kolegy i členy organizací CBO, které v současné době spolupracují s UNHCR, včetně finančního pracovníka CTEN, jsme diskutovali o problémech, kterým při uzavírání takových dohod čelí. V reakci na to jsme se setkali se stejně cennými výpověďmi o tom, co lze definovat jako výzvu na obou stranách dohody. Navíc, i když je skupina výzev, kterým čelí organizace CBO v souvislosti s dohodou o partnerství, prezentována konkrétně optikou případové studie UNHCR, musíme poznamenat, že tyto výzvy nejsou specifické pro UNHCR, ale spíše ukazují na výzvy v rámci humanitárního systému jako celku.

• Nikdo nemá rád byrokracii: Jak popsal finanční pracovník CTEN a několik dalších kolegů z několika organizací poskytujících pomoc, byrokratické procesy UNHCR nepřispívají k plně produktivnímu úsilí zaměřenému na partnerství. Konkrétně se organizace CBO včetně CTEN domnívají, že UNHCR poskytuje málo úvodních a následných vysvětlení k formulářům a postupům podávání zpráv, které jsou součástí dohody o partnerství. Kromě toho často nabývají dojmu, že kontrolní mechanismy UNHCR se zaměřují výhradně na konečný produkt dohody o partnerství, a nikoli na samotné úsilí, což je pro úspěch partnerství spíše brzdící mechanismus. Tvrdí, že takový kontrolní mechanismus je často přímým důsledkem byrokratických omezení.

• Nedostatek bezpečných a udržitelných finančních struktur: Pro řadu mezinárodních organizací včetně UNHCR mohou být účetní postupy a organizační struktury CBO problematické, pokud se posuzují podle standardů UNHCR. To může být důsledkem toho, že tyto postupy a struktury jsou v počátečních fázích rostoucí organizace, nebo důsledkem norem, jak účetní postupy a organizační struktury ve společnosti často fungují. Příkladem může být to, že nákupy se často provádějí v hotovosti, a dokonce i na úvěr, a mohou postrádat standardizované postupy. Tento nedostatek standardizovaných postupů má často za následek chybějící tiskopisy, neúplné doklady o výdajích a chybějící standard dokumentace.

• Lidské zdroje bez zdrojů: Nejčastěji se CBO potýkají s řízením lidských zdrojů. Tento problém sám o sobě se skládá z několika vrstev, které se spojují v jednu znepokojivou překážku. Často dochází k potížím se získáváním kvalifikovaných zaměstnanců prostřednictvím transparentních a spravedlivých náborových procesů, stejně jako k problémům s prověřováním, uplatňováním hodnocení, zvyšováním rozmanitosti v týmech a zaváděním postupů sledování zaměstnanců a sledování časové náročnosti.

• Přetěžování CBO: Velký problém spočívá ve způsobu, jakým se UNHCR, partneři a/nebo dárci rozhodli financovat organizace CBO. Totiž jakmile tyto mezinárodní organizace najdou CBO, které považují za schopné a spolehlivé, všechny se zapojí do spolupráce s touto jedinou CBO. Obava spočívá v „zahlcení“ CBO různými partnerskými dohodami najednou od různých organizací. To generuje mnohem více odpovědnosti, než může CBO obecně zvládnout, včetně velkého množství finančních prostředků, spousty požadavků na podávání zpráv a velké sumy podmínek dohod, které je třeba dodržovat. Tyto finanční prostředky, požadavky a podmínky představují odpovědnost a je s nimi spojeno nebezpečí nesprávného postupu, které se neomezuje pouze na CBO a vztahuje se na jakoukoli organizaci přijímající finanční prostředky.

• Data Data Data Data: Při spolupráci s organizacemi CBO existuje vysoké riziko ochrany údajů. Organizace CBO často nemají fyzickou kancelář a mají tendenci chodit s dokumenty, což zvyšuje pravděpodobnost, že dokumenty ztratí, úplně je ztratí nebo se stanou předmětem krádeže. Postupy ukládání dat často neodpovídají minimálním standardům ochrany dat mezinárodních organizací.

• Složitá organizační struktura: CBO často postrádají organizační strukturu, která by umožňovala přechod kontrolních mechanismů strukturovaným a důvěryhodným způsobem; některé organizace jsou řízeny jednotlivcem, a mají tedy pouze jednoho signatáře a veškerá moc je v rukou této osoby.

Tak co máme dělat?“

Přijde mi poněkud kontraproduktivní, kdybychom zdůrazňovali význam práce s CBO a hodnoty, které taková práce přináší, a nepředstavili některá řešení dříve uvedených problémů. Naštěstí pro vás bychom rádi věřili, že Inovační servis tak kontraproduktivní není, a proto jsme ve spolupráci s CBO a kolegy v terénu shromáždili několik konkrétních způsobů, jak se vypořádat s předloženými výzvami a jak prakticky přistupovat k práci s CBO obecně.

• Podpora poslání CBO: Aby bylo možné navázat udržitelné partnerství, které je postaveno na trvalé vzájemné podpoře a snaze o zlepšení situace uprchlíků, měly by mezinárodní organizace aktivně vyhledávat CBO, které odrážejí jejich vlastní poslání. V případě UNHCR se takový mechanismus vyhledávání týká jak kolegů z operací po celém světě, tak kolegů sloužících na misi. Po nalezení CBO, která si například nevybíravě klade za cíl pomáhat uprchlíkům usadit se, je nezbytné investovat čas a prostředky do jejího růstu z hlediska kapacit a schopností k naplnění mise.

• Zmínili jsme se, jak důležité je písmeno C? Komunikace je klíčem k navázání udržitelného a produktivního partnerství s organizacemi církví a náboženských společností. Pravidelná sezení za účelem sdělování myšlenek, akčních plánů, obav a pokroku konkrétních cílů mezi partnerem a CBO jsou důležitá a velmi doporučovaná (např. pravidelná měsíční setkání). Zaměstnanci partnerské organizace by se také měli zaměřit na komunikaci s kolegy v jiných operacích o tom, jak nejlépe spolupracovat s CBO tím, že se budou vzájemně učit ze svých zkušeností. Tato komunikace usnadňuje mentalitu „růstu prostřednictvím experimentování“, což je pojem, který je pro inovace a růst vysoce nezbytný.

• Výkaznictví a finance ~ Umožnit – tlačit – táhnout: Řešení neúspěchů CBO, pokud jde o nedostatečně zajištěné organizační a finanční struktury, je pro úspěch partnerství zásadní. Přístup Enable-Push-Pull tyto struktury sází na to, aby se staly bezpečnějšími a efektivnějšími. Ty lze rozdělit následovně:
  • Enable: Umožnění je dosaženo jako poskytování podpory v oblasti výkaznictví, finančního řízení, projektového řízení a organizačního rozvoje před, během a po realizaci projektu.
  • Tažení: Tažení je definováno jako zavedení jednoduchých, ale účinných postupů podávání zpráv, které zahrnují aspekty z dříve představených komunikačních snah, které zahrnují plánování pravidelných sezení mezi partnerskou organizací a organizacemi CBO za účelem podávání zpráv o pokroku.
  • Push: Tlačení je definováno jako uplatňování častých kontrolních mechanismů, které zajišťují, že se CBO jednak zaváže k cílům projednaným s UNHCR, jednak bude dodržovat konkrétní standardy stanovené partnerskou organizací, které zaručují úspěšnou operaci.

• Podepisující strana: V každé řídící struktuře je důležité rozložit rozhodovací pravomoci, a proto změna řídící struktury CBO tak, aby zahrnovala správní radu, která zastřešuje celkovou činnost organizace, a měla několik signatářů, umožňuje spravedlivější rozhodovací proces.

• Nepotápějte se, místo toho fázujte! Namísto přetěžování OZP zaváděním velké dávky finančních prostředků, požadavků a podmínek na počátku a očekávání nereálných výsledků v dlouhodobém horizontu použijte postupný přístup, který umožní partnerským organizacím i OZP růst vlastním tempem. Začněte s partnerskou spoluprací nebo malým partnerstvím před uzavřením plných partnerských dohod, a to buď spojením CBO s nevládní nebo mezinárodní nevládní organizací za účelem společné práce na projektových dohodách, nebo propojením různých CBO v rámci operace s cílem umožnit vzájemnou výměnu a spolupráci, což umožní CBO postupně se rozšiřovat a dosahovat cílů, kterých má dohoda dosáhnout.

• Zapojte personál: Jako prostředek k řešení problémů s personálním obsazením v CBO by měli zaměstnanci partnera a CBO vyhodnotit, posoudit a aktualizovat své mechanismy související s personálem, například zaměstnávání, jako prostředek k efektivnějšímu budování kapacit. To by se mělo promítnout i do mandátu zaměstnanců. Při budování takového mechanismu hodnocení, zejména při přijímání zaměstnanců, by kolegové měli naléhat na CBO, aby zaměstnávaly zaměstnance všech pohlaví a všech kulturních a náboženských příslušností, zejména těch, kteří jsou marginalizováni mezi většinovou populací. Pro podporu a posílení mírového soužití v prostoru, který je jinak nepřátelský, by kolegové UNHCR měli motivovat CBO k zaměstnávání jak uprchlíků, tak členů hostitelské komunity.

• Služba pro inovace žádá, abyste… inovovali! Překvapení: Vyzýváme pracovníky partnerské organizace, kteří jsou obeznámeni s inovačním přístupem, aby se podělili o své znalosti a vybavili pracovníky CBO (i své kolegy) takovým přístupem. Nejedná se o jednosměrný proces, neboť i pracovníci by měli mít na paměti a vyhlížet inovace vedené uprchlíky, které mohou podporovat a na kterých mohou stavět. Přístup by se měl soustředit na experimentování zakořeněné ve spolupráci a na testování malých nápadů v naději, že se v budoucnu rozšíří a budou mít větší uplatnění.

• Buďte realističtí ohledně očekávání: Přizpůsobení standardů auditu partnerské organizace místním podmínkám, okolnostem a standardům, které CBO obklopují, je pro úspěch dohody o partnerství mezi partnery a CBO zásadní. Při hledání střední cesty auditorských standardů komunikujte takové přizpůsobení jako „příležitost k učení“ pro obě strany, na rozdíl od toho, aby se jednalo o formu „policejního dohledu“.

Závěrečná tečka

• Nemůžeme dostatečně zdůraznit, jak důležité je navázat partnerství s komunitními organizacemi. V naší snaze chránit a sloužit uprchlíkům a vysídleným komunitám musíme pochopit, že lidé, kterým sloužíme, by měli být také členy rozhodovacího procesu; jsou aktivními účastníky zlepšování své vlastní situace, nikoli jejími pasivními oběťmi. Uvažování o humanitárních organizacích jako o strukturách zcela oddělených a nezávislých na samotných komunitách, kterým se snaží sloužit, je kontraproduktivní vůči partnerství založenému na hodnotách, které musíme upřednostňovat. Uzavírání dohod o partnerství přiblíží komunity organizacím, které jim slouží a chrání je. Naléhavě žádáme mezinárodní organizace v humanitárním sektoru, aby vypracovaly oficiální operační pokyny, jak lépe zapojit a podporovat organizace občanské společnosti, aby v konečném důsledku posílily ochranu uprchlíků a umožnily jim zlepšit jejich život.