Vzdělání George Washingtona bylo výsledkem pečlivého studia a napodobování virginské elity. Toto neformální vzdělání pomohlo formovat Washingtonovo vnímání světa a nakonec mu poskytlo sebekázeň i společenský půvab, dovednosti, které mu pomohly ve slušné společnosti. Washington, který se narodil do středního šlechtického stavu, využil příležitostí, aby si doplnil mezery ve formálním vzdělání rozsáhlou četbou, nácvikem elitního chování a formulováním seznamu významných známostí. K Washingtonově ranému společenskému vzdělání přispěly tři hlavní vlivy: Pravidla zdvořilosti a slušného chování ve společnosti a v rozhovoru, příručka etikety ze šestnáctého století, vedení jeho nevlastního bratra Lawrence Washingtona a vliv Lawrencových příbuzných, rodiny Fairfaxových.
V průběhu Washingtonova chlapeckého věku se sám vzdělával v gentlemanském umění kopírováním 110 maxim Pravidel zdvořilosti. Tato kniha společenských maxim podporovala úctu k nadřízeným a poučila Washingtona, jak rozvíjet tenkou hranici mezi sebeponížeností a pokorou. Jedno z pravidel nařizovalo, že při všech úkonech prováděných ve společnosti musí být projevována úcta k přítomným. Takové lekce měly zásadní význam v osmnáctém století, v době, kdy etiketa a sebeprezentace byly klíčovými znaky společenské a ekonomické třídy. Znalost dovedností, jako je zeměměřičství nebo matematika, které Washington získal převážně samostudiem, by bez projevů vhodného chování neměla pro jeho společenský vzestup význam. Již od útlého věku používal Washington tuto příručku etikety, aby si osvojil umění mezilidských vztahů a sebeovládání, které byly klíčové pro jeho budoucí vůdcovství.1
V roce 1747, po předčasné smrti svého otce Augustina Washingtona, se George Washington v patnácti letech přestěhoval ke svému nevlastnímu bratrovi Lawrencovi na Mount Vernon. Lawrence byl světácký v tom smyslu, v jakém mladý George nebyl, protože se plavil v britském královském námořnictvu a přímo poznal anglickou velkoměstskou kulturu. Pod Lawrencovým vedením se George Washington naučil vynikat v jízdě na koni, lovu, šermu, a dokonce i v tanci. Navíc Lawrencův sňatek s Anne Fairfaxovou zajistil Georgovi Washingtonovi přístup k jedné z nejmocnějších virginských rodin. Od útlého věku byl Washington vítaným hostem na Fairfaxově pozemkovém panství Belvoir.2
Na jaře roku 1748 nabídl William Fairfax šestnáctiletému Washingtonovi jeho první práci: doprovázel George Williama Fairfaxe při vyměřovací cestě na Fairfaxův majetek v dolní části údolí Shenandoah a na severní šíji Virginie.3 V letech 1749-1752 Washington provedl více než 190 průzkumů, které mu poskytly prostředky na první nákup pozemků na Bullskin Creek v dolním Shenandoahu.4 Spojení s rodinou Fairfaxů poskytlo Washingtonovi obživu a přispělo k vytříbení jeho společenského chování.
V devatenácti letech v roce 1751 podnikl George Washington svou první a jedinou cestu mimo Severní Ameriku, když odcestoval s Lawrencem na Barbados. Původním účelem cesty sice bylo najít léky na léčbu Lawrencovy tuberkulózy, ale Washingtonovi poskytla jedinečnou příležitost poznat širší svět. Dne 4. listopadu 1751 dorazil Washington do Bridgetownu plný očekávání.5 V následujícím týdnu ho čekala dlouhá řada pozvání na večeře a společenská setkání. Například 9. listopadu se Washington dělil o jídlo s majorem Clarkem Gedneym a soudcem Williamem Maynardsem, dlouholetými členy Valného shromáždění. Washington byl svědomitým pozorovatelem večeře, později vzpomínal, že „to byla největší sbírka ovoce, jakou jsem kdy viděl položenou na stole, byla tam Granadella Sappadilla Pomgranát Sladký pomeranč Vodní citron.“6 Washingtonův pobyt na Barbadosu byl sice zkrácen kvůli onemocnění neštovicemi, ale i tak byla tato cesta společensky významná.
V době, kdy George Washington vstoupil do dospělosti, ovládal techniky sebeprezentace, které mu později pomohly utvářet a zdokonalovat jeho veřejný obraz. Jeho proslulá vyrovnanost a pověst nezištné ctnosti byly v mnoha ohledech výsledkem lekcí, s nimiž se poprvé setkal v Pravidlech zdvořilosti. Jako generál i jako prezident byl Washington všeobecně popisován jako člověk, který dokázal přijmout protichůdné názory a klidným, uvážlivým a promyšleným způsobem podat mírové řešení. Pouhé formální vzdělání mu nemohlo propůjčit tak obdivuhodné sebeovládání. Washingtonovo společenské vzdělání mu umožnilo udržet si po celý život křehkou rovnováhu mezi ctižádostí a skromností.
Xu Yijin
George Washington University
Poznámky:
1. Pravidla zdvořilosti a slušného chování George Washingtona, vyd. Charles Moore (Boston and New York, Houghton Mifflin Company, 1926), xi-xv.
2. Paul K. Longmore, The Invention of George Washington (Charlottesville: University Press of Virginia, 1999), 6-10
3. „April 1748“, George Washington Papers at the Library of Congress, 1741-1799: The Diaries of George Washington (Deníky George Washingtona). Vol. I. 1748-65, eds. Donald Jackson and Dorothy Twohig (Charlottesville: University Press of Virginia, 1976), 20.
4. „Introduction,“ The Diaries of George Washington, Vol. I, eds. Donald Jackson a Dorothy Twohig. (Charlottesville: University Press of Virginia, 1976), xxiv.
5. George Washington, The Daily Journal of Major George Washington, in 1751-2 (Albany, N.Y.: Joel Munsell’s Sons Publisher, 1892), 39.
6. Tamtéž, 49-50. William Maynard byl v letech 1752-1755 členem guvernérské rady a vrchním soudcem soudu Jeho Veličenstva pro farnost St Andrews. Gedney Clarke starší (1711-1764) byl významným obchodníkem a plantážníkem na Barbadosu. Jeho sestra Deborah Clarke Fairfaxová byla manželkou Williama Fairfaxe.
Odkazy:
Pravidla zdvořilosti a slušného chování
.
