Není nic horšího, než když nemůžete v noci usnout. Házíte sebou a otáčíte se, načechráváte jeden polštář a pak druhý. Přikrývky na sobě, přikrývky ze sebe. Okno otevřené, okno zavřené. Nic se nezdá být v pořádku. Hlavou se vám honí myšlenky na předchozí den a blížící se svítání, víří, vyskakují, odlétají – dráždí vás a flirtují s vaším podvědomím.
Rozčilení vzdáte spánek a otevřete notebook, abyste zkontrolovali Facebook, nebo na telefonu vytáhnete poslední kolo Candy Crush v naději, že vás to otupující rolování konečně zhypnotizuje ke spánku.
Ale co když jsou právě tyto LED obrazovky tím, co vás udržuje vzhůru?“
Několik článků informovalo o vlivu LED podsvícených obrazovek a jejich vyzařování určité vlnové délky modrého světla na hladinu melatoninu, základního hormonu, který způsobuje ospalost a nakopává váš spánkový cyklus. Melatonin se přirozeně uvolňuje při nástupu tmy, kdy připravuje vaše tělo na odpočinek, a poté nepřetržitě po celou noc jako součást přirozeného cirkadiánního rytmu – denních biologických hodin vašeho těla. Melatonin však může být částečně omezován působením světla a zdá se, že jeho uvolňování narušuje zejména abnormálně jasná záře podsvícených počítačových obrazovek. Potlačení melatoninu má pak opačné účinky, zvyšuje bdělost a vzrušení, a dokonce mění vzorce REM spánku, když konečně usnete.
Pro testování tohoto jevu měřili vědci hladinu melatoninu u vysokoškolských studentů poté, co je nechali v noci několik hodin sedět před LED podsvícenou nebo nepodsvícenou obrazovkou počítače (1). Ačkoli melatonin v průběhu experimentu přirozeně stoupal u všech účastníků, u těch, kteří byli vystaveni LED obrazovkám, stoupal mnohem méně strmě a se zpožděním. EEG záznamy mozkové aktivity v čelní kůře indikující pomalé vlny spánku byly u účastníků vystavených LED obrazovkám rovněž potlačeny. Zajímavé však je, že sebehodnocení ospalosti se v průběhu noci zvyšovalo v obou skupinách (což není překvapivé), ale nelišilo se mezi oběma skupinami s obrazovkami. Ačkoli tedy skupina s LED obrazovkou měla nižší hladinu melatoninu, což naznačuje, že by mohla mít větší potíže s usínáním, necítila se o nic bdělejší. Vědci však také nechali účastníky během studie plnit na příslušných počítačích řadu úkolů zaměřených na pozornost a paměť, v nichž skupina s LED obrazovkou dosahovala výrazně lepších výsledků, což pravděpodobně odráželo jejich zvýšenou bdělost a nabuzenost, přestože ji objektivně nepociťovali.
V podobné studii samostatná skupina výzkumníků posadila studenty před LED obrazovku od 23:00 do 1:00 hodin (což není příliš neobvyklý jev), ale tentokrát je navíc vybavila specializovanými brýlemi, které buď zvyšovaly, nebo snižovaly množství modrého světla, které dostávali (2). Hladina melatoninu se ve stavu s modrými brýlemi, které zesilovaly cílovou vlnovou délku modrého světla, snížila téměř o 50 %, ale ve stavu s čistě LED světlem se po dvou hodinách expozice snížila jen o 7 % a po jedné hodině vůbec. Zdá se tedy, že jas světla a délka doby strávené zíráním na něj významně ovlivňuje dopad na hladinu melatoninu.
Ale možná to není samotná obrazovka, na kterou se díváte; možná je problém v tom, co je na obrazovce. Několik studií uvádí zvýšení hladiny stresu vyvolané psaním textových zpráv pozdě v noci, což může vyvolat nespavost a narušit spánkový režim. Předběžná studie Texaské panamerické univerzity zaznamenala vyšší hladinu stresu a horší spánek u studentů, kteří psali textové zprávy nebo byli online během dvou hodin před spaním. Jiná zpráva uvedla podobná zjištění, pokud šlo o aktivní chování u obrazovky, jako je psaní e-mailů nebo hraní videoher, ale žádné potíže u těch, kteří jen sledovali film na svém notebooku. Problém tedy může souviset spíše s typem činnosti, ke které počítač používáte, přičemž aktivní chování na obrazovce způsobuje vyšší míru vzrušení před spaním.
Ať tak či onak, pokud jde o vaši noční rutinu, možná uděláte lépe, když si místo poslední kontroly e-mailu budete číst nudnou knihu nebo počítat ovečky, což vám pomůže usnout.
Cajochen C. et al. Evening exposure to a light-emitting diodes (LED) -backlit computer screen affects circadian physiology and cognitive performance (Večerní expozice obrazovce počítače s LED podsvícením ovlivňuje cirkadiánní fyziologii a kognitivní výkon). Journal of Applied Physiology 110, 1432-1438 (2011).
Wood B. et al. Úroveň světla a délka expozice určují vliv samosvítících tablet na supresi melatoninu. Applied Ergonomics 44, 237-240 (2012).
Obrázek: RelaxingMusic a TimSnell (via Flickr).
