Zázrak New York Knicks a cesta do finále NBA v roce 1999

Dovedete si představit, že by se Detroit Pistons v sezoně 2018-19 dostali do finále NBA? A co Wizards v sezóně 2017-18? A co vy, vaši rodiče, náhodný Larry a polštář na pohovce? Ta představa je téměř směšná. Není možné, aby osmý tým Východní konference postoupil přes první kolo, natož aby se dostal až do finále. Přesně to však dokázali New York Knicks, kteří se v roce 1999 dostali až do finále NBA.

Ano, Knicks. Ti samí Knicks, kteří po celá desetiletí deprimovali své fanoušky víc než pravděpodobně kterýkoli jiný sportovní klub. TIHLE Knicks.

Přiznejme, že to byla mnohem jiná situace. Sezona 1998-99 byla zkrácena na pouhých 50 zápasů, což znamenalo, že týmy neměly k dispozici celou sezonu, aby skutečně vyřadily týmy ze spodních i horních pater ligy. Knicks měli v těchto zápasech bilanci pouhých 27-23, což znamená, že nebyli zrovna týmem, kterému by to klapalo.

Výkon týmu je dodnes jedním z nejpůsobivějších výkonů v historii NBA a žádná osmička se od nich nedostala do finále.

Jak to tedy tahle sebranka hráčů dokázala?

Soupiska Knicks byla uprostřed střídání stráží. John Starks byl nyní v Golden State a Charles Oakley se přestěhoval do Toronta.

Tým vedl stárnoucí Patrick Ewing, který hrál svou třináctou sezonu. Kolem Ewinga byli Latrell Sprewell, talentovaný hráč s nesčetnými problémy mimo hřiště, Allan Houston, ostrý střelec, a Larry Johnson, vysoce postavený dvojnásobný účastník Utkání hvězd, který se blížil ke konci kariéry.

Tým zrovna neoplýval talentem, ale v hraní tvrdého basketbalu byl nejlepší v lize. Knicks nebyli hezkým klubem, ale když si dali záležet, jejich obrana jim vyhrávala zápasy.

Styl drsného a tvrdého basketbalu sotva dostal Knicks do play-off. Potřebovali vyhrát 6:2, aby se vůbec dostali do osmifinále, a v prvním kole si vylosovali souboj s Heat.

Zapomeňte, že v té době hráli Heat i Knicks jeden z nejošklivějších basketbalů na celém světě. Každý z nich by vám raději 48 minut hryzal kotník, než aby vedl seriózní útok. Bohužel…

Knicks a Heat už měli svou historii. Pat Riley nedávno opustil Knicks, aby trénoval Heat, a po trapném odchodu ještě panovala zlá krev. V posledních dvou zápasech play-off se už utkali a v obou sériích došlo ke rvačkám na lavičkách.

Série začala pro Knicks na výbornou a první zápas ovládli dominantním způsobem, když na domácí palubovce rozstříleli Miami o 20 bodů.

Heat udeřili ve druhém zápase, ale kyvadlo se ve třetím zápase přiklonilo zpět na stranu Knicks a ve čtvrtém zápase opět na stranu Heat, čímž se v Miami odehrál zápas „vítěz bere vše“.

Pátý zápas byl podle očekávání fyzickou bitkou, která dokonale odpovídala stylu Knicks. Ti však 4,5 sekundy před koncem prohrávali o jeden bod. Stav byl 77:76, což je skóre, které vídáme ve třetí čtvrtině 21. století.

Po zpackané rozehrávce získal míč Allan Houston a sezóna Knicks byla na spadnutí. Jeho skok se doplazil za obroučku a Knicks šokovali Miami a postoupili do dalšího kola.

Další na řadě byli Atlanta Hawks. Nepředvedli zdaleka takový boj jako Heat. Knicks smetli Hawks díky dominantní sérii Sprewella, který měl průměr 22 bodů na zápas. Dikembe Mutumbo a Atlanta byli hrubě probuzeni skutečností, že Knicks jsou nyní uzamčeni a připraveni na vážný boj.

Vítězství připravilo klasický zápas pro finále konference. Indiana Pacers a nejnenáviděnější muž v New Yorku, Reggie Miller, měli další šanci zničit sny Knicks.

Knicks vyrazili do boje. První zápas zvládli ve fyzicky náročné bitvě a vyhráli 93:90.

Ve druhém zápase přišla katastrofa. Knick sice zápas prohráli, ale utrpěli ještě větší ztrátu, když si Ewing přivodil zranění achilovky. Byl vyloučen do konce série.

New York nutně potřeboval někoho, kdo by se zvedl, a babička-matka na výzvu odpověděla.

V asi největším okamžiku Popelky v sezoně Johnson dokončil čtyřbodovou akci a dostal Knicks z tříbodového náskoku na jeden. Trenér Jeff Van Gundy dodnes tvrdí, že když střela padla, reakce publika byla nejhlasitější, jakou kdy v Garden slyšel. Mark Jackson, bývalý hráč Knicks a legenda New Yorku se vším všudy, se při siréně netrefil a Knicks vedli v sérii 2:1.

Týmy si vyměňovaly vítězství a pokračovaly ve vzestupech a pádech Knicks po sezóně. Pak přišel šestý zápas a Allan Houston měl jiné představy. Přestřílel Reggieho Millera, nasázel 32 bodů a dovršil neuvěřitelný postup do finále, kde na něj čekalo San Antonio.

Všechno dobré ale jednou musí skončit. Bez Ewinga a podkošového Larryho Johnsona, který si v šestém zápase konferenčního finále poranil koleno, Spurs ve finále NBA 1999 Knicks udolali.

Tim Duncan a spol. získali první mistrovský titul, který odstartoval dynastii Spurs, ukončil newyorskou Popelku a na desetiletí proklel fanoušky Knicks.

Nikdy se nedozvíme, co by se stalo, kdyby se Ewing a Johnson ve finále NBA 1999 vyhnuli zranění. Možná by Big Pat získal svůj jediný mistrovský titul. Ale jedno je jisté: bude trvat ještě dlouho, než uvidíme osmičku, která by dokázala to, co dokázali odvážní Knicks v roce 1999 při své nepravděpodobné jízdě.