Na této nedatované fotografii, kterou poskytla Evropská kosmická agentura a kterou pořídil astronaut ESA Andre Kuipers, je z Mezinárodní vesmírné stanice ISS vidět německé hlavní město Berlín. Při pohledu shora se pouliční osvětlení v bývalém východním Berlíně jeví o něco oranžovější, v západní části města je ostřejší žlutá.
ESA / AP
  • Berlín je v některých ohledech rozdělený i 30 let po pádu Berlínské zdi.
  • Při pohledu z vesmíru je vidět ostrý kontrast mezi světly ve městě – na východě jsou oranžová a na západě bílá.
  • Jedním z důvodů je, že každá strana města stále používá jiné typy světel, odstínů světla a svítidel.
  • Navštivte domovskou stránku Business Insider, kde najdete další články.

Třicet let po pádu Berlínské zdi je Berlín rozdělen světlem.

Kontrast je dědictvím studené války, kdy bylo Německo rozděleno od východu na západ, protože rostlo napětí mezi Amerikou a Západem proti Rusku. Berlín byl po dobu 10 316 dní rozdělen uprostřed cihlovou a drátěnou zdí. Když zeď padla, předznamenalo to konec studené války.

Východoněmečtí policisté u zdi podél Bernauer Strasse v září 1961.
Edwin Reichert/AP

A přestože je Berlín již 30 let sjednoceným městem, za jasných nocí je stále vidět zářící rozdělení. Východní Berlín září oranžově, zatímco Západní Berlín září jasně bíle.

Astronaut Evropské kosmické agentury Andre Kuipers pořídil snímek v horní části tohoto článku z Mezinárodní vesmírné stanice.

Nizozemský astronaut Andre Kuipers se vrací na Zemi.
Mikhail Metzel / AP

Jedním z důvodů světelného rozdělení je podle agentury AP to, že na jedné straně města se používají jiná stínidla a svítidla.

Daniela Augenstineová, která pracovala v berlínském oddělení pouličního mobiliáře, řekla listu The Guardian, že na východě se používají sodíkové výbojky, které jsou starší a produkují žlutější světlo, zatímco na západě se používají zářivky, které produkují jasnější a bělejší světlo. Západ dal přednost nesodíkovým lampám, protože jsou levnější, snadněji se udržují a jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Podle deníku The Telegraph je dalším důvodem tohoto kontrastu skutečnost, že v západním Berlíně došlo v porovnání s východním Berlínem k rozmachu nákupních a obchodních čtvrtí a světlo odráží vyšší míru aktivity.

Plynové osvětlení v Berlíně.
Aslu / ullstein bild / Getty

Christa Mientus-Schirmerová, která pracovala pro berlínskou městskou správu, řekla deníku The Guardian, že ačkoli bylo po pádu zdi dosaženo velkého pokroku při sjednocování města, městská správa neměla k dispozici tolik finančních prostředků, kolik by si přála, aby mohla obě poloviny města zrovnoprávnit.

Tato fotografie není jediná, která ukazuje rozdělení nočního osvětlení Berlína. V roce 2013 pořídil snímek z Mezinárodní vesmírné stanice ISS také kanadský astronaut Chris Hadfield, když si tohoto rozdílu všiml.

Astronauti však možná nebudou moci tento rozdíl pozorovat příliš dlouho – Berlín totiž vyměňuje plynová světla za elektrická, aby snížil spotřebu energie. Podle německého listu Der Tagesspiegel bylo v lednu 2019 v provozu ještě asi 30 000 plynových lamp.

PODÍVEJTE SE TAKÉ: Před 30 lety padla Berlínská zeď. Takto dnes na historický „Mauerfall“ vzpomínají lidé, kteří byli v roce 1989 u toho.

TEĎ SE DÍVEJTE: Populární videa z Insider Inc

NOW WATCH:

Oblíbená videa od Insider Inc.

admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

lg