10 největších faraonů starověkého Egypta

Faraoni starověkého Egypta vládli. Byli považováni za bohy i politické osobnosti. Faraoni dědili korunu prostřednictvím královské pokrevní linie, kdy král, otec, přenechával trůn po své smrti nejstaršímu synovi. Egyptu vládlo nespočet faraonů, což z něj učinilo jednu z největších civilizací vůbec. Ne všichni z nich sehráli klíčovou roli při formování velkých dějin Egypta, ale ti, kteří tak učinili, jsou navždy poznamenáni v tomto zlatém období dějin.

Faraóni byli pro svůj lid tak důležití, že byli přirovnáváni k egyptským bohům, jako je Horus a Osiris, přičemž se používaly i tituly jako Syn Re. Jejich role byla mnohem větší než pouhý císař, což vedlo k jejich božskému postavení. Stavba faraonovy hrobky byla v Egyptě důležitým úkolem, protože faraoni se chtěli v posmrtném životě vítězně narodit. Architekti usilovně pracovali na zajištění ochrany hrobek tím, že nad nimi stavěli pyramidy.

Abychom ocenili jen některé z těchto výjimečných faraonů, přinášíme seznam 10 nejlepších faraonů všech dob:

Hatšepsut (1507 – 1458 př. n. l.)

Hatšepsut si připisuje titul nejúspěšnější faraonky, která usedla na egyptský trůn. Hatšepsut, pátá panovnice 18. egyptské dynastie, vládla v letech 1478 př. n. l. až 1458 př. n. l. Jako manželka, dcera a sestra krále Hatšepsut nejen sdílela královskou pokrevní linii, ale také zdědila umění vládnout po své královské rodině. Přestože postavení ženy ve starověkém Egyptě bylo vysoké, faraonky byly vzácné. Předpokládá se, že král Thutmose I. chtěl, aby jeho dcera zdědila trůn. Po smrti svého manžela se Hatšepsut ujala trůnu a vládla více než 21 let. Dokázala toho mnohem více, než dokázali mnozí jiní faraoni během své vlády. Od zahájení nesčetných stavebních projektů až po zřízení cest pro zahraniční obchod, vše se podařilo hladce uskutečnit a lid se pod její vládou těšil míru. Slavný Hatšepsutin chrám je márnice, kterou si postavila pro sebe.

Thutmose III (1481 př. n. l. – 1425 př. n. l.)

Thutmose byl dědicem 18. egyptské dynastie a nevlastním synem předchozí faraonky Hatšepsut. Jako jediný syn krále Thutmose II. měl po jeho smrti převzít trůn, ale v té době mu byly pouhé dva roky, takže na trůn nastoupila jeho nevlastní matka Hatšepsut, zatímco on se stal jejím spoluvládcem. Jeho vláda trvala 54 let a zemřel v nedožitých 56 letech, ale jeho přínos egyptské civilizaci je dodnes považován za jeden z největších. Thutmose, všeobecně známý jako „Napoleon Egypta“, měl široký seznam úspěchů a vojenských zásluh. Rozmach egyptského království za jeho vlády byl pozoruhodný. Thutmose byl také považován za velkého válečníka, který bojoval proti mnoha nepřátelům, aby ochránil Egypt a jeho lid. Velmi se zasloužil o výstavbu různých památek a jeho nejznámějším přínosem je chrám v Karnaku. Jeden z obelisků z tohoto chrámu byl znovu vztyčen jako Theodosiův obelisk v tureckém Istanbulu. Thutmoseho mumie byla objevena v Údolí králů, kde byl pohřben s dalšími faraony téže dynastie.

Ramesses II (1303 př. n. l. – 1213 př. n. l.)

Ramesses II byl třetím faraonem 19. dynastie a jedním z největších faraonů Nové egyptské říše. Egypťané ho často nazývají „Velký předek“. Říká se, že Ramses měl za sebou vítěznou vojenskou kariéru, která království velmi prospěla. Vedl několik vojenských výprav a porazil mnoho nepřátel, například Chetity, Syřany a Núbijce. Předpokládá se, že žádný faraon nikdy nepřekonal jeho architektonické triumfy. Postavil rozsáhlé množství památek rozesetých po celém Egyptě, které jsou dnes hrdou součástí egyptského dědictví. Zemřel ve věku 90 let a byl pohřben v Údolí králů.

Ramessův neobvyklý přínos pokračoval i po jeho smrti, kdy byly jeho ostatky zaslány archeologickým úřadům ve Francii k restaurování. Egyptští úředníci museli pro tělo zesnulého faraona vystavit pas, aby zajistili legální a bezpečný návrat. Byly připraveny patřičné dokumenty s pasem, v němž bylo jako povolání uvedeno „král (zesnulý)“. Mumie byla na letišti přijata se všemi vojenskými poctami, které králi náležely.

Amenhotep III (1391 př. n. l. – 1353 př. n. l.)

Amenhotepova vláda je připomínána jako vláda umělecké slávy a prosperity. Byl devátým faraonem 18. dynastie, jehož vláda trvala od roku 1391 př. n. l. do roku 1353 př. n. l. Měl velký vliv na ekonomiku Egypta, která za jeho vlády vzkvétala díky zdravým obchodním vztahům v této době. Velmi přispěl v oblasti umění, neboť postavil mnoho památníků, soch a kamenných skarabů, které jsou dodnes v dobrém stavu. Při vykopávkách bylo na těchto skarabeích nalezeno mnoho vyrytých textů zobrazujících nejrůznější historické události. Je považován za faraona s největším počtem vlastních soch.

Tutanchamon (1341 př. n. l. – 1323 př. n. l.)

Nejslavnějším faraonem všech dob je král Tutanchamon. Na trůn nastoupil v pouhých devíti nebo deseti letech, ale jeho vláda trvala pouze od roku 1332 př. n. l. do roku 1323 př. n. l.. Přestože mladý král zavedl mnoho náboženských reforem, nebyl příliš proslulý svými panovnickými úspěchy. Jeho sláva pochází spíše z objevu jeho téměř neporušené hrobky. Tutanchamonova smrt je stále předmětem sporů, protože nebyly učiněny žádné závěry o tom, jak zemřel, ale jeho mumie byla pro egyptology důležitá pro provedení cenného výzkumu procesu mumifikace.

Xerxes I. (519 – 465 př. n. l.)

Xerxes I., známější jako Xerxes Veliký, byl pátým králem perské dynastie Achaimenovců. Byl synem Dareia Velikého a jeho vláda trvala od roku 486 př. n. l. do roku 465 př. n. l. V historii je dobře známý díky svému pokusu o invazi do Řecka v bitvě u Thermopyl. Později téhož roku byl poražen v bitvě u Salamíny, což ho přimělo k útěku z království. Je znám jako perský vládce i faraon, protože v době, kdy vládl Egyptu, byl také součástí perské říše. Byl zavražděn vlastním velitelem jednotek královské tělesné stráže. Xerxes není v historických knihách líčen pozitivně, protože většinu historických textů napsali Řekové, kteří v něm viděli symbol tyranie.

Achnaton (asi 1380 př. n. l. – 1334 př. n. l.)

Achnaton, známý také jako Amenhotep IV, byl starověký faraon 18. dynastie. Jeho vláda trvala od roku 1353 př. n. l. do roku 1336 př. n. l. a jeho lid se z ní příliš netěšil kvůli nepopulárním reformám, které prováděl. Egypťané byli zvyklí uctívat velké množství božstev, ale Achnaton se snažil tuto náboženskou tradici změnit na monoteismus neboli uctívání pouze jednoho boha. Tímto bohem byl Aten, jakési sluneční božstvo příbuzné bohu Ra. Lid a budoucí faraony tato změna natolik rozrušila, že po Achnatonově smrti zničili jeho sochy a vrátili se ke starému způsobu uctívání. Byl vyřazen ze seznamu králů a až do nálezu jeho ostatků v Achátatenu po něm nebyla nalezena téměř žádná stopa. Později jeho syn Tutanchamon zvrátil otcovy náboženské reformy.

Džoser (2686 př. n. l. – 2649 př. n. l.)

Zakladatel Staré říše Džoser byl faraonem deváté dynastie. Vládl v letech 2630 př. n. l. až 2611 př. n. l. a je znám především díky svému podílu na stavbě slavné vápencové Stupňovité pyramidy v Sakkáře. Tato památka je příkladem velké technologické inovace. Pyramida byla vytvořena na ochranu hrobky faraona Džosera a vznikla poskládáním obrovských vápencových bloků na způsob mastaby. Na kamenech jsou vyryty nápisy a stavba je skvělým příkladem chytré formy architektury, která navzdory své výšce neztratila stabilitu. Stavbu dokončil po Džoserově smrti jeho úředník Imhotep.

Chufu (2589 př. n. l. – 2566 př. n. l.)

Druhý faraon čtvrté dynastie, Chufu, byl známý také jako Chnum Chufu. Patřil do Staré říše a vládl přibližně od roku 2589 př. n. l. do roku 2566 př. n. l. Historických textů popisujících Chufuovu vládu není mnoho, ale jeho největším přínosem pro egyptskou civilizaci byla Velká pyramida v Gíze. Je nejstarší a největší ze všech pyramid nacházejících se v gízském komplexu. Její pozoruhodná architektura vypovídá o dokonalých stavebních technikách, které se ve starém Egyptě používaly. Pyramida se skládá z vápence a hliněných cihel a byla postavena jako márnice pro faraona Chufua. Má tři komory a Velkou galerii. Předpokládá se, že komory byly naplněny vzácnými šperky a artefakty, které byly již dávno ukradeny.

Kleopatra VII (69 př. n. l.-30 př. n. l.)

Kleopatra VII neboli Kleopatra Filopator byla poslední faraonkou Ptolemaiovské říše. Nebyla rodilou Egypťankou, ale dcerou makedonského generála Ptolemaia I. Sotera. Její vláda trvala od roku 51 př. n. l. do roku 30 př. n. l., během níž se projevila jako významná vůdkyně. Za její vlády egyptské království prosperovalo, neboť byly zavedeny různé reformy, které měly zlepšit egyptské hospodářství. Její zahraniční vztahy, jak osobní, tak politické, se ukázaly být pro království velmi cenné a vedly k mnoha prosperujícím zahraničním obchodům.

Vládnout Egyptu pro ni nikdy nebylo snadné, protože její nástup na trůn zpochybnil její vlastní bratr. Byla to chytrá a schopná panovnice, ale ve věku 39 let spáchala sebevraždu, i když dosud není prokázáno, jakým způsobem. Poslední vládnoucí egyptská faraonka měla velký vliv na literaturu a drama, o jejím životě bylo natočeno mnoho divadelních her, dokumentů, dramat a filmů.

Po smrti Kleopatry VII. skončila egyptská říše.

Tento seznam zahrnuje některá z největších a nejznámějších jmen starověkého Egypta. Někteří z nich možná neměli výjimečný přínos, ale jejich význam v dějinách a jejich popularita je předčí před mnoha jinými faraony, kterých je příliš mnoho na to, abychom je vyjmenovávali. Každá dynastie je během této dlouhé civilizace něčím známá a jednotlivé tváře faraonů charakterizují každé konkrétní období. Jejich dobyvatelské úspěchy a jejich přínos v oblasti umění a vzdělanosti přispívají k bohatému dědictví Egypta.

Každý z faraonů, kteří se dostali na tento seznam, předal budoucím generacím obrovské historické bohatství a díky faraonům se dnes Egypt stal turistickou atrakcí pro lidi z celého světa. Každý chce být svědkem obrovského kulturního dědictví, které po sobě faraoni zanechali. Lze je skutečně považovat za tvůrce Egypta, který je tu s námi dodnes.