vyslovovat (sloveso): vydávat zvuk slova
„Výslovnost“ označuje způsob, jakým vydáváme zvuk slov.
Při vyslovování slov tlačíme vzduch z plic nahoru přes hrdlo a hlasivky, ústy, kolem jazyka a ven mezi zuby a rty. (Někdy vzduch prochází také nosem.)
Pro změnu zvuku, který vydáváme, používáme především svaly úst, jazyka a rtů, kterými ovládáme tvar úst a proudění vzduchu. Pokud dokážeme správně ovládat tvar úst a proudění vzduchu, je naše výslovnost jasnější a ostatní lidé nám snáze rozumí.
Mluvčí různých jazyků mají tendenci rozvíjet pro výslovnost různé svaly úst. Když mluvíme cizím jazykem, nemusí být naše svaly pro tento jazyk dobře vyvinuté a výslovnost pro nás bude obtížnější. Procvičováním výslovnosti cizího jazyka se naše svaly rozvíjejí a výslovnost se zlepšuje.
Kromě vytváření správných samohlásek a souhlásek pomocí svalů našich úst, jazyka a rtů existují i další důležité aspekty výslovnosti, jako např:
- slovní důraz – důraz na určité slabiky ve slově
- větný důraz – důraz na určitá slova ve větě
- spojování – spojování určitých slov dohromady
- intonace – stoupání a klesání našeho hlasu při mluvení
