Plánování
Proces obnovy začíná posouzením znehodnoceného místa. Současný stav lokality by měl být důkladně prozkoumán, aby se zjistila potřeba obnovy a případná opatření potřebná k obnově lokality. Restaurátoři by měli zvážit příčiny degradace, pravděpodobnost, že degradaci lze zvrátit nebo zmírnit, a způsoby, jakými lze obnovu provést. Na počátku procesu plánování by restaurátoři měli identifikovat potřebné zdroje (např. finanční prostředky, pracovní síly, vybavení, rostlinný materiál a technické znalosti), které přímo ovlivňují proveditelnost projektu. Podpora a účast místních komunit a vládních institucí na počátku procesu plánování a v průběhu realizace může být neocenitelná.
Kritickým krokem při plánování obnovy je stanovení realistických cílů. Obvyklými cíli obnovy jsou podmínky před narušením, které často představují blízké „referenční lokality“, ačkoli skutečné cíle jsou přizpůsobeny místním ekologickým, sociálním, právním a ekonomickým podmínkám. Kromě toho je častým motivem obnovy zabránění dalšímu úbytku chráněných populací nebo stanovišť. K dalším cílům může patřit kontrola eroze, produkce píce na pastvinách, ochrana stanovišť volně žijících živočichů a zachování kulturní krajiny. Plánování v souvislosti se změnou klimatu nabývá na významu. Po stanovení cílů projektu obnovy je dalším krokem vytyčení cílů a určení měřítek úspěšnosti. Jasně formulované cíle a pravidelné hodnocení měřitelného pokroku při dosahování těchto cílů poskytují informace o trajektorii a úspěšnosti projektu, včetně toho, jak a kdy by měly být obnovní činnosti upraveny.
