Podle výsledků studie zveřejněných v časopise The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism bylo zjištěno, že obezita je spojena se zvýšenými markery poškození jater u dětí a dospívajících.
Ačkoli se plazmatické koncentrace jaterních enzymů a bilirubinu často používají jako markery jaterního poškození, věkově a pohlavně specifický vliv dětské nadváhy a obezity na tyto jaterní enzymy není jasný. Cílem této studie bylo stanovit referenční hodnoty jaterních enzymů u dětí a dospívajících specifické pro věk a pohlaví a také posoudit vliv adipozity.
Studie zahrnovala 2 kohorty: populační kohortu s 1858 dětmi a dospívajícími s normální hmotností a kohortu s 2155 dětmi a dospívajícími s nadváhou/obezitou, všechny ve věku 6 až 18 let. Děti a dospívající s nadváhou, obezitou nebo podváhou v populační kohortě byly z hlavní analýzy vyloučeny, aby se zajistilo, že referenční hodnoty budou vycházet pouze ze zdravých pacientů s normální hmotností.
Pro plazmatické koncentrace alanin-transaminázy (ALT), aspartát-transaminázy (AST), laktát-dehydrogenázy (LDH), gamaglutamyltransferázy (GGT), bilirubinu a alkalické fosfatázy (ALP) byly v obou kohortách vypočteny percentilové křivky specifické pro věk a pohlaví.
Pokračování textu
V populační kohortě klesaly koncentrace ALT a AST s věkem u chlapců a dívek s normální hmotností. Zvýšení skóre směrodatné odchylky indexu tělesné hmotnosti bylo spojeno s vyšší hodnotou ALT u chlapců, ale ne u dívek. Koncentrace LDH se s věkem snižovaly. Koncentrace GGT nevykazovaly žádné změny s věkem u chlapců ani dívek, zatímco bilirubin nevykazoval žádné změny s věkem u dívek, ale u chlapců byl patrný mírný nárůst s věkem. U ALP se hladiny zpočátku zvyšovaly, až dosáhly vrcholu ve věku 11 až 12 let u dívek a 13 až 14 let u chlapců, poté následoval prudký pokles u obou pohlaví.
V souboru pacientů s nadváhou/obezitou byly koncentrace ALT vyšší ve všech věkových skupinách a u chlapců i dívek. Na rozdíl od vzorce v populační kohortě se hladiny ALT u dětí s nadváhou/obezitou výrazně zvyšovaly s věkem a tento trend byl výraznější u chlapců >ve věku 13 let. Ve srovnání s populační kohortou byl navíc u dětí s nadváhou nebo obezitou zaznamenán mírný nárůst GGT související s věkem, který byl výraznější u chlapců.
Výzkumníci také hodnotili obsah jaterního tuku pomocí spektroskopie protonové magnetické rezonance u 458 pacientů a zkoumali schopnost ALT identifikovat jaterní steatózu, definovanou obsahem tuku v játrech >5 %. Na základě této definice mělo 25 dívek (9,9 %) a 44 chlapců (21 %) známky jaterní steatózy. Optimální hraniční hodnota ALT byla 24,5 U/l pro dívky (senzitivita: 55,6 %; specificita: 84,0 %; plocha pod křivkou: 71,8 %) a 34,5 U/l pro chlapce (senzitivita: 83,7 %; specificita: 68,2 %; plocha pod křivkou: 79,1 %).
Výzkumníci upozornili na několik omezení studie, včetně absence údajů o virových infekcích, které mohly ovlivnit jaterní enzymy, možného chybného hlášení, protože konzumace alkoholu byla založena na vlastním hlášení, a skutečnosti, že kvantifikace obsahu tuku v játrech nebyla možná u všech jedinců.
„Zvýšené plazmatické koncentrace ALT u dívek a chlapců s nadváhou nebo obezitou mohou odrážet přítomnost nebo steatohepatitidu u mnoha z těchto dětí… Tato zjištění zdůrazňují potřebu účinných preventivních i léčebných strategií u dětské populace s nadváhou a obezitou,“ uzavřeli výzkumníci.
Zveřejnění: Tato klinická studie byla podpořena Nadací Novo Nordisk. Úplný seznam zveřejněných informací naleznete v původním odkazu.
