Bettmann/Getty
Po španělské invazi do Mexika, zobrazené na ilustraci z 19. století, následovala série epidemií neznámé příčiny.
Jednu z nejhorších epidemií v dějinách lidstva, mor ze šestnáctého století, který zdevastoval původní obyvatelstvo Mexika, mohla způsobit smrtelná forma salmonely z Evropy, naznačuje dvojice studií.
V jedné studii vědci tvrdí, že získali DNA žaludeční bakterie z pohřbů v Mexiku spojených s epidemií ze čtyřicátých let 15. století, která zabila až 80 % původních obyvatel země. Tým o svých zjištěních informuje v preprintu zveřejněném na serveru bioRxiv 8. února1.
Jde o potenciálně první genetický důkaz patogenu, který způsobil masivní úbytek původních populací po evropské kolonizaci, říká Hannes Schroeder, výzkumník starověké DNA z Dánského přírodovědného muzea v Kodani, který se na práci nepodílel. „Je to super skvělá studie.“
Mrtvá těla a příkopy
V roce 1519, kdy do Mexika dorazila vojska vedená španělským conquistadorem Hernandem Cortésem, se počet domorodců odhadoval na 25 milionů. O sto let později, po španělském vítězství a sérii epidemií, klesl počet na přibližně 1 milion.
Největší z těchto epidemií byly známé jako cocoliztli (ze slova „mor“ v aztéckém jazyce nahuatl). Dvě velké cocoliztli, které začaly v letech 1545 a 1576, zabily odhadem 7 až 18 milionů lidí žijících ve vysokohorských oblastech Mexika.
„Ve městech a velkých obcích byly vykopány velké příkopy a kněží od rána do západu slunce nedělali nic jiného, než že nosili mrtvá těla a házeli je do příkopů,“ poznamenal františkánský historik, který byl svědkem epidemie v roce 1576.
O příčinách cocoliztli nepanuje shoda – ačkoli se hovoří o spalničkách, neštovicích a tyfu. V roce 2002 vědci z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) v Mexico City navrhli, že za krveprolitím stojí virová hemoragická horečka, kterou zhoršilo katastrofální sucho2. Rozsah epidemie v roce 1545 přirovnali k epidemii černé smrti v Evropě ve čtrnáctém století.
Bakteriální genomika
Ve snaze vyřešit tuto otázku tým vedený evolučním genetikem Johannesem Krausem z Ústavu Maxe Plancka pro vědu o historii lidstva v německé Jeně extrahoval a sekvenoval DNA ze zubů 29 lidí pohřbených na Oaxacké vysočině v jižním Mexiku. Všichni kromě pěti byli spojeni s kokoliztli, které podle vědců probíhalo v letech 1545 až 1550.
Dávná bakteriální DNA získaná z několika lidí se na základě porovnání s databází více než 2700 moderních bakteriálních genomů shodovala s DNA salmonel.
Další sekvenování krátkých poškozených fragmentů DNA z ostatků umožnilo týmu rekonstruovat dva genomy kmene Salmonella enterica známého jako Paratyphi C. Tato bakterie dnes způsobuje střevní horečku, onemocnění podobné tyfu, které se vyskytuje především v rozvojových zemích. Pokud se neléčí, zabíjí 10-15 % nakažených lidí.
Je zcela logické, že tato bakterie mohla způsobit tuto epidemii, říká Schroeder. „Uvádějí opravdu dobré argumenty.“ Ale María Ávila-Arcos, evoluční genetička z UNAM, o tom přesvědčená není. Poznamenává, že někteří lidé se domnívají, že kokoliztli způsobil virus, a ten by metoda týmu nezachytila.
Otázku původu
Krauseovi a jeho kolegům pomáhá řešit jiná studie zveřejněná minulý týden na bioRxiv, která nastoluje možnost, že se Salmonella Paratyphi C dostala do Mexika z Evropy3.
Tým vedený Markem Achtmanem, mikrobiologem z University of Warwick v Coventry ve Velké Británii, odebral a sekvenoval genom bakteriálního kmene z ostatků mladé ženy pohřbené kolem roku 1200 na hřbitově v norském Trondheimu. Podle studie se jedná o nejstarší důkaz výskytu tohoto dnes již vzácného kmene salmonely a důkaz, že koloval v Evropě. (Oba týmy odmítly svůj výzkum komentovat, protože jejich práce byly zaslány do recenzovaného časopisu.)
„Opravdu bychom se chtěli podívat na oba kmeny společně,“ říká Hendrik Poinar, evoluční biolog z McMaster University v kanadském Hamiltonu. A pokud se podaří shromáždit více starých genomů z Evropy a Ameriky, mělo by být možné přesvědčivěji zjistit, zda se smrtící patogeny, jako je salmonela, dostaly do Nového světa z Evropy.
Existence Salmonella Paratyphi C v Norsku 300 let předtím, než se objevila v Mexiku, nedokazuje, že Evropané rozšířili střevní horečku mezi původní Mexičany, říká Schroeder, ale tato hypotéza je rozumná. Malé procento lidí nakažených bakterií Salmonella Paratyphi C je nositeli této bakterie, aniž by onemocněli, takže zřejmě zdraví Španělé mohli nakazit Mexičany, kteří neměli přirozenou odolnost.
Paratyphi C se přenáší fekáliemi a zhroucení společenského řádu během španělského dobývání mohlo vést ke špatným hygienickým podmínkám, které jsou zralé pro šíření salmonel, poznamenává Krause a jeho tým v článku.
Krauseho studie nabízí plán pro identifikaci patogenů, které stojí za dávnými epidemiemi, říká Schroeder. Jeho vlastní tým plánuje hledat starobylé patogeny na pohřebištích v Karibiku, které se zdají být spojeny s katastrofickými epidemiemi a které vznikly po příchodu Evropanů. „Myšlenka, že některé z nich mohly být způsobeny salmonelou, je nyní jasně pravděpodobná,“ říká.
