Salomoun se stal izraelským králem. Miloval Boha.
Prosil Boha, aby mu pomohl být dobrým králem. Bůh byl rád, že Šalomoun chtěl být spravedlivý. Bůh chtěl Šalomounovi požehnat. Bůh se Šalomouna zeptal, jaké požehnání by si přál. Šalomoun chtěl být moudrý. Bůh byl rád, že se Šalomoun rozhodl být moudrý. Řekl Šalomounovi, aby poslouchal jeho přikázání. Pak bude Šalomoun moudrý.
Šalomoun se stal nejmoudřejším mužem na zemi. Přicházeli za ním lidé z jiných zemí, aby mu kladli otázky. On jim dával moudré odpovědi. Přicházeli za ním králové a královny. Přinášeli mu krásné dary.
Izraelité přicházeli za králem Šalomounem, když potřebovali pomoc. Jednoho dne za ním přišly dvě ženy s chlapečkem. Ženy řekly, že bydlí ve stejném domě. Každá z nich měla dítě, ale jedno z dětí zemřelo. Obě ženy teď chtěly to dítě, které bylo živé. Každá z matek řekla, že je to její dítě. Chtěly, aby jim král Šalomoun řekl, kdo si může dítě nechat.
Šalomoun chtěl zjistit, která žena je matkou dítěte. Měl moudrý plán. Požádal o meč. Řekl sluhovi, aby dítě rozpůlil. Každé ženě by dal polovinu dítěte. Šalomoun skutečně nechtěl nechat dítě rozpůlit. Chtěl vidět, co ženy udělají. Věděl, že matka dítěte nedovolí, aby jejímu synovi ublížili.
Jedna matka řekla Šalomounovi, aby dítě nerozpůlil. Nechtěla, aby se dítěti něco stalo. Měla dítě ráda. Řekla, že si ho může vzít ta druhá žena. Druhá žena řekla Šalomounovi, aby dítě rozpůlil.
Tehdy Šalomoun věděl, kdo si má dítě nechat. Skutečná matka nechtěla, aby se dítěti ublížilo. Šalomoun jí dítě dal. Brzy se všichni Izraelité dozvěděli, co se stalo. Věděli, že Bůh učinil Šalomouna moudrým.
.
