Patricia Lee „Patti“ Smith (narozena 30. prosince 1946) je americká zpěvačka, básnířka a výtvarná umělkyně, která měla velký vliv na newyorské punkrockové hnutí, zejména svým debutovým albem „Horses“ z roku 1975. Byla nazývána „kmotrou punku“ a spojila styl vystupování beatové poezie s tříakordovým rockem. Nejznámější Smithovou písní je „Because the Night“, kterou napsala společně s Brucem Springsteenem a která se v roce 1978 dostala na 13. místo v žebříčku Billboard Hot 100. V roce 2007 byla uvedena do Rock and Rollové síně slávy.
Smith se narodila v Chicagu ve státě Illinois v USA. Její matka Beverly byla jazzová zpěvačka a otec Grant pracoval v továrně společnosti Honeywell. Celé dětství strávila v Deptfordu ve státě New Jersey. Vyrůstala jako dcera matky, která byla svědkyní Jehovovou, a tvrdí, že měla silnou náboženskou výchovu založenou na Bibli, ale v dospívání opustila organizované náboženství, protože měla pocit, že ji příliš omezuje. (V reakci na tuto zkušenost později napsala úvodní verš své coververze písně Them’s Gloria). Po absolvování střední školy v Deptford Township v roce 1964 šla Smithová pracovat do továrny.
V roce 1967 opustila Glassboro State Teachers College (nyní Rowan University) a přestěhovala se do New Yorku. Tam se seznámila s fotografem Robertem Mapplethorpem, když pracovala v knihkupectví s přítelkyní, básnířkou Janet Hamillovou. Mapplethorpovy fotografie se staly obaly LP desek skupiny Patti Smith a zůstali přáteli až do Mapplethorpovy smrti v roce 1989. V roce 1969 odjela se svou sestrou do Paříže a začala se věnovat buskingu a performanci. Když se Smithová vrátila do New Yorku, bydlela s Mapplethorpem v hotelu Chelsea. Oba navštěvovali módní noční kluby Max’s Kansas City a CBGB. V témže roce se Smithová objevila s Waynem Countyem ve hře Jackieho Curtise „Femme Fatale“. Jako členka St. Mark’s Poetry Project strávila počátek 70. let malováním, psaním a vystupováním. V roce 1971 hrála – pouze jeden večer – ve hře Sama Sheparda „Cowboy Mouth“. (V poznámkách k publikované hře se píše o „muži, který vypadá jako kojot, a ženě, která vypadá jako vrána“). Spolupracovala s Allenem Lanierem z Blue Öyster Cult, který nahrál několik písní, na nichž se Smithová podílela, včetně Debbie Denise (podle její básně „In Remembrance of Debbie Denise“), Career of Evil, Fire of Unknown Origin, The Revenge of Vera Gemini a Shooting Shark. V těchto letech psala Smithová také rockovou publicistiku, jejíž část byla publikována v časopise Creem.
V roce 1974 Patti Smithová sama provozovala rockovou hudbu, nejprve s kytaristou a rockovým archivářem Lenny Kayem, později s celou kapelou ve složení Kaye, Ivan Kral na baskytaru, Jay Dee Daugherty na bicí a Richard Sohl, na klavír. Skupina, kterou financoval Robert Mapplethorpe, nahrála v roce 1974 první singl „Hey Joe/Piss Factory“. Na straně A se nacházela verze rockového standardu s přídavkem mluveného slova o uprchlé dědičce Patty Hearstové („Patty Hearstová, stojíš tam před vlajkou Symbionese Liberation Army s roztaženýma nohama, říkal jsem si, jestli jsi to dostávala každou noc od černého revolucionáře a jeho žen…“). Strana B popisuje bezmocný vztek, který Smithová pociťovala při práci na montážní lince v továrně, a spásu, kterou objevila v podobě knihy ukradené v obchodě, Iluminace francouzského básníka 19. století Arthura Rimbauda.
Patti Smith Group podepsala smlouvu s Clivem Davisem z Arista Records a v roce 1975 vyšlo Smithové první album Horses, které uprostřed jistého napětí produkoval John Cale. Album spojilo punk rock a mluvenou poezii a začíná coververzí písně Gloria od Vana Morrisona a Smithovými úvodními slovy: „Ježíš zemřel za něčí hříchy, ale ne za moje.“
S turné Patti Smith Group po Spojených státech a Evropě popularita punku rostla. Syrovější zvuk druhého alba skupiny Radio Ethiopia tento vývoj odrážel. Podstatně méně přístupné než Horses, Radio Ethiopia získalo špatné recenze. Několik písní z něj však obstálo ve zkoušce časem a Smith je dodnes pravidelně hraje na koncertech. Dne 23. ledna 1977, během turné na podporu této desky, Smith nešťastnou náhodou tančil z vysokého pódia v Tampě na Floridě a spadl z výšky 15 metrů do betonové jámy pro orchestr, přičemž si zlomil několik krčních obratlů. Zranění si vyžádalo období odpočinku a intenzivní fyzioterapii, během níž mohla přehodnotit, znovu nabrat energii a přeorganizovat svůj život. Do konce sedmdesátých let vydala Patti Smith Group další dvě alba. Easter (1978) bylo její komerčně nejúspěšnější deskou a obsahovalo singl Because the Night, který napsala společně s Brucem Springsteenem. Album Wave (1979) bylo méně úspěšné, i když písně Frederick a Dancing Barefoot se dočkaly komerčního vysílání.
Před vydáním alba Wave se Smithová, nyní již odloučená od svého dlouholetého partnera Allena Laniera, seznámila s Fredem Sonicem Smithem, bývalým kytaristou detroitské rockové skupiny MC5 a jeho vlastní kapely Sonic’s Rendezvous Band, který stejně jako ona zbožňoval poezii. („Wave“ „Dancing Barefoot“ a „Frederick“ mu byly věnovány.) V té době koloval vtip, že si Freda vzala jen proto, aby si nemusela změnit jméno. Patti a Fred měli syna Jacksona a později dceru Jesse. Po většinu osmdesátých let byla Patti v částečném hudebním důchodu a žila se svou rodinou severně od Detroitu v St Clair Shores ve státě Michigan. V červnu 1988 vydala album Dream Of Life, které obsahovalo píseň People Have the Power. Fred Smith zemřel 4. listopadu 1994. Krátce poté se Patti potýkala s nečekanou smrtí svého bratra Todda a původního klávesisty Richarda Sohla. Když bylo jejímu synovi Jacksonovi 21 let, rozhodla se Smithová přestěhovat zpět do New Yorku. Po dopadu těchto úmrtí ji její přátelé Michael Stipe z R.E.M. a Allen Ginsberg (s nímž se znala od svých prvních let v New Yorku) nabádali, aby se vrátila na turné. V prosinci 1995 absolvovala krátké turné s Bobem Dylanem (zachycené ve Stipeově knize fotografií).
V roce 1996 Smithová ve spolupráci se svými dlouholetými kolegy nahrála strhující album Gone Again, obsahující skladbu About a Boy, poctu Kurtu Cobainovi. Smith byl Cobainovým fanouškem, ale jeho sebevražda ho spíše rozčílila než zarmoutila. V témže roce spolupracovala se Stipem na písni E-Bow the Letter, která se objevila na albu R.E.M. New Adventures in Hi-Fi a kterou s kapelou také živě představila. Po vydání alba Gone Again natočila Patti Smith dvě nová alba: V roce 1997 vydala album Peace and Noise (se singlem 1959 o invazi do Tibetu) a v roce 2000 album Gung Ho (s písněmi o Ho Či Minovi a o Smithově zesnulém otci). V roce 1996 vyšel box set její dosavadní tvorby „The Patti Smith Masters“ a v roce 2002 vyšla kompilace „Land (1975-2002)“ na dvou CD, která obsahuje i nezapomenutelnou coververzi písně When Doves Cry od Prince. V Muzeu Andyho Warhola v Pittsburghu se 28. září 2002 konala Smithové samostatná umělecká výstava „Strange Messenger“.
Dne 27. dubna 2004 vydala Patti Smithová album „Trampin'“, které obsahovalo několik písní o mateřství, částečně jako poctu Smithové matce, která zemřela dva roky předtím. Smithová byla kurátorkou festivalu Meltdown, který se konal 25. června 2005 v Londýně a na jehož předposlední akci zazněla poprvé naživo celá skladba „Horses“. Na místo Olivera Raye nastoupil kytarista Tom Verlaine. Toto živé vystoupení bylo později v roce vydáno pod názvem „Horses/Horses“. V srpnu 2005 Smith uspořádal literární přednášku o básních Arthura Rimbauda a Williama Blakea. Dne 10. července 2005 byl Smith francouzským ministerstvem kultury jmenován komandérem Řádu umění a literatury. Kromě vlivu na rockovou hudbu ministr upozornil také na Smithovo ocenění Arthura Rimbauda. Dne 15. října 2006 vystoupila Patti Smithová v nočním klubu CBGB a svým tříapůlhodinovým turné uzavřela tento hudební podnik na Manhattanu. Na pódium nastoupila v půl desáté večer (EDT) a pro tuto noc (a navždy pro toto místo) skončila pár minut po jedné hodině v noci, kdy zahrála svou píseň Elegie a nakonec přečetla seznam punkrockových hudebníků a zastánců, kteří zemřeli v předchozích letech.
Smithová byla 12. března 2007 uvedena do Rock and rollové síně slávy. Své ocenění věnovala památce svého zesnulého manžela Freda a přednesla klasickou skladbu Gimme Shelter od The Rolling Stones. Jako závěrečné číslo slavnostního ceremoniálu uvedení do Rock and Rollové síně slávy byla použita Smithova skladba „People Have the Power“ pro velký jam celebrit, kterým program vždy končí.
Od 28. března do 22. června 2008 hostila Fondation Cartier pour l’Art Contemporain v Paříži velkou výstavu výtvarného díla Patti Smith „Land 250“, sestavenou z děl vytvořených v letech 1967-2007. Na slavnostním zahájení studia v Rowanu v roce 2008 obdržela Smithová čestný doktorát za svůj přínos populární kultuře. O Smithové byl v roce 2008 natočen dokumentární film „Patti Smith: Sen o životě“. http://www.dreamoflifethemovie.com/
V červnu 2012 vydala Smithová své jedenácté studiové album „Banga“. V rozhovoru pro CBS News Sunday Morning 1. dubna 2012 Smith vysvětlila název alba: „pro ty, kteří jsou zvědaví, můžete zjistit, co je Banga, když si přečtete knihu Mistr a Margarita od Bulgakova“. V knize Mistr a Markétka je Banga Pontský Pilátův pes, který si Pilátovi mohl svobodně stěžovat na hemikránii, která ho mučila. I další písně na albu byly inspirovány literaturou, zejména „April Fool“, inspirovaná Nikolajem Gogolem.
www.pattismith.net
MySpace
.
