Počáteční týdny kojení jsou vyčerpávající, ale pomíjivé

Mé malé sestřičce,

Je ti 6 týdnů a nedokážu si představit, že bys někdy byla jiná, než jsi teď. Jsi kouzelná a já tě bezvýhradně miluji.

Ale upřímně? Jsem vyčerpaná.

Kojení je vyčerpávající – vypadá to, že chceš pořád kojit ve skupinkách. Nemáš ráda, když tě někdo položí – někdy mi usneš na ruce, ale ve chvíli, kdy se tě snažím přenést nebo předat někomu jinému, sebou trhneš a probudíš se.

Ale jsem druhorodička a zkušená kojící veteránka, chcete-li, a vím, že tohle období je pomíjivé. Vím, že jednoho dne mi to všechno bude chybět a budu se divit, jak jsem si mohla zazlívat byť jen vteřinu tohoto společného času.

Bude mi chybět, že mohu cokoli a všechno napravit mlékem. Když jsi dostal očkování, skoro jsi nepípl, protože jsem tě hned po něm mohla nakojit a to tě uklidnilo. Když ti v měsíci věku přeřízli vázání jazyka, vydala jsi obrovský skřek, který byl okamžitě utlumen, když jsem si tě přitáhla k sobě, aby ses znovu naučila kojit.

Bude mi chybět, že jsi tak přenosný. Můžu tě vzít kamkoli a nikdy se nemusím bát, že budeš mít hlad, žízeň nebo smutek, protože máme všechno, co potřebujeme, s sebou – moje prsa na mateřské mléko.

Bude mi chybět záminka, abych se s tebou mohla pořád mazlit. Nevšímat si chaosu v domě kolem mě, když se uklidníš v mém náručí při kojení. Bude mi chybět ten nával euforie, který cítím, když se mi podaří ti pomoci se uvolnit a usnout.

Bude mi chybět pocit tvého drobného těla na mém. Tvá teplá, dokonalá, neposkvrněná kůže na mé dlani, když tě budu držet na hrudi. Bude mi chybět pocit tvé drobné ruky na mé hrudi, místo aby mě škrábala po tváři, tahala za vlasy nebo mi rvala šperky – všechna ta radost přijde později! 😂

Ale i to mi bude brzy chybět. Budou mi chybět nehty na tváři, když budeš kojit. To experimentální, ale nesnesitelné okusování, když se ti prořezávají zoubky.

Jednou budeš k útěše potřebovat víc než jen mateřské mléko. Jednoho dne budu muset nosit svačinu a vodu všude, kam půjdeme. Jednoho dne se budeš v noci zmítat a z nějakého důvodu nebude kojení, které tě uspí, působit tak kouzelně jako teď.

Jednoho dne se naposledy napiješ a já si neuvědomím, že je to naposledy. Možná zkrátím kojení, protože už je pozdě a já se musím připravit do práce. Možná budu netrpělivá nebo budu frustrovaná z toho, že mě koušeš nebo taháš za vlasy. Možná to bude jen normální, neradostná chvilka. Ale druhý den ti nabídnu své prso a ty odmítneš. Další den zase řekneš ne.

A právě tak skončí naše cesta kojení.

Žádná další jednoduchá řešení. Už žádná okamžitá útěcha při očkování. Včera jsem vzala tvou osmnáctiměsíční sestru k lékaři a cítila jsem se bezmocná, když plakala na mé hrudi, na hrudi, od které se sama odkojila den před tvým narozením. Přála jsem si, aby ještě kojila a já ji mohla zbavit bolesti a stresu.

Už žádné kojení na usnutí, kojení kolem ucpaného nosu, kojení v letadle při startu a přistání.

Budu ráda, že rosteš, stejně jako já s tvou sestrou. Budu ráda, že jsi mohl kojit tak dlouho, jak jsi chtěl, a že jsme spolu sdíleli to pouto mezi námi. Ale zatím si budu pamatovat, že budu milovat každé tvé pohupování hlavou nahoru a dolů na tatínkově hrudi, dokud nebude nucen mi tě předat.

Dovol mi vychutnat si váhu tvého spícího těla v ohbí mé paže, po krmení. Dovol mi najít radost v těch hodinách a hodinách, které strávím uvězněná pod tvým kroutícím se tělem, zalitá potem a mlékem, když se mezi přikládáním vrtíš. Ať si všímám krásy ve všem tom nepořádku, nudě a vyčerpání, které ke kojení patří.

Protože jednoho dne to všechno zmizí a já se budu divit, jak mi to mohlo vadit byť jen na okamžik.

Mohlo by se ti také líbit:

• Milý manželi: Jednou nám to všechno bude chybět
• 25 věcí, které chci, aby kojící maminky věděly
• Nová maminka: Je v pořádku říct, že kojení je těžké