Chronologie klíčových událostí
9. století – Založení Kyjevské Rusi, prvního velkého východoslovanského státu. Tradiční líčení, které je mezi historiky předmětem diskusí, připisuje její založení pololegendárnímu vikingskému (či varjažskému) vůdci Olegovi, vládci Novgorodu, který se dále zmocnil Kyjeva, jenž se díky své strategické poloze na Dněpru stal hlavním městem Kyjevské Rusi.
10. století – ustavena dynastie Ruriků a vláda knížete Vladimíra Velikého (ukrajinsky kníže Volodymyr) předznamenává počátek zlatého věku. V roce 988 přijímá pravoslaví a zahajuje konverzi Kyjevské Rusi, čímž udává směr křesťanství na východě.
11. století – Kyjevská Rus dosahuje vrcholu za vlády Jaroslava Moudrého (velkokníže 1019-1054), Kyjev se stává hlavním politickým a kulturním centrem východní Evropy.
Cizí nadvláda
1237-40 – Mongolové napadají ruská knížectví, ničí mnoho měst a ukončují moc Kyjevské Rusi. Tataři, jak se mongolským nájezdníkům začalo říkat, zakládají říši Zlatá horda.
1349-1430 – Polsko a později Rzeczpospolita polsko-litevská postupně anektují většinu území dnešní západní a severní Ukrajiny.
1441 – Krymský chanát se vymaňuje ze Zlaté hordy a dobývá většinu dnešní jižní Ukrajiny.
1596 – Polsko zakládá řeckokatolickou neboli uniatskou církev v unii s Římem, která začíná převládat na západní Ukrajině. Zbytek Ukrajiny zůstává v drtivé většině pravoslavný.
1648-1657- Kozácké povstání proti polské nadvládě zakládá Hetmanát, který je na Ukrajině považován za předchůdce moderního nezávislého státu.
1654 – Perejaslavská smlouva zahajuje proces přeměny Hetmanátu ve vazala Ruska.
1686 – Smlouva o věčném míru mezi Ruskem a Polskem ukončuje 37 let trvající válku s Osmanskou říší na území dnešní Ukrajiny a rozděluje Hetmanát.
1708-09 – Mazepské povstání se pokouší osvobodit východní Hetmanát od ruské nadvlády během vleklé Velké severní války, která tehdy postavila Rusko proti Polsku a Švédsku.
1764 – Rusko ruší východní hejtmanství a zřizuje Maloruskou gubernii jako přechodný útvar do úplné anexe území v roce 1781.
Ruská vláda
1772-1795 – Většina západní Ukrajiny je připojena k Ruské říši prostřednictvím dělení Polska.
1783 – Rusko se zmocňuje jižní Ukrajiny anexí Krymského chanátu.
19. století – Národní kulturní obrození zaznamenává rozvoj ukrajinské literatury, vzdělanosti a historického bádání. Habsburky ovládaná Halič, získaná při dělení Polska, se stává centrem ukrajinské politické a kulturní činnosti, protože Rusko zakazuje používání ukrajinského jazyka na svém území.
Vzestup sovětské moci
1917 – Po rozpadu ruského impéria je v Kyjevě zřízena Rada Ústřední rady.
1918 – Ukrajina vyhlašuje nezávislost. Během následné občanské války soupeří o kontrolu nad částí nebo celou Ukrajinou řada soupeřících vlád.
1921 – vzniká Ukrajinská sovětská socialistická republika, když ruská Rudá armáda dobývá dvě třetiny Ukrajiny. Západní třetina se stává součástí Polska.
20. léta 20. století – Sovětská vláda podporuje ukrajinský jazyk a kulturu v přísných politických mezích, ačkoli tento proces je ve 30. letech 20. století zvrácen.
1932 – Miliony lidí umírají při uměle vyvolaném hladomoru během Stalinovy kolektivizační kampaně, na Ukrajině známé jako holodomor.
1939 – Západní Ukrajina je anektována Sovětským svazem podle podmínek nacisticko-sovětského paktu.
1941 – Ukrajina trpí strašlivou válečnou devastací, když nacisté okupují zemi až do roku 1944.
V boji proti nacistickému Německu umírá více než pět milionů Ukrajinců. Většina z 1,5 milionu ukrajinských Židů je nacisty vyvražděna
1944 – Stalin po falešném obvinění z kolaborace s nacistickým Německem deportuje 200 000 krymských Tatarů na Sibiř a do střední Asie.
1954 – Sovětský vůdce Nikita Chruščov překvapivě předává Krymský poloostrov Ukrajině.
Obranný odpor proti sovětské vládě končí zajetím posledního velitele Ukrajinské povstalecké armády.
1960 – nárůst skrytého odporu proti sovětské vládě, který v roce 1972 vede k represím proti disidentům.
1986 – výbuch reaktoru v černobylské jaderné elektrárně, který vysílá radioaktivní šmouhu po celé Evropě. Je vyvíjeno zoufalé úsilí o uzavření poškozeného reaktoru v obrovském betonovém krytu.
Nezávislost
1991 – Ukrajina vyhlašuje nezávislost po pokusu o puč v Moskvě.
1990 – Po rozpadu Sovětského svazu se na Krym vrací asi 250 000 krymských Tatarů a jejich potomků.
1994 – Prezidentské volby:
1996 – Přijata nová, demokratická ústava a zavedena měna hřivna.
2000 – Černobylská jaderná elektrárna je 14 let po havárii uzavřena. Přímým důsledkem výbuchu zemřelo hodně přes deset tisíc lidí, zdraví dalších milionů bylo postiženo.
2002 březen – výsledkem parlamentních voleb je zavěšení parlamentu. Strany oponující prezidentu Kučmovi tvrdí, že došlo k rozsáhlým volebním podvodům.
2002 květen – Vláda oznamuje rozhodnutí podat formální žádost o vstup do NATO.
Oranžová revoluce
2004 listopad – Vůdce opozice Viktor Juščenko zahajuje masovou protestní kampaň kvůli zmanipulovaným volbám, v nichž zvítězil proruský kandidát Viktor Janukovyč. Nejvyšší soud později výsledky voleb ruší.
2005 prosinec – Viktor Juščenko se po vítězství v opakovaných prosincových volbách stává prezidentem. Vztahy s Ruskem se zhoršují, což vede k častým sporům o dodávky plynu a poplatky za tranzit plynovodů.
2006 červenec – Socialistická strana opouští spojence z Oranžové revoluce a vytváří koalici se Stranou regionů Viktora Janukovyče a komunisty.
2008 říjen – Světová finanční krize vede k poklesu poptávky po oceli, což způsobuje propad ceny jednoho z hlavních vývozních artiklů země. Hodnota ukrajinské měny prudce klesá a investoři se stahují.
Janukovyčův comeback
2010 únor – Viktor Janukovyč je vyhlášen vítězem druhého kola prezidentských voleb.
2010 červen – Parlament odhlasoval vzdání se aspirací na členství v NATO.
2011 říjen – Soud uvěznil bývalou Juliji Tymošenkovou za zneužití moci v souvislosti s plynovou dohodou s Ruskem v roce 2009.
Majdanská revoluce
2013 listopad – Desetitisíce demonstrantů vycházejí do ulic, aby protestovaly proti náhlému rozhodnutí vlády vzdát se plánů na podpis asociační dohody s EU a obviňují z toho ruský nátlak.
2014 únor – Bezpečnostní síly zabily v Kyjevě nejméně 77 protestujících. Prezident Janukovyč prchá do Ruska, moci se ujímá opozice.
2014 březen – Ruské síly anektují Krym, což vyvolává největší roztržku mezi Východem a Západem od dob studené války. USA a Evropská unie uvalují na Rusko stále přísnější sankce.
2014 duben – Proruské ozbrojené skupiny obsazují části Doněcké a Luhanské oblasti na hranicích s Ruskem. Vláda v reakci na to zahajuje vojenskou operaci.
2014 květen – Přední podnikatel Petro Porošenko vítězí v prezidentských volbách na prozápadní platformě.
2014 červenec – Proruské síly sestřelují malajsijské letadlo nad konfliktní zónou na východě Ukrajiny, zahynulo všech 298 lidí na palubě.
2014 září – NATO potvrzuje vstup ruských vojáků a těžké vojenské techniky na východní Ukrajinu.
2014 říjen – Parlamentní volby přinášejí přesvědčivou většinu pro prozápadní strany.
Asociace s Evropskou unií
2015 únor – Německo a Francie na jednáních v Bělorusku zprostředkovávají novou dohodu o Donbasu, jejímž výsledkem je chatrné příměří.
2016 – Ekonomika se po dvou letech zmatků vrací ke křehkému růstu.
2017 červenec – dohoda o přidružení Ukrajiny k Evropské unii je ratifikována všemi signatáři a vstupuje v platnost 1. září.
2018 květen – ruský prezident Putin oficiálně otevírá most spojující jižní Rusko s Krymem, což Ukrajina označuje za nezákonný krok.
2018 říjen – Konstantinopolský ekumenický patriarcha souhlasí s tím, aby Ukrajina zřídila vlastní pravoslavnou církev nezávislou na ruském církevním dohledu.
Prezidenta se ujímá Zelenskyj
2019 duben-červenec – Televizní komik Volodymyr Zelenskyj vítězí ve druhém kole prezidentských voleb nad dosavadním prezidentem Petrem Porošenkem.
V květnu se ujímá úřadu a jeho strana Sluha lidu v červenci vítězí v předčasných parlamentních volbách.
Srpen – Parlament jmenuje premiérem poradce prezidenta Zelenského Oleksije Hončaruka.
Září – Rusko a Ukrajina si vyměňují vězně zajaté po záboru Krymu a intervenci Moskvy v Donbasu.
2019 říjen – Ukrajina se dostává do sporu o impeachment v USA kvůli obvinění prezidenta Trumpa, že se pokouší vyvíjet nátlak na zemi kvůli vyšetřování možného soupeře demokratického prezidenta Joea Bidena.
20. březen – prezident Zelenskyj jmenuje bývalého podnikatele Denise Šmyhala premiérem s mandátem stimulovat oživení průmyslu a zlepšit daňové příjmy.
