Z knihy proroka Izaiáše. 53,2-3
Neměl podobu ani krásu, abychom na něj hleděli, ani krásu, abychom po něm toužili. Byl v opovržení a zavržen od lidí, muž bolestí a znalý zármutku, jako ten, před nímž lidé skrývají tvář, byl v opovržení a nevážili jsme si ho
Z knihy Žalmů. 27,8-9
Řekl jsi: „Hledejte mou tvář!“ (Mt 27,8-9). Mé srdce ti říká: „Tvou tvář, Pane, hledám“. Neskrývej přede mnou svou tvář. Neodvracej svého služebníka v hněvu, ty, který jsi mi byl pomocí. Nezavrhuj mě, neopouštěj mě, Bože mé spásy.“
MEDITACE
„Tvou tvář, Pane, hledám. Neskrývej přede mnou svou tvář“ (Ž 27,8-9). Veronika – v řecké tradici Bernika – ztělesňuje univerzální touhu zbožných mužů a žen Starého zákona, touhu všech věřících spatřit Boží tvář. Na Ježíšově křížové cestě však zpočátku neudělala nic víc než projev ženské laskavosti: podala Ježíšovi plátno na tvář. Nenechala se odradit brutalitou vojáků ani strachem, který zachvátil učedníky. Je obrazem oné dobré ženy, která uprostřed zmatku a zděšení projevuje odvahu zrozenou z dobroty a nenechá se zmást. „Blahoslavení čistého srdce,“ řekl Pán ve svém horském kázání, „neboť oni uvidí Boha“ (Mt 5,8). Veronika zprvu viděla jen zkoprnělou a bolestí naplněnou tvář. Její skutek lásky jí však vtiskl do srdce pravý Ježíšův obraz: na jeho lidské tváři, zkrvavené a pohmožděné, viděla Boží tvář a jeho dobrotu, která nás provází i v nejhlubších bolestech. Pouze srdcem můžeme vidět Ježíše. Jedině láska nás očišťuje a dává nám schopnost vidět. Jedině láska nám umožňuje poznat Boha, který je láska sama.
Modlitba
Pane, dej nám neklidná srdce, srdce, která hledají tvou tvář. Chraň nás před slepotou srdce, které vidí jen povrch věcí. Dej nám prostotu a čistotu, které nám umožní rozpoznat tvou přítomnost ve světě. Když nejsme schopni vykonat velké věci, dej nám odvahu, která se rodí z pokory a dobroty. Vtiskni svou tvář do našich srdcí. Dej, ať se s tebou setkáváme na cestě a ukazujeme tvůj obraz světu.
.
