Náhodné neboli „namátkové“ testování na drogy je silným odrazujícím prostředkem pro uživatele drog, protože se provádí neohlášeně. Pomocí náhodného výběru (např. počítačového) zaměstnavatel vybere jednu nebo více osob ze všech zaměstnanců zařazených do programu zaměstnavatele pro testování na přítomnost drog na pracovišti. Použitím procesu náhodného výběru zaměstnavatelé zajišťují, že nedochází k předpojatosti a že všichni zaměstnanci mají stejnou šanci být vybráni, a to i ti, kteří byli nedávno testováni na drogy. Náhodné testování na drogy může být při odhalování a odrazování od užívání drog účinnější než testování před nástupem do zaměstnání, protože zaměstnanci nevědí, kdy mohou být k testování vybráni.
Míra pozitivity
Výsledky průzkumu Quest Diagnostics Drug Testing Index™ (DTI) z roku 2014 ukazují, že podobně jako u testování před nástupem do zaměstnání je míra pozitivity náhodných testů na drogy v moči obecně v USA vyšší.USA (5,7 %) než u federálně pověřených zaměstnanců (1,5 %).
Prevalence testování
Data shromážděná z Indexu testování drog ukazují, že náhodné testování na drogy je druhým nejčastějším důvodem pro testování na drogy – hned po testování před nástupem do zaměstnání. Namátkovému testování na drogy jsou povinni se podrobit pracovníci citliví na bezpečnost, mezi něž patří piloti, řidiči autobusů a nákladních automobilů, a pracovníci v jaderných elektrárnách, a to na základě nařízení amerického ministerstva dopravy (DOT), respektive jaderné regulační komise (NRC). Není proto překvapivé, že v roce 2014 tvořilo namátkové testování 43,3 % federálně nařízených drogových testů a 15,5 % testů u všech zaměstnanců v USA. Zajímavé je, že u obecné pracovní síly v USA je míra pozitivity náhodných testů vyšší než u testů před nástupem do zaměstnání, zatímco u federálně nařízených pracovníků citlivých na bezpečnost je pozitivita náhodných testů nižší než u testů před nástupem do zaměstnání. To lze částečně přičíst vyšší míře náhodných testů u federálně pověřených pracovníků. Většina zaměstnavatelů v soukromém sektoru se rozhoduje neprovádět namátkové testování na drogy navzdory jeho zamýšlenému využití k udržení pracoviště bez drog a k odrazení od jejich užívání mezi stávajícími zaměstnanci. Možná je to kvůli dodatečným nákladům, administrativním požadavkům nebo kvůli názoru, že to může snížit morálku zaměstnanců. Kromě toho je laboratorní testování moči před nástupem do zaměstnání povoleno ve všech 50 státech USA, některá města a státy namátkové testování drog omezují nebo zakazují.
Typy vzorků
Moč je jediným typem vzorku povoleným pro federálně nařízené programy testování drog bez ohledu na důvod testování. Zaměstnavatelé v USA obecně mají možnost použít pro náhodné testování na drogy jakýkoli typ vzorku. S využitím údajů z DTI z roku 2014 u obecné pracovní síly v USA byly míry pozitivity náhodných testů na drogy u jednotlivých typů vzorků následující:
- Urin – 5,7 %
- Ústní tekutina – 9,5 %
- Vlasy – 10,7 %
Míry pozitivity náhodných testů na drogy v této populaci jsou vyšší než míry pozitivity před nástupem do zaměstnání u všech tří typů vzorků. Tato odchylka může svědčit o schopnosti dárce přestat užívat drogy na dostatečně dlouhou dobu, aby prošel testem před nástupem do zaměstnání, což mu umožnilo přijetí do zaměstnání a obnovení užívání drog, jen aby byl test pozitivní při náhodném screeningu, na který se nemohl „připravit“.‘
Závěrem
Podle našeho názoru nejlepší programy testování na drogy, tedy ty, jejichž cílem je vytvořit a udržet pracoviště bez drog, tak činí kombinací různých typů vzorků (moč, ústní tekutina, vlasy) a důvodů testování (před nástupem do zaměstnání, namátkové atd.). Každý typ vzorku a důvod testování má své silné stránky a nejvhodnější použití jak pro odhalování, tak pro odrazování od užívání drog.
Náhodné testování na drogy funguje nejlépe v kombinaci s programem testování před nástupem do zaměstnání, jehož cílem je zabránit tomu, aby byli uživatelé drog vůbec přijati do zaměstnání. Oba důvody testování by měly být zahrnuty ve firemní politice testování zaměstnanců na drogy a v přiměřené míře by měly být otevřeně sdělovány uchazečům a zaměstnancům – protože už samotné zavedení programu je účinným prostředkem odrazování od užívání drog.
Stejně jako u testování drog před nástupem do zaměstnání je každý ze tří typů vzorků vhodný pro náhodné testování v závislosti na firemních cílech, politice a rozpočtu. Náhodné testování na drogy je také účinné při screeningu populace zaměstnanců na užívání drog – při srovnání náhodného testování s testováním před nástupem do zaměstnání vykazovaly všechny tři typy vzorků vyšší míru pozitivity při náhodném testování na drogy.
Další informace o testování na drogy naleznete na našich webových stránkách.
Zaměstnavatelé navrhují programy pro pracoviště bez drog, aby chránili své organizace před nepříznivými dopady zneužívání drog a podporovali produktivitu, zdraví a bezpečnost. Každý typ a metoda testování na drogy má své silné stránky a zaměstnavatelé si musí vybrat, který z nich bude pro jejich organizaci nejvhodnější. Tento seriál blogů se zabývá různými důvody pro testování na drogy, četností každého z nich a konkrétními výhodami a nevýhodami, které každý z nich poskytuje. přečtěte si úvodní příspěvek a dozvíte se více o tomto seriálu.
