Doba čtení: 7 minut
Pokud jste četli můj poslední (a první) příspěvek, víte, že se s mými kočkami chystáme na velký krok: přechod na život v dodávce. A abychom to mohli udělat, musíme nejprve projet několik zemí.
No, kočky jsem měla celý život, ale cestování s jednou z nich je něco jiného. Natož se dvěma.
Již dříve jsem je obě vezl v autě na malé cesty k veterináři a nedopadlo to dobře. Zatímco Milu byla vždycky spíš jemná, protože to má v povaze, Simba je obvykle hlasitá AF a udělá všechno pro to, abyste se cítili provinile. Třeba mlátit hlavou o stěnu přepravky a drápat do všeho, co mu přijde pod ruku (nápověda: řadicí páka).
V polovině května pojedeme autem až do Španělska, což by měla být čtrnáctihodinová cesta autem, ale nevyhnutelně se změní na mnohem delší, protože všichni potřebujeme čůrat, jíst a spát.
Takhle bude vypadat náš itinerář:
Jakmile dojedeme až do Rodellaru – známého španělského horolezeckého cíle -, setkáme se s Filou s jeho dodávkou.
Plán je takový, že dodávku necháme co nejdéle na jednom místě, zaparkujeme ji někde na samotě a daleko od silnic a s mým autem budeme dělat menší výlety. Kočky tak budou mít čas a prostor zvyknout si na okolí a mít klidné místo, kterému budou říkat domov.
Abych se tam dostala a aby to bylo bezpečné pro kočky i pro mě, přivádím se k šílenství, abych našla chytré a bezpečné řešení pro naši cestu autem. Tady je to, co jsem našla, vyzkoušela, ponechala a zavrhla.
ZJISTIT, ABY SI KOČKA OBLÍBILA VAŠE AUTO:
Vyzkoušela jsem několik věcí a triků, ale musím říct, že mám štěstí – obě moje kočky jsou velmi venkovní (možná až moc) a standardně rády zkoumají věci.
Vždy, když přijdu domů a ony jsou venku, což se většinou stává, pokud je slunečný den, už z dálky poznají motor mého auta a běží ke mně.
Zaparkuji a počkám pár minut se staženými okny, a oni nevyhnutelně vyskočí a proskočí oknem. Tedy, Miluška to dělá. Simba je příliš nemotorný a když se o to jednou pokusil, rozbil si obličej o okno.
Zkoušel jsem je vzít na projížďku kolem bloku z přepravek a byli mnohem spokojenější a uvolněnější (tak nějak). V autě jsou tak uvolnění, že se se mnou občas poflakují v kufru. Disclaimer: Obecně nemám ve zvyku vysedávat v kufru auta, ale zkusila jsem kočky nalákat dovnitř, a tak se stalo.
View this post on InstagramMilu se seznamuje s autem ?
Pokud nemáte takové štěstí jako já, můžete své kočky vzít na několik krátkých výletů po okolí, aby si zvykly na pohyb auta, a pokaždé je odměnit pamlskem, aby si auto spojily s příjemným okamžikem.
Další věc, kterou můžete udělat, je vedle umístění jejich deky nebo ručníků v autě – použít sprej Feliway. Viděla jsem to v akci u táty s jeho dvěma novými kočičkami – tento sprej dělá to, že uvolňuje chemickou látku, kterou kočky vylučují žlázami na obličeji, když se cítí klidné. Údajně jim to pomáhá cítit se klidně, takže by to mohlo stát za zkoušku.
JAK NASTAVIT NAŠE AUTO NA DÁLKOVOU CESTU S NAŠIMI KOČKAMI
V žádném případě ve vesmíru nebudu strkat kočky do jejich malých přepravek na více než 20 hodin. Zaprvé nechci, aby jejich umění atrofovalo. Za druhé, troufám si strávit tolik času se dvěma šelmami, které řvou z plných plic a dožadují se vypuštění.“
První nápad, který mě napadl, bylo oddělit přední sedadla od zadních, aby se mohly pohodlně pohybovat, připoutané k sedadlu vodítkem z bezpečnostních důvodů.
Můj vůz je Hyundai i30, což znamená, že je v něm dost místa na to, abych do kufru strčil nějaké
tašky a udělal kočkám prostor pro toulání na zadních sedadlech.
Vzhledem k tomu, že autem vezu doslova všechno, co mám, přes několik zemí – včetně veškerého vybavení pro snowboarding, horolezectví, bouldering a vzdálenou kancelář plus věci pro kočky -, budu se snažit, aby auto bylo co nejprázdnější, a na přepravu kufrů a oblečení do cílové destinace použiji www.sendmybag.com.
Samozřejmě nemohu kočkám dovolit, aby se dostaly na sedadla řidiče. Poslední věc, kterou potřebuji nebo chci, je, abychom způsobili nehodu, protože se chlupáč rozhodl, že by měl prozkoumat prostor kolem pedálů.
Provedl jsem první pokus se sítí z železářství, ale nebyla dost pevná a jeden z nich mohl snadno vylézt a proskočit.
Dále jsem navštívil zverimex a prozkoumal všechny – chci říct VŠECHNY – možnosti s nebohým prodavačem, který po dopoledni stráveném montováním věcí do a z mého auta teď nejspíš nenávidí mě i svou práci.
- Průhledné plexisklo
Plexisklo. Tohle vypadalo elegantně. Všechno jsem viděl a měl jsem přehled o chmýřích. Ale zatímco plexisklo na kartonové krabici vykreslovalo idylický obrázek klidného domácího mazlíčka sedícího vzadu a bezpečného prostředí v autě, skutečné plexisklo byl kus šrotu.
Možná jen neměli správný model pro moje auto, ale bylo příliš malé a všude byly díry. Po stranách i mezi sedadly. K zablokování prostoru mezi sedadly bys mohl použít tuhle ochrannou síť.
Však bys měl pořád volný prostor mezi okny a sedadly a nejsem si jistý, jak bys to elegantně vyřešil. Pokud se nemůžete stoprocentně spolehnout, že se vaše kočka nepokusí vlézt na přední sedadla a stáhnout okna, aby se nadýchala čerstvého vzduchu, tuto možnost bych nedoporučoval. - Pevná síťka pro psy
Existuje mnoho modelů, ale u většiny mi vadilo, že jsou určeny k připevnění na zadní sedadla. To znamená, že byste museli nechat kočky v kufru a pytle dát na zadní sedadla. To se nestane.
Jestliže byste však o něčem takovém uvažovali, z modelů, které jsem viděl a vyzkoušel, vychází tento jako vítěz. Nechává nejméně místa mezi sedadly a okny a stropem, což znamená, že se nemusíte tolik snažit zakrýt případné díry po kočkách v autě. - Velký, huňatý přepravník
Tento měl být asi od začátku mou první volbou, ale neodsuzujte holku za to, že sní o tom, že svým kočkám dopřeje trochu svobody.
Tady jsem to asi trochu přehnala a pořídila si největší velikost ze všech, ale nelituji toho. Moje úvaha byla následující: musí být dostatečně velký, aby se do něj dala strčit jejich oblíbená deka, jejich pelíšek a pro jistotu i stelivo, protože nikdo nemá rád zápach kočičí moči v autě.
Nejdůležitější je, že je skládací, takže ho můžu snadno vzít do auta a z auta. Před naší cestou jsem ho umístila do svého bytu, aby se s ním mohly seznámit. Milů už ji miluje, se Simbou to bude trochu těžší (jako obvykle). - Také díky síťce se mi snadno dívá do zadní části a můžu mít kočky na očích. Po celou dobu cesty mají pohodlí a nemají šanci něčím prolézt a utéct, takže je to celé bezpečnější.
Je to také hezčí než hliníková nebo kovová bouda a nevypadá to ani nepůsobí jako kočičí vězení. 10 z 10. Jděte do toho. Vaše uši vám poděkují.
KDYŽ MUSÍME PŘESTAT
V určitém okamžiku budeme muset zastavit, abychom se vyčůrali, vyspali a najedli. Za tímto účelem jsem je začal (a mírně neúspěšně) cvičit na vodítku. Podrobněji se o tom rozepíšu, až se mi podaří dosáhnout nějakých hmatatelných výsledků. V této fázi se zdá, že je (čti: Simbu) zajímají jen pamlsky. Mezitím se dozvíte, co jsem se zatím naučil.
První úkol:
Věřte mi, že jsem vyzkoušel všechno, co bylo na trhu. Můj upřímný názor:
Z nějakého důvodu jsou postroje pro kočky obecně na nic. A to pořádně. Možná, že vaše kočka bude T postroj milovat, ale Milu to otravuje a mně se to taky nelíbí.
Myslela jsem si, že postroje, jako jsou ty od Puppie, budou příliš objemné, ale ukázalo se, že jsou perfektní. Měkká tkanina, pohodlné a taky elegantní. Simba je miluje. Tedy ne úplně, ale ani ho nesnáší. Je nastavitelný a snadno ho donutíte nosit. co se týče vodítka, dávám přednost zatahovacím modelům, jako je tento. Prostě se cítím bezpečněji a líbí se mi, že jim mohu dát více vodítka, aby mohli prozkoumat trochu dál, pokud je to možné.
DŮLEŽITÁ AKTUALIZACE: podívejte se na tento příspěvek, kde najdete aktualizovanou recenzi vodítek a postrojů.
PEE, POO & FOOD
Četla jsem, že hodně lidí navrhuje, abyste kočky před tím, než se s nimi vydáte na cestu autem, nechali tak trochu vyhladovět, abyste zabránili jejich zvracení a čůrání/kakání kolem.
Ačkoli nejsem odborník (zatím!), taky vím, že Simba by mi nejspíš usekl hlavu a s chutí ji snědl, kdybych se ho někdy pokusila vyhladovět.
Proto mám v plánu dělat během cesty malé přestávky na jídlo/vodu a nechat ve velkém přepravníku přenosnou kočičí misku, aby ji mohly používat, jak se jim zachce.
Simba se jednou vyčůral do malého přepravníku a řeknu vám, že to je zážitek, který bych nerad opakoval.
Co se týče jídla, koupil jsem také (a v několika případech použil) přenosné misky odolné proti rozlití. Jsou opravdu skvělé.
PŘÍŠTÍ PŘÍBĚHY…
V dalším příspěvku na blogu se budu zabývat sledováním GPS, prevencí proti klíšťatům a jiným nepříjemným věcem a obecnou bezpečností v přírodě. Tak zatím!
