Víte, jaký je rozdíl mezi bohatstvím a bohatstvím?

Pan Housel, 36 let, je blogger a rizikový kapitalista, který krásně a moudře píše o ústřední pravdě: Peníze nejsou primárně uchovatelem hodnoty. Peníze jsou kanálem emocí a ega, nesou naděje i obavy, sny i zlomené srdce, sebedůvěru i překvapení, závist i lítost.

Pan Housel začíná šokující anekdotou, které byl sám svědkem: Technologický multimilionář předal hotelovému sluhovi tisíce dolarů v hotovosti, aby si šel koupit hrst zlatých mincí do nedalekého klenotnictví. Manažer pak mince v hodnotě asi 1 000 dolarů za kus házel jednu po druhé do Tichého oceánu a přeskakoval je po vodě jako placaté kameny, „jen tak pro zábavu“.

Pro tohoto muže byly peníze hračkou. (Později přišel na mizinu, píše pan Housel.) Pro Ronalda Reada však peníze znamenaly možnost. Pan Read strávil desítky let čerpáním benzinu a prací údržbáře v Brattleboro ve státě Vt. Poté, co v roce 2014 ve věku 92 let zemřel, mohl jeho majetek věnovat více než 6 milionů dolarů místním charitativním organizacím – protože se uskromnil a každý volný cent vložil do akcií, které držel desítky let.

Jak, ptá se pan Housel, je to možné? Housel, dokázal údržbář „bez vysokoškolského titulu, bez vzdělání, bez zázemí, bez formálních zkušeností a bez konexí masivně překonat“ mnoho profesionálních investorů?

Investování není test IQ, je to zkouška charakteru. Na rozdíl od muže, který házel mince do moře, mohl pan Read odložit uspokojení a neměl potřebu utrácet ve velkém, aby si ostatní nemysleli, že je malý. Z takových staromódních ctností lze vybudovat velké bohatství.

Pan Housel analyzuje dva z největších burzovních vítězů posledních několika desetiletí a uvádí, že společnost Netflix Inc. v letech 2002 až 2018 vydělala více než 35 000 %. Společnost Monster Beverage Corp. získala od roku 1995 do roku 2018 více než 300 000 %.

Přesto na této cestě mnoho investorů skončilo; každá akcie strávila nejméně 94 % času obchodováním pod svými předchozími historickými maximy.

Investoři považují takovou volatilitu za jakousi „pokutu“ za to, že udělali chybu, říká pan Housel. Místo toho by ji měli považovat za „poplatek“, nevyhnutelné náklady na účast. Nikdy nevíte, jak velký poplatek to bude a kdy ho zaplatíte, ale trpělivost ho může učinit snesitelným.

Pan Housel má talent dívat se na stejnou věc jako všichni ostatní a vidět něco jiného. Většina investorů považuje Warrena Buffetta za člověka, který zúročil brilantní analýzu, tvrdou práci a rozsáhlé kontakty v jeden z nejlepších výsledků ve finanční historii. Pan Housel si však všímá, že pan Buffett získal nejméně 95 % svého bohatství po 65. roce života. (Předsedovi představenstva společnosti Berkshire Hathaway Inc. bude koncem tohoto měsíce 90 let.)

Kdyby pan Buffett dosahoval svých světových výnosů pouze 30 let, a ne mnohem déle, měl by o 99,9 % nižší hodnotu, poznamenává pan Housel. „Skutečným klíčem k jeho úspěchu je to, že byl fenomenálním investorem po tři čtvrtě století,“ píše o panu Buffettovi. „Jeho dovedností je investování, ale jeho tajemstvím je čas.“

Takže pan Buffett – tradičně považovaný za největší žijící příklad investiční dovednosti – je také důkazem síly štěstí a dlouhověkosti.

V podobném duchu kniha „Psychologie peněz“ tvrdí, že největším faktorem určujícím dlouhodobé výnosy je často to, kdy jste se narodili. Po zohlednění inflace lidé narození v roce 1950 nevydělali na akciovém trhu mezi 13. a 30. rokem v podstatě nic, ukazuje pan Housel. Ti, kteří se narodili v roce 1970, vydělali na akciích ve svých formativních letech zhruba devětkrát více. Ti, kteří se narodili v roce 2000? Ti možná budou muset spořit mnohem více než jejich rodiče.

Kniha samozřejmě není dokonalá. Pan Housel popisuje, jak vznikají finanční bubliny, a říká, že investice se nafouknou daleko za základní hodnotu, když trh ovládnou krátkodobí obchodníci. To není celý příběh; nejnadšenější kupci v tržních bublinách často věří, že zůstanou, aby ve vzdálené budoucnosti získali ještě větší výnosy. Bubliny vznikají, když chytlavé příběhy a lidská potřeba napodobování a konformity promění investování ve společenský imperativ.

Pan Housel vyzývá investory, aby se zamysleli nad tím, k čemu jsou peníze a bohatství. Uvádí zásadní rozdíl mezi tím být bohatý (mít vysoký současný příjem) a být bohatý (mít svobodu rozhodnout se neutrácet peníze).

Mnoho bohatých lidí není bohatých, tvrdí pan Housel, protože cítí potřebu utrácet hodně peněz, aby ostatním ukázali, jak jsou bohatí. Optimální výši úspor definuje jako „rozdíl mezi vaším egem a vašimi příjmy“. Bohatství spočívá v tom, že se méně staráte o to, co si o vás myslí ostatní, a více využíváte své peníze k tomu, abyste měli kontrolu nad tím, jak trávíte svůj čas.

Píše: „Možnost dělat si, co chcete, kdy chcete, s kým chcete, tak dlouho, jak chcete, přináší nejvyšší dividendu, která ve financích existuje.“