Další snímky odvrácené strany Měsíce pořídila sovětská sonda Zond 3 až o šest let později v roce 1965. Tato mise pořídila snímky s mnohem vyšším rozlišením a odhalila rozsáhlé řetězce kráterů a polokouli, která vypadala zcela jinak než blízká strana Měsíce.
První podrobné mapování odvrácené strany Měsíce pak podnikl americký program Lunar Orbiter, ale teprve v roce 1968 byla odvrácená strana poprvé spatřena přímo lidskýma očima, a to při misi Apollo 8.
Jim Lovell byl jedním z astronautů na palubě Apolla 8 a vypráví, jaké to bylo zažít tento kus historie:
„Vstoupili jsme na oběžnou dráhu Měsíce na temné straně a Měsíc, nikde vidět. Jak jsme pokračovali na oběžné dráze, začaly úlomky slunečního světla osvětlovat vrcholky kráterů jen 60 mil pod námi. Konečně se odvrácená strana koupala ve slunečním světle a my jsme mlčky zírali, jak se pod námi pomalu míhají prastaré krátery na odvrácené straně. Pozoroval jsem naživo tu část Měsíce, která byla před člověkem skryta miliony let.“
První úspěšné měkké přistání na odvrácené straně Měsíce uskutečnila na začátku roku 2019 mise Čchang-e 4 Čínského národního vesmírného úřadu. Tato mise odebrala vzorky k určení stáří a složení povrchu na dně pánve South Pole-Aitken.
Tento 13 km hluboký kráter vznikl v důsledku impaktu, který byl pravděpodobně dostatečně velký na to, aby obnažil hlubokou měsíční kůru a část plášťového materiálu, což dává neuvěřitelnou příležitost dozvědět se více o vnitřní struktuře a původu Měsíce. Mise Chang’e 4 je součástí širšího mezinárodního záměru vybudovat v blízkosti jižního pólu Měsíce lidskou kolonii. Jižní pól byl vybrán jako nejvhodnější místo, protože se zde nachází vodní led, který je kritickým zdrojem pro jakýkoli dlouhodobý lidský průzkum. Jižní pól si jako budoucí místo přistání vybrala také NASA.
Chcete-li se dozvědět více, podívejte se na náš blog: Proč se vrátit na Měsíc?
