PMC

Abdominální epilepsie je neobvyklá příčina recidivujících bolestí břicha.1,2 Je charakterizována paroxystickými epizodami bolestí břicha, různorodými břišními obtížemi, určitými abnormalitami EEG a příznivou reakcí na zavedení léků proti epilepsii.1

Popisujeme čtyři pacienty s recidivujícími bolestmi břicha, bez zjevných přidružených příznaků naznačujících abnormality centrálního nervového systému, ale každý z nich měl definitivní EEG abnormality a nápadnou odpověď na antikonvulzivní léky.

Patnáctiletý chlapec se posledních 12 let prezentoval s recidivujícími epizodami bolestí břicha a zvracením. Bolesti byly lokalizovány v oblasti epigastria a jejich trvání se pohybovalo od 30 min do 1 h. Paroxysmy měly náhlý začátek a spontánně odeznívaly. Epizody se objevovaly každé 3-4 měsíce a byly provázeny letargií.

Při vyšetření gastrointestinální baryové studie byly zjištěny znaky svědčící pro duodenální inversus.

Při provedení explorativní laparotomie bylo zjištěno, že kromě malrotace střeva měl pacient také mnohočetné vrozené pruhy s adhezemi. Byla provedena gastrojejunostomie a adheziolýza.

Při pooperačním sledování se u pacienta opět objevily příznaky bolesti břicha a zvracení.

Bylo provedeno CT vyšetření mozku, které bylo normální. EEG záznam však prokázal pravostranný temporální fokální záchvatový výboj s generalizací, s difuzní kortikální dysfunkcí v podobě zpomalení (obr. 11). Byla provedena magnetická rezonance mozku, která byla shledána normální.

Pacient zahájil léčbu oxkarbazepinem a zůstal asymptomatický po dobu 6 měsíců. Opět u něj došlo k recidivě příznaků. S pochybnostmi o jeho dodržování léčebného režimu byla vyšetřena sérová hladina oxkarbazepinu a bylo zjištěno, že je subterapeutická. Bylo provedeno opakované EEG, které prokázalo výbuchy difuzních paroxyzmálních akutních vln (obr. 22).). Znovu zahájil léčbu oxkarbazepinem a následně jeho příznaky ustoupily.

Během posledních 18 měsíců sledování zůstal asymptomatický, pravidelně dostával léky.

Třináctiletá dívka se posledních 8 let prezentovala opakovanými bolestmi břicha. Bolesti byly převážně periumbilikální distribuce, kolikovitého a paroxysmálního charakteru, nevyzařovaly a neměly zjevný vztah k jídlu. Každá epizoda bolesti trvala 10-30 min se spontánním ústupem příznaků a opakovala se 4-5krát za měsíc. V anamnéze nebylo žádné přidružené zvracení, bolest hlavy nebo křeče.

Krevní rozbory byly v normě. Ultrazvukové vyšetření břicha a BMFT byly normální. CT mozku prokázalo mírnou ventrikulomegalii. Magnetická rezonance mozku rovněž neodhalila žádné strukturální anomálie. EEG záznam ukázal generalizované hrotové a vlnové výboje (obr. 33).

Pacientka zahájila léčbu oxkarbazepinem a posledních 20 měsíců byla asymptomatická.

Padesátiletý muž se dostavil s anamnézou intermitentního břišního dyskomfortu spojeného s opakovanými epizodami zvracení za posledních 15 let. K paroxyzmům docházelo 3-4krát za rok a nebyly spojeny s bolestí hlavy ani křečemi.

Podstoupil vyčerpávající vyšetření (včetně kompletního krevního obrazu, vyšetření stolice na přítomnost vajíček a parazitů, ultrazvuku břicha a endoskopie horní a dolní části gastrointestinálního traktu). Nebyly však zjištěny žádné abnormality.

Podstoupil EEG vyšetření během typického paroxysmu, které odhalilo levostrannou temporální dysrytmii ve formě zpomalení (obr. 44).). Podstoupil také vyšetření magnetickou rezonancí, které bylo normální. Léčbu oxkarbazepinem zvládal velmi dobře. V posledních 14 měsících sledování byl asymptomatický.

Posledních 15 let se 52letá žena prezentovala s paroxyzmální bolestí hlavy, která se objevovala 1-2krát týdně a byla spojena se zvracením. Po paroxyzmech následoval zvýšený spánek. Stěžovala si také na neurčitý břišní diskomfort, který se objevoval intermitentně.

Periferní krevní obraz, rozbor moči, ultrazvukové vyšetření břicha, jaterní a renální funkční testy, sérová amyláza a bodový test moči na porfyrii byly v normě. Gastrointestinální baryová a endoskopická vyšetření byla rovněž normální. CT vyšetření mozku rovněž neodhalilo žádnou anomálii.

Byla stanovena předběžná diagnóza migrény a zahájena léčba tab Ergotamin, ale příznaky přetrvávaly.

Léčebný režim byl změněn a byla léčena tab Flunarizin, ale nebylo zaznamenáno žádné zlepšení.

Bylo provedeno EEG, které ukázalo pravostranný frontální fokální výboj s generalizací (obr. 55).

Pacientka byla léčena tab Oxcarbazepin a po dobu 23 měsíců sledování zůstala asymptomatická.

Abdominální epilepsie je neobvyklý syndrom, při kterém jsou gastrointestinální obtíže důsledkem záchvatové aktivity. Je charakterizován (1) jinak nevysvětlitelnými, záchvatovitými gastrointestinálními obtížemi; (2) příznaky poruchy centrálního nervového systému; (3) abnormálním EEG s nálezem specifickým pro záchvatovou poruchu a (4) zlepšením při užívání antikonvulziv.3

Přehled historie tohoto syndromu přinesl 36 případů hlášených v anglické literatuře za posledních 34 let.3

Břišní epilepsie je dobře zdokumentována u dětí, pacientů, ale u dospělých je rozpoznána jen zřídka.4 Nedostatek zpráv u dospělých může být způsoben nedostatečným rozpoznáním tohoto syndromu u dospělých.

Variabilita klinického obrazu u břišní epilepsie ukazuje na spektrum gastrointestinálních i CNS projevů. Gastrointestinální projevy zahrnují všechny následující projevy nebo jejich kombinaci: opakující se bolesti břicha, nevolnost, zvracení, nadýmání a průjem. Byla hlášena podobná rozmanitost projevů CNS, která zahrnuje zmatenost, únavu, bolesti hlavy, závratě a synkopu. V našem souboru jsme zjistili, že nejčastějšími průvodními příznaky byly záchvatovité bolesti břicha a zvracení. Projevy CNS u našich pacientů byly nenápadné, pouze u jednoho pacienta byla dominantním příznakem bolest hlavy.4

Ačkoli se její břišní příznaky mohou podobat příznakům syndromu dráždivého tračníku, lze břišní epilepsii od tohoto onemocnění odlišit přítomností změněného vědomí během některé z epizod, tendencí k únavě po epizodě a abnormálním EEG.5 Všichni naši pacienti, měli příznaky naznačující funkční bolest břicha, ale s jednoznačnými změnami EEG.

U pacientů s břišními příznaky a bolestí hlavy je často obtížné odlišit břišní migrénu od břišní epilepsie, protože se příznaky překrývají. EEG je jednoduché a neinvazivní vyšetření, které může být užitečné pro odlišení těchto dvou entit, protože pacienti s břišní epilepsií mají obvykle specifické abnormality EEG, zejména záchvatové poruchy temporálního laloku.4

Předchozí zprávy1,4 naznačují, že nejčastějším nálezem při záznamu EEG u pacientů s břišní epilepsií je výbuch ostrých vln a/nebo hrotů z jedné nebo obou temporálních oblastí. V našem souboru měli dva pacienti specifické EKG abnormality záchvatové poruchy temporálního laloku, zatímco jeden měl EEG záznam, který vykazoval generalizované výboje hrotů a vln, a druhý měl EEG záznam, který vykazoval pravé frontální fokální výboje s generalizací.

Trvalá odpověď na antikonvulziva byla přijata jako jedno z kritérií pro diagnózu pacientů s břišní epilepsií.4 Neexistují však žádná doporučení ohledně výběru antikonvulziv, která mají být použita. V našem souboru byli všichni pacienti léčeni oxkarbazepinem. U těchto pacientů byly příznaky během průměrně 18 měsíců sledování (rozmezí 14-23 měsíců) dobře kontrolovány a nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Pouze u jednoho pacienta došlo k recidivě příznaků z důvodu nedodržování léčebného režimu.

Navrhujeme, aby u pacientů s paroxyzmy bolestí břicha, nevolností a zvracením s projevy CNS nebo bez nich byla zvážena možnost břišní epilepsie po vyloučení běžnějších etiologií prezentovaných obtíží. Vyšetření u těchto pacientů by mělo pokračovat vyšetřením EEG. Léčba se obvykle zahajuje antikonvulzivy; účinným antikonvulzivem u tohoto syndromu je oxkarbazepin

.