Věda > Chemie > Prvky třetí řady > Kovový charakter prvků třetí řady
V tomto článku se budeme zabývat trendem kovového charakteru prvků třetí řady.
Kovový charakter:
Tendence atomu ztrácet elektrony za vzniku kladně nabitého iontu se nazývá jeho kovový charakter nebo elektropozitivní charakter. Kovy obvykle vykazují lesk a jsou dobrými vodiči tepla a elektřiny.
Nokovový charakter:
Tendence atomu získávat elektrony za vzniku záporně nabitého iontu se nazývá jeho nekovový charakter nebo elektronegativní charakter.
Faktory ovlivňující kovový a nekovový charakter:
- Velikost atomu
- Ionizační entalpie
- Jaderný náboj
Trendy kovového a nekovového charakteru:
Při pohybu po periodické tabulce zleva doprava i.Tj. od sodíku k argonu ve třetí periodě kovový charakter klesá a nekovový charakter roste. Typickými kovy jsou sodík, hořčík a hliník. Křemík je metaloid. (slabě nekovový). Fosfor, síra, chlor jsou nekovy. Argon je inertní plyn.
Sodík je nejvíce kovový prvek, zatímco chlor je nejvíce nekovový prvek. Oba extrémní prvky, sodík i chlor, jsou extrémně reaktivní. Argon není ani elektropozitivní, ani elektronegativní.
Vědecké důvody:
Při pohybu po periodické tabulce zleva doprava, tj. od sodíku k argonu ve třetí periodě, klesá kovový charakter a roste nekovový charakter.
Při pohybu zleva doprava ve třetí periodě roste atomové číslo. Jak tedy postupujeme od sodíku k argonu, zvyšuje se jaderný náboj a zleva doprava se přidává další elektron na stejný, tj. třetí orbit. V důsledku nárůstu jaderného náboje se zvyšuje přitažlivá síla na elektrony na nejvzdálenějším orbitu, a tím se zmenšuje velikost atomu.
Při pohybu zleva doprava ve třetí periodě se zvyšuje ionizační entalpie. Zleva doprava ve třetí periodě roste elektronegativita, tj. klesá tendence ztrácet elektrony a roste tendence elektrony získávat. Při pohybu zleva doprava ve třetí periodě se zvyšuje valenční číslo. Proto jak se pohybujeme po periodické tabulce zleva doprava, tj. od sodíku k argonu, ve třetí periodě kovový charakter klesá a nekovový charakter roste.
Sodík, hořčík a hliník jsou typické kovy.
Kovový a nekovový charakter prvků závisí na jejich atomové velikosti, jaderném náboji a ionizačním potenciálu. Sodík, hořčík a hliník mají atomová čísla 11, 12, respektive 13. V tomto pořadí mají sodík, hořčík a hliník atomová čísla 11, 12, 13. Ve své vnější slupce obsahují 1, 2, 3 valenční elektrony.
V porovnání s ostatními prvky ve třetí řadě jsou jejich atomové velikosti větší. Podobně jsou menší i jejich jaderné náboje. Díky tomu je přitažlivá síla na valenční elektrony menší. Ve srovnání s ostatními prvky ve třetí řadě jsou jejich ionizační entalpie nižší. Tyto prvky tedy mají tendenci ztrácet své valenční elektrony. Proto jsou sodík, hořčík a hliník typickými kovy.
Fosfor, síra a chlor jsou nekovy.
Kovové a nekovové vlastnosti prvků závisí na jejich atomové velikosti, jaderném náboji a ionizačním potenciálu. Fosfor, síra a chlor mají atomová čísla 15, 16, respektive 17. V tomto pořadí se jedná o kovy. Ve své vnější slupce obsahují 5, 6, 7 valenčních elektronů.
V porovnání s ostatními prvky ve třetí řadě jsou jejich atomové velikosti menší. Podobně i jaderné náboje jsou větší. Díky tomu je přitažlivá síla na valenční elektrony větší. Ve srovnání s ostatními prvky ve třetí řadě jsou jejich ionizační entalpie vyšší. Tyto prvky tedy nemají tendenci valenční elektrony ztrácet, ale získávat. Proto jsou fosfor, síra a chlor nekovy.
Argon není ani elektropozitivní, ani elektronegativní prvek.
Kovové a nekovové vlastnosti prvků závisí na jejich atomové velikosti, jaderném náboji a ionizačním potenciálu. Argon má atomové číslo 18. Obsahuje 8 valenčních elektronů v nejvzdálenější slupce. Argon má dokončený oktet a zcela zaplněné s a p orbitaly, má tedy nejstabilnější elektronovou konfiguraci mezi prvky třetí řady, kterou nenaruší přijetím ani ztrátou elektronu.
V porovnání s ostatními prvky třetí řady jsou jeho atomové velikosti větší, ale vliv zaplněných s a p orbitalů je dominantní. Ve srovnání s ostatními prvky ve třetí řadě je jeho ionizační entalpie nejvyšší. Tendence argonu ztrácet nebo získávat valenční elektrony tedy téměř chybí. Argon tedy není ani elektropozitivní, ani elektronegativní prvek.
Nejkovovějším prvkem je sodík.
Kovové a nekovové vlastnosti prvků závisí na jejich atomové velikosti, jaderném náboji a ionizačním potenciálu. Sodík má atomové číslo 11. Ve své vnější slupce obsahuje 1 valenční elektron.
V porovnání s ostatními prvky ve třetí řadě je jeho atomová velikost větší. Podobně i jaderný náboj je menší. Díky tomu je přitažlivá síla na valenční elektron menší. Ve srovnání s ostatními prvky ve třetí řadě je jeho ionizační entalpie nejnižší. Sodík má tedy tendenci ztrácet valenční elektron. Proto je Sodík nejvíce kovovým prvkem.
Chlor je nejvíce nekovovým prvkem.
Kovové a nekovové vlastnosti prvků závisí na jejich atomové velikosti, jaderném náboji a ionizačním potenciálu. Chlor má atomové číslo 17. Ve své vnější slupce obsahuje 7 valenčních elektronů.
V porovnání s ostatními prvky ve třetí řadě je jeho atomová velikost nejmenší. Podobně i jaderný náboj je větší. Díky tomu je přitažlivá síla na valenční elektrony větší. Ve srovnání s ostatními prvky ve třetí řadě je jeho ionizační entalpie nejvyšší. Chlor tedy nemá tendenci valenční elektrony ztrácet, ale získávat. Proto je chlor nejvíce nekovový prvek.
